Mistr Doupovské madony

Dílo

Předpokládá se, že řezbář navazoval na starší sochařskou tvorbu ve Štýrsku (Madona z Tamswegu, 1461-1466) a Norimberku (Assumpta z mariánského oltáře v Trautskirchen). Zmíněné předlohy mají oproti Doupovské madoně plně plasticky modelovaný objem. +more Tendenci k stlačení bloku a reliéfnímu zpracování je u Mistra Doupovské Madony možné přičíst inspiraci staršími díly z okruhu Jakoba Kaschauera (Mistra Freisingských figur). Vídeňsko-dolnobavorská orientace řezbáře se nejsilněji projevuje u nejstarší sochy celého souboru doupovského mistra - Assumpty z plzeňského muzea. Nahuštění měkkých záhybů drapérie pod tělem Ježíška spolu se zalamováním drapérie vychází z mísovitých a trubicovitých záhybů krásného slohu a blíží se uspořádání drapérie u tyrolské Madony z Maria Bühel bei Oberndorf (40. léta 15. stol. ). Ve srovnání s ní je plzeňská socha štíhlejší, méně rozvinutá do prostoru. Záhyby drapérie jsou zplihlé a více přiléhají k tělesnému objemu.

Dolnobavorský styl dlouhých linií, který reprezentuje Madona z Berlínských muzeí (60. léta 15. +more stol. ), má některé společné znaky s Madonou z klášterního kostela v Teplé, která pochází zhruba ze stejné doby. Charakteristické je uspořádání svrchního šatu s dlouhými vertikálními trubicemi, které jsou pouze v pase a pod tělem dítěte složeny v zalamované drapy.

Nejkvalitnější sochou připsanou Mistru Doupovské madony je Assumpta z Doupova, pocházející ze 70. let 15. +more století. Byla vystavena např. v Československém pavilonu na Světové výstavě 1967 v Montrealu.

Assumpta z Kynšperka je z celého souboru nejmladší a stylově souvisí se švábským sochařstvím (Madona z Neufra, Madona z Heggbachu), jehož impulzy do Čech zprostředkovalo starší norimberské sochařství. Jde zejména o okruh Mistra Cvikovského oltáře, spolupracujícího s dílnou Hanse Pleydenwurffa a Michaela Wolgemuta, tedy období předcházející návratu Veita Stosse z Krakova. +more Assumpta z Kynšperka je typem tváře i schématem zalamovaných záhybů drapérie blízká Doupovské madoně, ale liší se rouškou, která nahrazuje korunku. Celkově odpovídá retrográdním tendencím ke krásnému slohu, přítomným na území Čech před a kolem roku 1500.

Obě sochy z chebské galerie mají podobnou typiku tváří a záhybový systém drapérie jako madony z plzeňského muzea, Doupova, Teplé a Kynšperka, ale nižší kvalitu zpracování.

Z domácí tradice krásného slohu sochař převzal např. diagonální polohou dítěte, typiku tváří i výchozí pojetí drapérie. +more Originálním přínosem Mistra Doupovské madony je plošné zpracování vmačkávaných a zalamovaných záhybů drapérie, které obměňuje základní schéma, společné všem sochám připisovaným jeho dílně.

Díla Mistra Doupovské madony a jeho dílny

Assumpta z plzeňského muzea (60. léta 15. +more stol. ), Západočeské muzeum v Plzni * Madona z klášterního kostela v Teplé (60. léta 15. stol. ), Národní galerie v Praze * Assumpta z Doupova (1470-1480) * Assumpta z Kynšperka nad Ohří (kolem 1490), Muzeum Sokolov * Panna Marie v naději, Galerie výtvarného umění v Chebu * Panna Marie z Navštívení, Galerie výtvarného umění v Chebu * Assumpta z Veliké Vsi.

File:Doupovská Madona, Mistr Doupovské Madony (70. léta 15. +more stol. ), Muzeum Karlovy Vary. jpg|Doupovská madona (70. léta 15. stol. ), Muzeum Karlovy Vary File:Muzeum Sokolov Doupovská madona. jpg|Assumpta z Kynšperka nad Ohří (kolem 1490) File:Marie z Navštívení, 90. léta 15. stol. jpg|Panna Marie z Navštívení, 90. léta 15. stol, GVU Cheb.

Příbuzná díla

Madona z Tamswegu * Assumpta z mariánského oltáře v Trautskirchen (první pol. 70. +more let) * Madona z Maria Bühel bei Oberndorf u Salcburku (40. léta 15. stol. ) * Madona z kostela v Heggbachu (1470).

File:Jakob Kaschauer Freisinger Hochaltarretabel 1443-1. jpg|Jakob Kaschauer, sochy hlavního oltáře ve Freisingu (1443) File:Heggbach Kirche Madonna mit Kind. +morejpg|Madona s dítětem, kostel v Heggbachu.

Reference

Literatura

Michaela Ottová, Sochařství 15. století v severních a severozápadních Čechách, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta užitého umění a designu, Ústí nad Labem 2004 * Jaromír Homolka, Pozdně gotické sochařství in: Taťána Petrasová, Helena Lorenzová (eds. +more), Dějiny českého výtvarného umění I/2, Academia Praha 1984 * Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975 * Josef Opitz, Gotické malířství a plastika severozápadních Čech, 1930.

Externí odkazy

[url=https://www.kvpoint.cz/photos/detail/doupovska-madona-muzeum-karlovy-vary-917?mediatype=1&orderby=3&subcats%5B25%5D=1&view=list&viewtitles=0]Doupovská madona, Muzeum Karlovy Vary[/url]

Kategorie:Gotičtí sochaři Kategorie:Muži