Cesko.wiki Mlýnky na obilí
Author
Albert FloresDrtidlo - primitivní nástroj na mletí obilí Mlýnky na obilí jsou nástroje, které slouží k mletí obilí. Na rozdíl od větších mlýnů se mlýnky používají pro mletí menšího množství obilí. První kamenné mlýnky však byly základem pro budování mlýnů.
Již v pravěku se k drcení obilí používalo mírně zahloubeného kamene a malého ručního drtidla. Toto primitivní vybavení později nahradily ruční otočné mlýnky, takzvaná žerna (žernovy), která výrobu mouky výrazně zefektivnila. +more Nástupcem kamenných mlýnků jsou nyní mlýnky litinové a ruční šrotovníky. V poslední době se na trhu objevují nové malé ruční kamenné mlýnky v rámci programu zdravé výživy.
Kamenné mlýnky
V drobných hospodářstvích nebo na samotách se používaly k hrubému mletí - tzv. šrotování obilí - ještě i v období první poloviny 20. +more století ruční rotační mlýnky s kameny, tzv. žerna (žernovy).
V principu je to stejný systém jako ve mlýnech, kde ovšem kameny jsou podstatně větších rozměrů. Kamenný mlýnek sestává ze dvou kamenů usazených těsně na sobě. +more Spodní kámen - ležák - je usazen pevně, vrchní kámen - běhoun - se po něm volně pohybuje krouživým pohybem. Uvnitř obou kamenů je vyvrtán otvor, ve kterém je usazen čep. Čep prochází ležákem a je ukotven v papřici, která je zapuštěna ve výřezu po stranách středového otvoru na spodní straně běhounu. Výškou papřice se na mlýnku reguluje mezera mezi kameny a tím hrubost mletí.
Oba kameny jsou uloženy na pevné stolici. Zrní se sype do otvoru v běhounu (kolem středového čepu, který nevyplňuje celý otvor v běhounu). +more Mlýnek se roztáčí ručně. Na běhounu je uchyceno madlo, nebo v běhounu jsou otvory, do kterých se madlo vkládá, aby bylo možno kamenem pohodlně otáčet. U nejstarších mlýnků se předpokládá, že se madlo či spíše dřevěný kolík dá připevnit k okraji běhounu pomocí koženého řemene nebo provazu staženého po obvodu běhounu. Obvyklý průměr běhounu se pohybuje od 300 do 500 mm.
V průběhu času i ruční kamenný mlýnek doznal jistých technických vylepšení, ačkoliv princip mletí i základní konstrukce zůstala stejná - ležák se ale dělal větší a běhoun byl do něj zapuštěný. Plocha obou kamenů už nebyla čočkovitá, ale rovná, s tím, že dno dutiny vyhloubené v ležáku se mírně svažovalo jedním směrem. +more V tomto nejhlubším místě pak byl do boku ležáku proražen otvor, kterým mletivo vypadávalo ven přímo do připravené nádoby.
Na Moravě a ve Slezsku se na těchto mlýncích mlelo, respektive šrotovalo ještě ke konci 20. století.
Litinové mlýnky a ruční šrotovníky
První litinové mlýnky byly pravděpodobně mlýnky na mletí kávy. Káva se mlela mezi dvěma plochými kameny, stejně jako obilí. +more Později se roztloukala paličkou ve hmoždíři. Mašina na mletí kaffé byla údajně vynalezena v městě Wittenberg někdy kolem roku 1768. Trvalo však dlouhou řadu let, než se tento vynález o váze několika liber a poháněný ruční klikou prosadil na trhu. Jedním z prvních, kdo na starém kontinentu začal vyrábět mlýnek na kliku, byla v roce 1840 firma Peugeot, v Americe to byla firma Enterprise. V Českých zemích to byla firma Porkert ze Skuhrova nad Bělou, která začala takové mlýnky vyrábět na přelomu 19. a 20. století.
Mlýnky, které se vyráběly v Americe nebo Evropě, byly těžké a velmi robustní. Lidé sami přišli na to, že v těchto mlýncích se dá mlít i něco jiného než káva. +more Přišlo na řadu mletí koření, obilí, kukuřice, semen, skořápek, kostí, lastur, kůry, kořenů apod. Vývoj šel dál a mlýnky se začaly od sebe odlišovat.
Klasický mlýnek na mletí obilí je talířové konstrukce s průměrem talířů (ocelových kamenů) od 60 do 100 mm. Obilí se sype do násypky na šnekový unašeč. +more Šnek přes otvor pevného talíře, který je pevně spojen s tělesem mlýnku, tlačí obilí (melivo) mezi talíře (kameny). Mezera mezi kameny se dá nastavit regulačním šroubem. Hrubá mouka, respektive šrot je vynášen po obvodu talířů a padá z mlýnku do připravené nádoby.
Kvalita mletí je závislá na ostří ocelových talířů. Litinové mlýnky této konstrukce vyrábí řada firem ještě v současnosti.
Soubor:Corona03.JPG|Litinový mlýnek Corona Soubor:Corona04.jpg|Šnekový podavač Soubor:Corona05.jpg|Mlecí ústrojí, talíře Soubor:Ten02.jpg|Šrotovník ruční
Ruční šrotovníky melou stejným způsobem jako litinové mlýnky. Základem jsou ocelové talíře, které mají větší průměr než mlýnky a jejich průměr je obvykle od 80 do 160 mm. +more Vlastní konstrukce tělesa šrotovníků je odlišná.
Historické i současné exempláře mlýnků na obilí se nacházejí např. v expozici Muzea Mlejn v Ostravě.
