Mistr Toruňské madony

Mistr Toruňské madony byl gotický sochař krásného slohu, který pravděpodobně vyšel ze svatovítské stavební huti v Praze a působil koncem 14. století. Je autorem Toruňské madony, vytvořené kolem roku 1390 a zničené nebo odcizené během války roku 1944. Toruňská madona

Toruňská madona

Toruňská madona je opuková polychromovaná socha Madony, vysoká 115 cm, původně umístěná na konzole s postavou Mojžíše ve františkánském kostele Panny Marie na Starém Městě v Toruni. Socha byla odvezena roku 1944 před příchodem Rudé armády na neznámé místo do Německa, kde se ztratila nebo byla zničena. +more Kopii sochy vytvořil roku 1956 sochař Witold Marciniak a je umístěna na původní konzole. Kopie Toruňské madony na původní konzole Socha Toruňské madony představuje dobře definovanou samostatnou linii Madon krásného slohu, která vychází z pražské sochařské huti Petra Parléře. Oproti až manýristické a kompozičně radikálnější Krumlovské madoně má tento typ Madon konzervativnější a méně obměňované kompoziční schéma. Ústředním bodem sochy je jablko, které Marie podává dítěti. Tento optický střed je zdůrazněn mohutnými a hlubokými záhyby drapérie, které ho obkružují. Hlavními výtvarnými rysy těchto Madon jsou vyvážená hmota figury komponovaná na střední osu, uzavřená přibližně ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku, široká a vysoká koruna a drobnější postava dítěte. Nejvýznamnějším rozdílem, kterým se tato skupina Madon liší od typu Krumlovské madony, je porušení principu kontrapostu - břemeno (dítě) je vždy nad volnou pokrčenou nohou.

Pro český původ svědčí zejména souvislost s českým gotickým malířstvím konce 14. století, zejména se Svatovítskou madonou a okruhem děl Mistra Třeboňského oltáře a také se sochařskými portréty vytvořenými v Parléřově stavební huti pro katedrálu sv. +more Víta. Export českých uměleckých děl na polské území podléhající Řádu německých rytířů je doložen dokumenty. Z některých indicií vyplývá, že s autory krumlovské a toruňské řady soch krásného slohu by mohli být ztotožněni synové Petra Parléře z druhého manželství, Václav a Jan.

V pozdějším období došlo k částečnému mísení obou linií Krásných madon a stírání rozdílů. Příkladem jsou Šternberská nebo Vratislavská madona. +more Vratislavskou madonu Kutal považuje za zástupce třetího samostatného typu madon. Té je podobná např. Madona z Wetzlaru nebo Madona z Horbu.

Příbuzná díla

+morejpg|náhled'>Pieta z kostela sv. Barbory, Krakov * Madona ze sbírky Thewaldt, Rheinisches Landesmuseum, Bonn * Konzola s postavou Mojžíše, Toruň * Šternberská madona * Vratislavská madona * Modlící se Kristus (kolem 1390), původně kostel sv. Jana Křtitele, Toruň, nyní zámecké museum Malbork * Madona z Amiens, Muzeum umění Budapešť * Madona z Benátek, Kunstmuseum Düsseldorf * Madona z Horbu * Madona z Wetzlaru, Museum Kassel * Madona s dítětem, st. Nicolai, Junge-Altar, Stralsund * Madona z Velkého Boru u Horažďovic * Madona františkánského kláštera v Salcburku * Pieta z kostela sv. Alžběty ve Vratislavi * Pieta z kostela sv. Barbory, Staré město, Krakov * sv. Kateřina, Muzeum Poznaň.

File:Wrocław Beautiful Madonna. JPG|Vratislavská madona File:Muttergottes Liebieghaus 1035. +morejpg|Madona ze Straubingu (1440) File:Šternberská Madona, Muzeum umění Olomouc. jpg|Šternberská Madona, Muzeum umění Olomouc File:Horb Stiftskirche Horber Madonna. jpg|Madona z Horbu (1420).

Odkazy

Reference

Literatura

Monika Jakubek-Raczkowska, Uwagi o znaczeniu tzw. Pięknych Madonn w sztuce i religijności państwa zakonnego w Prusach, „Acta Universitatis Nicolai Copernici”, Zabytkoznawstwo i Konserwatorstwo XL, Toruń 2011, s. +more 39-94 * M. Jakubek-Raczkowska: Die Einflüsse Böhmens auf die gotische Skulptur im Ordensland Preußen. Ein Überblick im Lichte der neusten Forschungen. In: J. Fajt und A. Langer (Hrsg. ): Kunst als Herrschaftsinstrument: Böhmen und das Heilige Römische Reich unter den Luxemburgern im europäischen Kontext. Berlin 2009, S. 550-563 * Homolka J: K jednomu motivu krásných Madon (Zu einem Motiv der Schönen Madonnen) In: Acta historiae artis Slovenica 6 (2001) S. 5-12 * Homolka J: Die Parler und der schöne Stil 1350-1400. Köln 1978 * Karl Heinz Clasen: Der Meister der Schönen Madonnen. Herkunft, Entfaltung, Umkreis. Berlin, New York 1974 * Kutal A, České gotické umění, Obelisk Praha 1972 * Wilhelm Pinder: Zum Problem der "Schönen Madonnen" um 1400. In: Jahrbuch der Preußischen Kunstsammlungen 44, Berlin 1923.

Externí odkazy

[url=http://www. scena. +morecz/index. php. d=1&o=4&c=21890&r=22]Scéna: Nejkrásnější z krásných Madon[/url] * [url=http://uifs1. zrc-sazu. si/. q=/node/252]Jaromír HOMOLKA, K jednomu motivu krásných Madon[/url].

Kategorie:Muži Kategorie:Gotičtí sochaři Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Anonymní umělci Kategorie:Polští sochaři Kategorie:Krásný sloh