Milia

Milia je středně pozdní moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě bílých vín, která byla vyšlechtěna roku 1973 v Šenkvicích na Slovensku, kříženec odrůd Müller-Thurgau a Tramín červený.

Popis

Réva vinná (Vitis vinifera) odrůda Milia je jednodomá dřevitá pnoucí liána dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích. +more Úponky umožňují této rostlině pnout se po pevných předmětech. Růst je středně bujný až bujný.

List je středně velký až velký, sytě zelený, okrouhlý, čepel je tří- až pětilaločnatá s mělkými až středně hlubokými výkroji, ale někdy i nečleněná, řapíkový výkroj je někdy úzce otevřený, lancetovitý s ostrým dnem nebo uzavřený s průsvitem, často ale je i zcela překrytý.

Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je malá (do 10 mm), krátce elipsovitá až okrouhlá, symetrická bobule stejnoměrně růžové barvy, s tenkou slupkou, se šťavnatou, rozplývavou, nezbarvenou dužinou velmi příjemné, muškátovo-tramínové chuti. +more Stopečka bobule je krátká, lehce se odděluje od bobule. Hrozen je delší a řidší, než u odrůdy Pálava, 100-150 mm dlouhý, středně hustý až řídký, kónický, na středně dlouhé až dlouhé, u báze rozvětvené stopce.

Původ a rozšíření

Milia je moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), kříženec odrůd Müller-Thurgau a Tramín červený, novošlechtění, provedené v roce 1973 ve Výskumné stanici vinohradnícké a vinárské v Šenkvicích šlechtiteli I. Novákem, V. +more Bobekovou a M. Matochovou.

Odrůda byla roku 2002 zapsána do Listiny registrovaných odrůd Slovenské republiky, od roku 2004 je zde právně chráněná. Na Slovensku je zatím pěstována víceméně na pokusných plochách. +more Odrůda není zapsána do Státní odrůdové knihy České republiky a není ani odrůdou, povolenou k výrobě zemských vín. Velmi ojediněle ji najdeme ve vinicích, převážně mezi malopěstiteli.

Název

„Milia“ je mimo jiné název několika obcí a míst v Řecku, ale v případě názvu této slovenské odrůdy se patrně jedná o novotvar, jehož význam sice oficiálně není nikde upřesněn, ale jako řešení se nabízí kombinace starších či lidových názvů obou odrůd, a sice „milerka“ a „livora“. Pracovní název křížení byl MTxTČ 65/4.

Příbuzné odrůdy

Křížením odrůd Müller-Thurgau a Tramín červený byla například ve Velkých Žernosekách vyšlechtěna odrůda Ranuše česká (Ranuše muškátová) a v Rakvicích odrůda Venus. Nejúspěšnější moravské novošlechtění, Pálava, vznikla ve Velkých Pavlovicích křížením stejných odrůd v opačném pořadí.

Pěstování

Růst je středně bujný až bujný, réví velmi dobře vyzrává. Odolnost vůči mrazu je zvýšená. +more Odrůda nesnáší sucho. Za nepříznivého počasí v době květu může i sprchnout. Plodnost je vysoká, doporučuje se jí nepřetěžovat, potom dosahuje značně vysoké cukernatosti. Vhodným pěstitelským tvarem je vysoké i střední vedení s řezem na dva kratší tažně se záložními čípky. Doporučené zatížení je 6-8 plodonosných oček na m2. Z podnoží vyhovují do vápenatých, suchých a skeletových půd T 8B, pro všechny druhy půd potom Cr 2, na střední vedení v úrodných, ne výsušných půdách SO-4 a T 5C. V odrůdových zkouškách poskytla v šestiletém průměru úrodu 14,25 t/ha při cukernatosti moštu 23 °NM a aciditě 7,1 g/l.

Fenologie

Středně pozdní odrůda raší středně pozdně, kvete raně, hrozny zaměkají v první polovině srpna a sklízí se dle ročníku od 15. září většinou do konce září, výjimečně do 5. +more října. Suma aktivních teplot (SAT) se pohybuje okolo 2200 °C.

Choroby a škůdci

Odrůda je průměrně odolná vůči hlavním houbovým chorobám, odolává nepatrně lépe, než odrůda Müller-Thurgau.

Poloha a půdy

Odrůda má střední požadavky na polohu, vyžaduje svahovité pozemky s dobrou expozicí k slunečnímu záření. Požadavky na půdu jsou střední až vyšší, podobně jako u mnohých aromatických odrůd. +more Nemá ráda půdy suché, na kterých se může objevovat slabší růst a horší kvalita hroznů. Požaduje půdy hluboké, s dobrou zásobou živin a vododržností. Odrůdě se daří ve štěrkovo-hlinitých půdách ve svahových polohách, ale i ve sprašových, výživných půdách.

Víno

Hrozny se sklízí na základě aromatické zralosti a obsahu kyselin. Hrozny s nižším obsahem kyselin jsou vhodné na šetrné lisování, odkalení a kvašení při nižších teplotách s cílem vyrobit výrazně aromatické, lehké víno. +more Je možná i krátkodobá macerace rmutu, kterou dosáhneme zajímavý, aromatický charakter a chuťovou plnost vína.

Hrozny jsou vhodné pro výrobu odrůdových vín, pravidelně v jakosti přívlastků i jako zajímavá složka různých cuvée. Odrůdové víno je jemně aromatické, kořenité, extraktivní, s příjemnými a jemnými kyselinkami. +more Velmi zajímavá jsou přírodně sladká vína se zbytkovým cukrem. Pro typické odrůdové víno je charakteristická zlatavá barva a výrazná vůně muškátovo-kořenitá, dále pak harmonická chuť, která občas postrádá kyselinky.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Nové poznatky z genetiky a šľachtenia poľnohospodárskych rastlín, sborník SCPV - Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany, str. 194-197, 2006, * [url=http://www. +morevino. sk/odrody-vina/milia. html]Vino. sk[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160304214803/http://www. trhvin. cz/pruvodce-vinem/71-milia]Trh vín[/url] * [url=http://www. ovine. cz]O víně, nezávislý portál[/url] * [url=http://www. vivc. de/index. php]Vitis International Variety Catalogue VIVC Geilweilerhof[/url].

Multimédia

Martin Šimek : Encyklopédie všemožnejch odrůd révy vinné z celýho světa s přihlédnutím k těm, co již ouplně vymizely, 2008-2012

Kategorie:Odrůdy révy vinné