Mirek Elpl

Technology

12 hours ago

Author

Mirek Elpl, vlastním jménem Eduard Elpl (16. listopadu 1905 Líšeň - 7. února 1960 Brno), byl moravský spisovatel a básník, povoláním báňský inženýr.

Život

Narodil se v rodině Eduarda Elpla (1871-1959), učitele v Líšni a spisovatele, a jeho manželky Marie, rozené Štěpánkové (1882-1947). Měl sestru Marii Pelikánovou (1902-1968).

V roce 1923 maturoval na reálce v Brně, poté absolvoval Vysokou školu báňskou v Příbrami, studia úspěšně dokončil v roce 1931. V době krize nemohl najít ve svém oboru zaměstnání, proto v letech 1932-1938 pracoval jako úředník záložny.

Jako báňský inženýr se uplatnil od roku 1938 v rosicko-oslavanském revíru. V době německé okupace pracoval na dole Kukla, včetně období, kdy zde byl židovský tábor (a v něm umístěna i jeho manželka Anna). +more V listopadu 1944 byl Mirek Elpl zatčen a vězně nejprve v Kounicových kolejích, poté v koncentračním táboře Klettendorf (dnes Wroclaw - Klecina). Tábor byl počátkem roku 1945 rozpuštěn před blížící se Rudou armádou a Elpl se pěšky dostal do Ivančic. Tam byl léčen v místní nemocnici a před dalším transportem ho zachránil lékař, který ho odeslal do sanatoria s nálezem TBC. V sanatoriu se dočkal konce války. V letech 1945-1953 byl ředitelem dolu Julius a poté pracoval na ředitelství Rosických uhelných dolů.

Byl členem Moravského kola spisovatelů (1935-1948). Za nejznámější díla Mirka Elpla jsou považovány romány Marco Polo o středověkém cestovateli a Důl U veselého rytířstva ze středověké Příbrami.

Spolu se svou ženou je pochován na brněnském Ústředním hřbitově (odd. H5, hrob 392).

Rodinný život

Dne 29. prosince 1932 se v Praze oženil s Annou Rosenzweigovou (1909-2001). +more Manželka byla Židovka, v letech 1943-1945 pracovala v kuchyni židovského tábora při dolu Kukla v Oslavanech. Mirek Elpl pracoval na tomto dole jako báňský inženýr. V srpnu 1944 byla Anna Elplová přemístěna do pražského Hagiboru a odsud v únoru 1945 do Terezína.

Anna Elplová byla jediná přeživší ze své rodiny - otec Hugo Rosenzweig (1880-1942), matka Hedvika (1879-1942) a bratr Emil (1914-1942, JUDr.), byli zavražděni v průběhu holocaustu.

Posmrtná pocta

Po Mirkovi Elplovi a jeho otci Eduardu Elplovi byla pojmenována ulice Elplova v Líšni.

Dílo

Domova hlas (Staré Podlesí, Edice Druza, 1928) * Bílý statek (verše; Příbram, Antonín Pelz; 1929) * Jinovatka (verše; Příbram, A. Pelz, 1929) * Vlak v mlze (verše; Brno, Arnošt Píša, 1932) * Stín (kniha epiky; Brno, A. +more Černovský, 1934) * Města na pobřeží (Brno, Družstvo Moravského kola spisovatelů (MKS), 1935) * Vteřina (Sedm básní; Brno, Družstvo MKS, 1936 * Hrdinské bolesti (dvě italské tragédie, rozhlasové hry, autoři Mirek Elpl a Rajmund Habřina; Brno, MKS, 1937) * Marco Polo - člověk a doba (úvod Arne Novák]; Praha, Melantrich 1937; Brno, Družstvo MKS,1944; Brno, Blok 1975 (ilustrace Petr Dillinger) * Vteřina (verše; Brno, Družstvo MKS, 1937) * Objevil jsem nebe (triptych o hvězdářích, obálka a grafická úprava František Bílkovský; Brno, MKS, 1938) * Tři zlaté poháry (graficky vyzdobil Miloš Navrátil; Brno, MKS, 1940 a 1947) * Důl u Veselého rytířstva (kronika ze starých časů; Moravská Ostrava, Praha, Josef Lukasík, 1943, Brno, Blok 1969) * Don Quijote před kostelem (báseň; Brno, Družstvo MKS, 1944 * Česká rapsodie (M. Ostrava, Praha, J. Lukasík, 1945) * Svítání (dřevoryt Miloš Navrátil; Ivančice, Miloš Navrátil, 1945) * Jaro v Jevíčku (obálka, kresby a úprava Václav Mašek; Brno, Družstvo MKS, 1946) * Příběh o věrné lásce Nala a Damajantí (dramatická báseň z Mahábháraty; Praha, ČDLJ, 1957) * Hvězdy nehasnou v popelu (ilustrace Milan Zezula; Brno, Krajské nakladatelství, 1959) * Černí andělé (havířské novely, doslov Jaromír Tomeček; Praha, Československý spisovatel, 1960 * Nevěsta pod kamenem (ilustrace Ferdyš Duša; Brno, Blok, 1973).