Miroslav Vančura

Technology

12 hours ago

Author

Miroslav Vančura (28. března 1891 Strážnice – 1. června 1942 Praha) byl český spisovatel, scenárista a filmový režisér. Miroslav Vančura se narodil v roce 1891 ve Strážnici na Moravě. Vystudoval gymnázium a následně práva na Karlově univerzitě v Praze. Po absolvování univerzity pracoval jako právní zástupce a advokát ve Zlíně a Brně. Ve svých literárních a filmových dílech se Vančura často zaměřoval na sociální tématiku a postavy ze spodiny společnosti. Již jeho debutová sbírka povídek "Okénko" (1920) získala velkou pozornost a uznání. Jeho nejznámější román "Rozmarné léto" (1931) pojednává o vášnivém vztahu mladého učitele a dospívající dívky. Vančura také působil jako filmový režisér a scenárista. Známé jsou jeho filmy "Pudr a benzín" (1931) a "Jezerní královna" (1934). Pro své práce ve filmovém průmyslu byl Vančura označován jako jedna z předních osobností české avantgardy. Během druhé světové války se Vančura zapojil do odbojového hnutí a vytvořil spolu s Františkem Kožíkem podzemní organizaci Česká akademie věd a umění. V roce 1942 byl však zatčen gestapem a odsouzen k trestu smrti. Na popravišti byl zastřelen v Praze dne 1. června 1942. Miroslav Vančura patří mezi významné osobnosti české kultury 20. století. Jeho literární a filmové dílo je považováno za významný příspěvek českého modernismu.

Miroslav Vančura (27. listopadu 1921 Nymburk - 25. června 1987 Praha) byl český vědec a výzkumník, který působil celý profesní život v českém pivovarnictví. S malou výjimkou byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. Specializoval se na problematiku chmele a chmelařských preparátů.

Životopis

Po maturitě na reálné škole studoval na vysoké škole. Studia po uzavření českých vysokých škol nacisty přerušil a dokončil je až po druhé světové válce. +more Během války pracoval v nymburském pivovaru a cukrovaru. V roce 1950 nastoupil do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, kde spolupracoval s jeho tehdejším ředitelem Václavem Salačem. Měl velký podíl na vypracování technologického projektu výroby českého standardního chmelového extraktu (zkoušky proběhly v roce 1958 a výroba byla zahájena v n. p. Aroma krátce poté).

Zabýval se rovněž studiem vlivu hořkých kyselin a chmelových tříslovin na senzorické vlastnosti piva. Při své výzkumné činnosti spolupracoval zejména s Výzkumným a šlechtitelským ústavem chmelařským v Žatci (dnešní Chmelařský institut) kde byl členem vědecké rady a zastupoval VÚPS v redakční radě časopisu Chmelařství.

Do důchodu odešel počátkem roku 1985.

Dílo

Výsledky své vědecké činnosti publikoval v mnoha desítkách statí a článků v československých odborných časopisech.

Kromě vědecké a výzkumné činnosti působil i jako zástupce ředitele VÚPS, v odborových orgánech a v Československé vědeckotechnické společnosti. Za svou činnost a přínos vědě byl nositelem vyznamenání Zasloužilý pracovník koncernu Pivovary a sladovny, Praha.