Mladovožická pahorkatina

Mladovožická pahorkatina je geomorfologický podcelek v celku Vlašimská pahorkatina, který je součástí podsoustavy Středočeská pahorkatina. Nejvyšším bodem pahorkatiny je Velký Blaník (638 m n. m.). Nejnižší místo u Sázavy dosahuje 295 m n. m. Území o rozloze 739 km2 se rozprostírá podél dolního toku Blanice, od Sudoměřic u Tábora na jihu až k Sázavě na severu. Ve středu oblasti se nachází město Vlašim. Osu podcelku, jehož podloží budují horniny moldanubika (pararuly, ortoruly a migmatity), vytváří blanická brázda. V Mladovožické pahorkatině se nachází CHKO Blaník.

Členění na okrsky

Jankovská pahorkatina * Blanická brázda * Kácovská pahorkatina * Načeradská pahorkatina

Charakteristika okrsků

Jankovská pahorkatina

Jankovská pahorkatina se nachází v jihozápadní části podcelku. Severojižně orientovaný okrsek kopíruje úpatí zlomového svahu na okraji výše položené Votické vrchoviny. +more Zvlněný terén pahorkatiny zaujímá výšku okolo 500 m n. m. Široká údolí se zde střídají nejen s plošinami holoroviny a pedimenty, ale také s výraznějšími prvky reliéfu, jako jsou krátké strukturní hřbety, suky a odlehlíky.

Jankovská pahorkatina je dále členěna na podokrsky: * Popovická pahorkatina (kóta 586,5 m n. m.) * Jiřetická pahorkatina (kóta 575 m n. m.) * Chotovinská pahorkatina (Chocholouš 623,3)

Blanická brázda

Blanická brázda se rozprostírá podél toku Blanice, přibližně mezi Mladou Vožicí a Vlašimí. Okrsek odpovídá poloze geologické jednotky blanická brázda, která představuje výrazný zlomový systém pokračující přes jižní Čechy až do Rakouska. +more Průběh blanické brázdy doprovází zrudnění. Bylo zde dobýváno například zlato (PP Roudný) či stříbro (u Ratibořských hor). Blanická brázda se dále člení na podokrsky: * Velišská pahorkatina (Hříva 519,2 m n. m. ) * Šebířovská pahorkatina (kóta 510 m n. m. ).

Kácovská pahorkatina

Kácovská pahorkatina, nacházející se v severní části Mladovožické pahorkatiny, má obdobný charakter jako okrsek Blanická brázda. Územím protéká Blanice, Sázava a jejich přítoky, takže se zde výrazně uplatňuje fluviální eroze. +more Meandry Sázavy jsou dokonale zaklesnuty. V údolí řeky se nacházejí pedimenty a místy i akumulační říční terasy.

Kácovská pahorkatina je dále členěna na podokrsky: * Ratajská pahorkatina (Klásek 502,8 m n. m. +more) * Libežská vrchovina (Kostelík 534 m n. m. ) * Kondracká pahorkatina (Na dílech 534,9 m n. m. ) * Sedmpanská pahorkatina (kóta 454,3 m n. m. ).

Načeradská pahorkatina

Načeradská pahorkatina, zahrnující hrásť Malého a Velkého Blaníku, představuje nejvyšší část Mladovožické pahorkatiny. Na jihovýchodě je omezena zlomovým svahem, Načeradským srázem. +more V okrsku se nachází četné kryogenní tvary.

Načeradská pahorkatina se dále člení na podokrsky: * Keblovská pahorkatina (Javornická hůra 583,1 m n. m. +more) * Louňovická vrchovina (Velký Blaník 634,8 m n. m. ) * Bělečská pahorkatina (Pravětický vrch 597,9 m n. m. ).

Odkazy

Reference

Související články

Vlašimská pahorkatina * Blaník

Literatura

BALATKA, B. , KALVODA, J. +more Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s. * BÍNA, J. , DEMEK, J. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia, 2012. 344 s.

Kategorie:Vlašimská pahorkatina Kategorie:Geomorfologické podcelky v Česku Kategorie:Pahorkatiny v Česku