Cesko.wiki Miloš Zlámal
Author
Albert FloresMiloš Zlámal je český fotbalový brankář, který momentálně působí ve skotském klubu Hearts. Narodil se 27. března 1985 v Olomouci. Začínal svou kariéru v týmu Sigma Olomouc, kde strávil několik sezón a postupně se stal jedním z nejlepších brankářů v české lize. V roce 2008 si ho vyhlédl tým FK Teplice, kde působil až do roku 2015. Během svého působení v klubu se stal stabilním členem základní sestavy a pomohl týmu k několika úspěchům. Mezi nejvýznamnější patří vítězství v českém poháru v roce 2009 a účast v evropských pohárech. V roce 2015 přestoupil do skotského klubu Heart of Midlothian, kde se rychle stal nezbytnou součástí týmu. Společně s klubem prošel několika sezónami, během kterých se jim podařilo postoupit do nejvyšší skotské soutěže. Získal si přezdívku "Sheep Dancer" díky svému tanci po dosažení významných úspěchů. Miloš Zlámal je také známý svou účastí v české reprezentaci. Debutoval v roce 2014 a od té doby se pravidelně objevuje ve sestavě. Zúčastnil se několika kvalifikačních zápasů a přátelských utkání. Celkově je Miloš Zlámal respektovaným a uznávaným brankářem jak v české lize, tak i v zahraničí. Své výkony dokazuje na hřišti a jeho schopnosti ho řadí mezi jednoho z nejlepších brankářů ve své kategorii.
Miloš Zlámal (30. prosince 1924, Zborovice (u Kroměříže) - 22. června 1997, Brno) byl světoznámý český matematik, profesor Vysokého učení Technického v Brně, zakladatel matematické teorie metody konečných prvků, která je základem většiny současných výpočetních metod pro řešení diferenciálních rovnic v řadě technických oborů, jakými jsou mechanika kontinua, termika, elektromagnetismus a řada dalších.
Životopis
Miloš Zlámal se narodil ve Zborovicích (u Kroměříže), brzy po jeho narození se rodina přestěhovala do Brna. Pětitřídní chlapeckou školu vychodil v Brně (1931-36). +more Studium 3. reálného gymnázia s českým jazykem vyučovacím v Brně zakončil maturitou až po válce 15. září 1945, protože v letech 1944-45 byl totálně nasazen na práce v německém Breslau (nyní Vratislav).
Studium
V letech 1946-49 vystudoval obor matematika a fyzika na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, 10. února 1949 obhájil rigorózní práci a získal titul RNDr. +more Již během studia byl asistentem Ústavu matematiky Vysoké školy technické Dr. E. Beneše v Brně (nyní VUT v Brně). V letech 1950-51 byl aspirantem (tzv. vědecká příprava) v Matematickém ústavu Československé akademie věd.
Zaměstnání
Po absolvování základní vojenské služby nastoupil jako odborný asistent na Přírodovědeckou fakultu MU (tehdy Univerzity v Brně). V roce 1955 získal vědeckou hodnost kandidáta věd (CSc. +more) na MÚ ČSAV v Praze a 1. 6. 1956 byl jmenován docentem na PřF Univerzity v Brně.
V roce 1961 přestoupil na Fakultu strojní VUT, kde se stal vedoucím Laboratoře počítacích strojů. Funkci ředitele laboratoře, později přetvořené na Oblastní výpočetní centrum, zastával od roku 1963 celých 27 let.
V roce 1963 získal vědeckou hodnost doktora věd (DrSc. ) a v roce 1965 byl jmenován profesorem matematiky. +more V roce 1981 byl jmenován členem korespondentem ČSAV a v letech 1983-92 zastával funkci předsedy Vědeckého kolegia matematiky ČSAV. O jeho mimořádných kvalitách svědčí i skutečnost, že ačkoliv nikdy nebyl členem KSČ, tyto významné funkce mohl vykonávat i v době normalizace.
Začátkem roku 1990 přešel na Katedru matematiky Fakulty strojní, kde i po odchodu do důchodu pracoval až do své smrti 22. června 1997.
Profesor Zlámal byl o roku 1951 ženatý, s manželkou Ludmilou rozenou Vichrovou (*1928) vychovali dva syny Iva (*1954) a Martina (*1963).
Vědecké dílo
Profesor Zlámal publikoval celkem 72 původních vědeckých prací, které lze rozdělit do několika tematických oblastí. V prvním období (1948-57) od své rigorózní práce se zabýval teorií obyčejných diferenciálních rovnic, studoval zejména jejich asymptotické vlastnosti. +more V letech 1957-65 se zabýval parciálními diferenciálními rovnicemi, studoval zejména vliv malého parametru u nejvyšší derivace na typ rovnice.
Po přechodu na techniku se začal zabývat numerickými metodami řešení těchto rovnic. Jako ředitel laboratoře se zajímal o metody, které inženýři využívali při svých výpočtech. +more Prostřednictvím inženýra Jiří Kratochvíla se tak seznámil s praxí nové numerické metody výpočtu řešení diferenciálních rovnic zvanou metoda konečných prvků. V roce 1968 mu vyšel článek , ve kterém na okrajové úloze pro biharmonickou rovnici položil základy matematické teorie metody konečných prvků. Tento článek vzbudil neobyčejný světový ohlas. Metodě konečných prvků se věnoval až do své smrti.
Kolem profesora Zlámala se v laboratoři utvořila tvůrčí skupina matematiků, inženýrů a programátorů (A. Ženíšek, J. +more Nedoma, V. Kolář, J. Kratochvíl, F. Leitner, L. Holuša a další); tzv. brněnská škola MKP, která stála na špičce světového výzkumu v této oblasti. Vedle řešení teoretických problémů řešili i technické úlohy pro Žďárské strojírny, ČKD Blansko a další podniky.
Teorii metody konečných prvků rozvíjel různými směry: zakřivené konečné prvky, přechodové prvky, konvergence a superkonvergence metody. Metoda konečných prvků byla adaptována pro řešení eliptických, parabolických, hyperbolických rovnic, rovnic čtvrtého řádu, i rovnic pro úlohy technické praxe: například výpočty mechaniky kontinua, elektromagnetického pole, polovodičů i úloh s pohyblivou hranicí.
Profesor Zlámal se metodě konečných prvků věnoval nejen po teoretické stránce, navrhl a realizoval řadu nových variant metody, které rozvinul až do tvaru efektivních numerických algoritmů, kterými lze řešit úlohy technické praxe. Na druhé straně se snažil své teoretické výsledky ověřit také konkrétními numerickými výpočty.
Important
Další pole působnosti
Profesor Zlámal založil a od roku 1962 do své smrti vedl vědecký Seminář z numerických metod, ve kterém se scházeli matematikové s inženýry. V redakční radě časopisu Aplikace matematiky působil v letech 1956-92. +more Pod jeho vedením se Laboratoř počítacích strojů na VUT v Brně později přetvořená na Oblastní výpočetních centrum stala nejvýznamnější institucí tohoto typu v zemi a sehrála klíčovou roli při zavádění výpočetních metod a počítačů do praxe nejen v rámci VUT, ale také v rámci výzkumných ústavů a výrobních závodů. V postgraduálních kurzech numerických metod vychoval nejen řadu odborníků v oblasti tvorby výpočetních programů a využití numerických metod ale i generaci inženýrů, kteří začali využívat numerické výpočty ve své konstrukční i vědecké práci. V období normalizace v laboratoři zaměstnával také odborníky, kteří z politických důvodů nemohli najít práci ve svém oboru.
Na fakultě strojní VUT s profesorem Alexandrem Ženíškem, docentem Zdeňkem Karpíškem a dalšími vytvořil nový velmi úspěšný studijní obor Matematické inženýrství.
Ocenění
Profesor Miloš Zlámal získal řadu medailí a vyznamenání VUT v Brně, JČSMF, univerzit v Brně, Praze, Olomouci, včetně čestného doktorátu Technische Universitat Dresden (1984). V roce 1974 mu prezident republiky udělil Státní cenu Klementa Gottwalda. +more Jeho článek [3] z roku 1969, který patří k nejcitovanějším v oblasti MKP, mu přinesl pozvání k tolika přednáškovým pobytům, že většinu z časových důvodů musel odmítnout. V letech 1964 a 1981 přednášel v USA, v roce 1986 v Číně.
Externí odkazy
Kategorie:Čeští matematici Kategorie:Absolventi Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Kategorie:Matematici 20. +more století Kategorie:Vyučující na Vysokém učení technickém v Brně Kategorie:Narození 20. prosince Kategorie:Narození ve Zborovicích Kategorie:Narození 1924 Kategorie:Úmrtí 22. června Kategorie:Úmrtí 1997 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Technické univerzity Drážďany.