Miřetice u Vintířova
Author
Albert FloresMiřetice u Vintířova jsou malá vesnice, část obce Radonice v okrese Chomutov. Nachází se asi dva kilometry od Radonic. Leží v katastrálním území Radonice u Kadaně o výměře 13,17 km².
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména Mirata ve významu ves lidí Miřatových. Jméno Mirata vychází ze staročeského výrazu mier (mír) nebo miera (míra). +more V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: de Mirzeticz (1394), Meretitz (1787 a 1846) a Miřetice u Vintířova (1854).
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1394, kdy jsou zmiňováni Pešek a Buda z Miřetic. Ovšem podle listiny z roku 1367 patřila k panství hradu Hasištejn, které tehdy měli v zástavě bratři Heřman a Bernard ze Šumburku. +more V šestnáctém století byla vesnice připojena k vintířovskému panství, jehož součástí zůstaly až do roku 1850, kdy se stala součástí Vintířova.
Třicetiletá válka Miřetice příliš nepostihla. Ve čtrnácti domech zde žilo pět sedláků, sedm chalupníků a dvě rodiny závislé na obci. +more Dohromady měli třináct potahů, sedmnáct krav, šestnáct jalovic, 23 ovcí a 76 prasat. K vesnici patřilo 226 strychů orné půdy. Jeden z chalupníků provozoval šenk. Před koncem osmnáctého století se počet usedlostí zvýšil na 27 a v roce 1843 žilo ve 28 domech 143 obyvatel. Od roku 1886 se vesnice stala samostatnou obcí, ale neměla vlastní kostel ani školu.
V těsném sousedství vesnice fungoval od počátku padesátých let devatenáctého století důl Jan vybudovaný A. Stöcklem. +more Brzy po otevření produkoval 1400 tun uhlí ročně a těžba zesílila po odvodnění terénu, které umožnilo těžbu svrchní sloje povrchovým lomem. Do roku 1887, ve kterém byl provoz dolu zastaven, se v něm vytěžilo asi sto tisíc tun uhlí. V roce 1918 ve stejné lokalitě otevřela Radonická uhelná společnost povrchový lom Anna Eleanora. Po vytěžení několika tisíc tun nekvalitního uhlí byl lom nejpozději v roce 1922 uzavřen. Z lomu se zachovala zatopená jáma a zbytky železniční vlečky, kterou se uhlí odváželo k radonickému nádraží.
Během druhé světové války sloužil dům čp. 18 jako zajatecký tábor pro dvacet válečných zajatců z Francie. +more Vysídlení Němců z Československa a zřízení blízkého vojenského újezdu způsobilo hlubokou stagnaci, v jejímž důsledku musela být zbořena značná část domů a dochovaná zástavba byla ještě na začátku 21. století ve zchátralém stavu. Zejména severní strana návsi si však uchovala určitou urbanistickou a památkovou hodnotu.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 192 obyvatel (z toho 97 mužů), z nichž bylo osm Čechoslováků a 184 Němců. Všichni patřili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 151 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 150 Němců. I tentokrát byli všichni římskými katolíky.
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 170 | 143 | 156 | 152 | 165 | 192 | 151 | 95 | 63 | 55 | 48 | 31 | 33 | 32 | 29 |
Domy | 27 | 30 | 28 | 28 | 29 | 30 | 31 | 29 | 16 | 13 | 14 | 13 | 13 | 14 | 14 |
Obecní správa
Miřetice jsou místní částí obce Radonice. V roce 1869 byly osadou Vintířova a při sčítání lidu v letech 1880-1890 byly pod názvem Miřetice u Radonice samostatnou obcí v okrese Kadaň. +more Do téhož okresu spadaly také v období 1900-1950, ovšem pod jménem Miřetice u Vintířova. Od roku 1961 se uvádí jako místní část Radonic v okrese Chomutov.
Pamětihodnosti
Na jižní straně návsi stávaly rozměrné usedlosti, zatímco stranu severní zaujala menší hospodářství, z nichž některá snad vznikla rozdělením větších statků. Přímo na návsi a na její západní straně byla postavena řada chalupnických a domkářských domů. +more Jediným dochovaným domem s hrázděným patrem je bývalé čp. 13. Většina domů byla postavena v klasicistním a ekletickém slohu, ale dochovala se ve zmodernizovaných podobách (čp. 12, 14, 15 a 16). Nejhonosnějším domem je čp. 17.
Na jižním okraji vesnice stojí památkově chráněná boží muka. K domu čp. +more 28 je přistavěna obdélná kaple svaté Anny ze druhé poloviny osmnáctého století. Má zbouranou původní střechu se sanktusníkem a využívá se jako skladiště. V mezi v polích na západ od vesnice stojí zděná výklenková kaple se zničenými fasádami.
Odkazy
Reference
Související články
Římskokatolická farnost - děkanství Radonice * Římskokatolická farnost - děkanství Mašťov
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Hasištejnské panství Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku Kategorie:Těžba v okrese Chomutov Kategorie:Radonice (okres Chomutov)