Mistr IW

Mistr IW, též Monogramista I.W., byl český nebo saský renesanční malíř, vyškolený v dílně Lucase Cranacha staršího, činný v letech 1520-1550 převážně v severozápadních Čechách.

Život

Podle německých historiků umění není pochyb, že Mistr IW byl Cranachovým žákem a působil v jeho dílně ve Wittenbergu předtím než se přestěhoval do Čech. Přestože zde měl významnou klientelu, nezachovaly se žádné písemné dokumenty, které by umožnily ztotožnit signaturu IW s konkrétním jménem. +more Registry pražského malířského bratrstva z let 1521-1531 opakovaně uvádějí, že malíř jménem Jan Wrtilka, který bydlel a měl vlastní dílnu v Lounech, byl "hostinským mistrem" pražského cechu. Dochovaly se však pouze záznamy o Wrtilkových řemeslných malířských zakázkách z let 1518-1519 a v literatuře přetrvalo neutrální označení Mistr IW. Podrobně se dílem Mistra IW zabývala M. Hamsíková.

Mistr IW pracoval převážně pro katolické objednavatele (klášter v Oseku, děkanský kostel v Mostě, Chrám sv. +more Víta) a šlechtické rody - např. v Čechách zdomácnělý saský rod Fictumů, s majetky v okolí Vintířova. Opl z Fictumu (Appel von Vitzthum) byl královským podkomořím a diplomatem Ludvíka Jagellonského. Po roce 1538 měl Mistr IW patrně vlastní dílnu s pomocníkem a dodával mariánské devoční obrazy i pro měšťanské rodiny. Za dílenské práce jsou považovány obrazy Zavraždění sv. Václava (1543) nebo Měděný had.

Dílo

Mistr IW, Oltář ze Želiny +more_Barbory_(1545). jpg|náhled'>Mistr IW, Oltář se stětím sv. Barbory (1545) Mistr IW vycházel z Cranachových grafických předloh a některé tváře jeho světců mají podobné rysy jako Cranachovy portréty. Jeho raná díla se vyznačovala určitou křehkostí postav a ostřejšími záhyby drapérií. Zlacené pozadí na deskách Litoměřického oltáře svědčí o nejistotě v zacházení s prostorem. Pozdější styl malby Mistra IW se vyznačuje dekorativně pojatými detaily (vlysy, hlavice sloupů, výrazné zlacené okraje ornátů atd. ) a dokonalostí malířského provedení, splývavostí malířského rukopisu a jemností přechodů světel a stínů.

Prvním signovaným a datovaným dílem je Sebevražda Lukrécie (1525). Tomu jsou provedením velmi podobné obrazy Salomé s hlavou Jana Křtitele a Judita s hlavou Holofernovou (identifikovaný jako dílo Mistra IW teprve roku 1996. +more) Oba náměty byly opakovaně zpracovány Lucasem Cranachem starším a jeho dílnou. V Cranachově digitálním archivu je doloženo 46 verzí Lukrécie, 8 x Salomé, 21 verzí Judity.

Největším kompletním, signovaným a datovaným dílem Mistra IW je Želinský oltář (1526). Kompozičně se velmi blíží dochovaným návrhovým kresbám Lucase Cranacha staršího na retábly k výzdobě kostela sv. +more Máří Magdaleny a sv. Vavřince v Halle (na kterých se mohl IW sám podílet ještě v době, kdy pracoval v Cranachově dílně) a také retáblu se Smrtí Panny Marie od jiného Cranachova žáka - tzv. Mistra Pflockova oltáře (1522). Ten byl zhotoven pro pohřební kapli rodiny Pflocků v kostele sv. Anny v saském Annabergu. Želinský oltář, objednaný Oplem z Fictumu, byl nejspíše původně určen pro františkánský kostel Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani, který rod Fictumů podporoval v těžkých časech a kde se nacházejí jejich náhrobky. Datace oltáře může souviset s připravovaným tažením proti Turkům v roce 1526, kdy se možnost náhlé smrti bez zaopatření stala reálnou. Tomu odpovídá i centrální výjev se Smrtí Panny Marie, který se v souvislosti s tzv. "dobrou smrtí" často objevoval na epitafech v pohřebních kaplích (viz Svatojiřský oltář). Panna Maria tak ztělesňuje duši spravedlivého, spaseného člověka, ležícího na lůžku a přijímajícího poslední pomazání a zároveň přímluvkyni při posledním soudu. Mariánské výjevy na křídlech oltáře vycházejí z grafických listů A. Dürera a L. Cranacha a zobrazují scény: Zvěstování Panně Marii, Navštívení P. Marie, Narození Krista, Klanění tří králů. Na predelle je výjev Oplakávání Krista a putti s erby Opla z Victumu a jeho manželky Doroty, rozené Trčkové z Lípy. Na pevných křídlech oltáře a zadní straně pohyblivých křídel jsou vyobrazeni zemští patroni (zleva) sv. Vojtěch, Václav, Zikmund a Vít.

Vrcholným dílem Mistra IW je oboustranně malovaný Votivní obraz ze Šopky (Pšovky) s Bolestným Kristem, smrtí a donátorem na jedné straně a Nejsvětější Trojicí (Trůnem milosti) na straně druhé. Kristus je představen jako ten, kdo podstoupil oběť pro očištění lidstva od hříchů a ukazuje rány aby vybídl k potrestání hříšníků, pro něž byla nadarmo podstoupena. +more Trůn milosti zobrazuje Boha, který pro spásu lidstva obětoval svého syna (adorace Nejsvětější Trojice je též námětem o něco starší malby Mistra Litoměřického oltáře). Postava Krista vychází z předlohy Albrechta Dürera (1500), ale vyznačuje se mimořádnou invencí v kompozici, jemností provedení, měkkými lazurami a pečlivým provedením detailů. Malířskou kvalitou je obraz srovnatelný např. s Cranachovým Pražským oltářem. Identita donátora obrazu je nejistá. V roce 1502 udělil Vladislav Jagellonský podací právo ke kostelu sv. Vavřince v Pšovce a právo zvolit klášter za rodové pohřebiště Albrechtu z Kolovrat a na Libštejně. V době vzniku obrazu již ale držel patronátní právo rytíř a v letech 1512-1523 a 1525-1537 nejvyšší písař a královský sekretář Radslav Beřkovský ze Šebířova a na Liběchově (†1537). Donátorem by mohl být i Jaroslav Hasištejnský z Lobkovic, který sídlil v nedalekém Obříství a zemřel roku 1529.

Dva votivní obrazy s óMadonami, datované letopočtem 1538, byly objednány bohatými měšťany. Oba se vyznačují pečlivým provedením detailů, jemnou modelací a sytou barevností. +more Epitaf plzeňského měšťana Kašpara Kašpárka s malým Ježíšem, držícím levou rukou hrozen a v pravé ruce kuličku vína nad hlavou donátora, odkazuje k eucharistii. Mostecká deska s postavou Assumpty na půlměsíci a klečícími donátory v medailonech většinou opakuje scény z Želinského oltáře (Zvěstování, Navštívení P. Marie, Narození Ježíše a Smrt Panny Marie). Medailon vpravo nahoře (Kristus zjevující se Panně Marii) vychází z dřevořezu A. Dürera. Uspořádání výjevů do medailonů bylo oblíbené v Německu a souviselo se zakládáním růžencových bratrstev.

Posledním signovaným dílem Mistra IW , známým též ze dvou pozdějších kopií v Duchcově a Chomutově, je Odpočívající Kristus (1541, nyní Drážďany). U oltářů z pozdější doby mohla být signatura na některé části, která se nezachovala, např. +more na predelle. Připsání dalších děl Mistru IW je podloženo srovnávací analýzou slohu, malířské techniky a restaurátorskými zprávami.

Zavraždění sv. Václava z roku 1543 vychází z kompozice nástěnné malby Mistra litoměřického oltáře ve Svatováclavské kapli a dřevořezu Lucase Cranacha. +more Obraz mohl být objednán v době, kdy se katedrála opravovala po velkém požáru roku 1541, v souvislosti s očekávanou návštěvou Ferdinanda I. v Praze (1543). O tom svědčí i dva erby s českým lvem a říšskou orlicí nad portálem.

Stětí sv. Kateřiny je patrně střední částí rozebraného a ztraceného oltáře. +more Vyznačuje se novým pojetím prostoru s příkrým kopcem v pozadí, živými gesty postav a kompozicí, která umocňuje rozmáchlé gesto kata. Obraz je považován za jedno z nejkvalitnějších děl Mistra I. W.

Osecký oltář se stětím sv. Barbory vychází ze stejné kompozice ústředních postav jako předchozí Stětí sv. +more Kateřiny a na pozadí zobrazuje ve čtyřech prostorových plánech další scény z legendy sv. Barbory. V levém dolním rohu je několik drobných vyobrazení se skrytým významem, která odkazují k teologickým textům. Na pohyblivých křídlech jsou vlevo sv. Petr, vpravo sv. Pavel. Zavřená křídla s ochránci před morem a epidemiemi - sv. Rochem s sv. Šebestiánem byla ve své době častým námětem. Objednavatelem byl (podle erbu na křídle se sv. Šebestiánem) osecký hejtman Richard Kozelka ze Hřivic, povýšený roku 1546 do šlechtického stavu. Z oseckého kláštera pochází také obraz přisuzovaný dílně Mistra I. W. kolem roku 1550 - Povýšení měděného hada. Neobvyklý námět je převzat z Cranachova alegorického obrazu Zákon a milost (1529), kde je součástí výjevu v pozadí.

File:Mistr IW - Madona s dítětem. jpg|Mistr IW, Madona s dítětem (1525) File:Mistr IW, Judita s hlavou Holofernovou (1525). +morejpg|Mistr IW, Judita s hlavou Holofernovou (1525) File:Mistr IW, Salomé s hlavou sv. Jana Křtitele (1525). jpg|Mistr IW, Salomé s hlavou sv. Jana Křtitele (1525) File:Mistr IW, Epitaf Kašpara Kašpárka s chotí (1538)). jpg|Mistr IW, Epitaf Kašpara Kašpárka s chotí (1538) File:Mistr-IW,-Votivní-deska-s-Assumptou,-tzv. -Mostecká-(1538),-tempera-na-dřevě,-OM-v-Mostě. jpg|Mistr IW, Votivní deska s Assumptou, tzv. Mostecká (1538) File:Mistr IW (dílna), Povýšení bronzového hada (1550). jpg|Mistr IW (dílna), Povýšení bronzového hada (1550).

Seznam děl

po 1520 Oltář litoměřický: sv. Václav (horní část levého křídla), na zadní straně sv. +more Kateřina a sv. Barbora, sv. Zikmund (pravé křídlo), na zadní straně nahoře sv. Voršila a sv. Anežka, dole sv. Apolena a sv. Kristina. Střední část oltáře je nezvěstná. Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích * 1525 Sebevražda Lukrécie, sbírka Heinze Kisterse, Kreuzlingen, Švýcarsko * 1525 Judita s hlavou Holofernovou, Strahovská obrazárna * 1525 Salomé s hlavou Jana Křtitele, soukromá sbírka * 1525 Madona s dítětem, Národní galerie v Praze * 1526 Mariánský oltář ze Želiny, Oblastní muzeum Chomutov * 1530 Votivní obraz ze Šopky, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, původně kostel sv. Vavřince v Mělníce, městské části Pšovka * 1530 Madona mezi světicemi, obrazárna Strahovského kláštera * 1537 Predela s Veraikonem, naposled r. 1917 v uměleckém obchodě, od té doby nezvěstná, doložena pouze černobílou fotografií * 1538 Votivní deska mostecká, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě * 1538 Votivní deska Kašpara Kašpárka, původně pro klášterní kostel františkánů v Plzni, nyní Národní galerie v Praze * 1541 Odpočívající Kristus, původně klášter Osek, nyní Gemäldegalerie Alte Meister, Drážďany, kopie z roku 1585 v Okresním muzeu v Chomutově, jiná kopie z Duchcova byla zničena koncem války. * 1543 Zavraždění sv. Václava, Svatováclavská kaple, Metropolitní kapitula sv. Víta v Praze * 1544 Stětí sv. Kateřiny, původně kostel Všech svatých v Litoměřicích, nyní Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích * po 1546: Osecký oltář sv. Barbory, Národní galerie v Praze * před 1550, dílna: Uctívání měděného hada, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě.

Reference

Literatura

Jan Royt, Gotické deskové malířství v severozápadních a severních Čechách, 1340-1550, 352 str. , Karolinum Praha 2015, * Hamsíková Magdalena, Recepce díla Lucase Cranacha st. +more v malířství první poloviny 16. století v Čechách, disertační práce, FF UK Praha, 2011 * Kesner, Ladislav st. , Mistr IW - votivní obraz ze Pšovky s Kristem, Smrtí a prosebníkem, Mělník - Pšovka. Sborník vydaný při příležitosti znovuvysvěcení kostela sv. Vavřince v Mělníku-Pšovce obnoveného po povodni roku 2002. 15. srpen 2004 / Špačková, Renata Mělník : Město Mělník, 2004, 92 s. , il. , s. 54-61, * Šamšulová Eva, Několik poznámek k ikonografii deskových oltářů. In: Památky, příroda, život. Vlastivědný čtvrtletník Chomutovska. / Chomutov : Okresní muzeum v Chomutově 28, č. 2, (1996) s. 47-50. * Mannlová-Raková Heide, Osecký opat Bartoloměj a jeho vztah k Mistru I. W. In: 800 let kláštera Osek : jubilejní sborník. = 800 Jahre Kloster Ossegg. Festschrift / ed. Norbert Krutský Osek : Cisterciácké opatství Osek - Spolek přátel kláštera Osek, 1996 s. 157-164. * Kesner Ladislav, Mistr I W, Galerie výtvarného umění Litoměřice 1993 * J. Homolka, L. Kesner, České umění gotické, Národní galerie v Praze 1964, s. 69 * Umění tří dob. Katalog výstavy, Litoměřice 4. VI. - 26 IX. 1948 (s. 9) * Antonín Matějček, Nepoznaný obraz Monogramisty IW v Praze, in: Kniha o Praze - Pražský almanach, Praha 1931, s. 18-23.

Externí odkazy

[url=http://lucascranach.org/index.php/home]Cranach digital archive[/url] *

Kategorie:Renesanční malíři Kategorie:Čeští renesanční malíři Kategorie:Muži