Mladí křesťanští demokraté

Mladí křesťanští demokraté (MKD, v letech 1998-2004 Junior klub křesťanských demokratů) byl zapsaný spolek mladých konzervativně a křesťanskodemokraticky orientovaných lidí ve věku 15-35 let, který spolupracoval s KDU-ČSL. Jeho hlavní činností byla podpora křesťanskodemokratické politiky, lidoveckých volebních kampaní a pořádání vzdělávacích akcí. Posledním předsedou sdružení byl Benjamin Činčila. MKD zaniklo 5. června 2021 po sloučení s organizací Mladí lidovci.

Historie

Rok	Členstvo
1998	396
2001	120
2003	205
2004	299
2005	457
2006	607
2008	707
2010	694
2018	432
2020	78
2021	71

Vzniku celostátní organizace předcházel vznik různých místních lokálních lidoveckých „junior klubů“, k němuž docházelo postupně v roce 1997. 16. +more května 1998 pak vznikl jejich sloučením Junior klub křesťanských demokratů, který fungoval jakožto sdružení členů a příznivců KDU-ČSL a byl součástí organizačních struktur strany, se kterou uzavřel 5. září téhož roku smlouvu o spolupráci. Organizačně bylo sdružení koncipováno jako zastřešující organizace vysoce autonomních krajských sdružení a mělo zprvu charakter studentského sdružení. V roce 1998 MKD vykazovali 396 členů.

V roce 1999 došlo k oficiální registraci Junior klubu coby občanského sdružení pod jménem Mladí křesťanští demokraté, tento název se ale začal v organizaci a v KDU-ČSL důsledně užívat až v roce 2004. Smyslem registrace bylo jednak větší osamostatnění sdružení, jednak rozšíření možností žádat o finance. +more Ne všichni členové s tímto krokem souhlasili a mnoho z nich poté organizaci opustilo (v roce 2001 sdružení vykazovalo 120 členů), což mělo i rozsáhlé organizační dopady.

V roce 1998 existovaly krajské organizace ve všech krajích, ovšem po osamostatnění sdruženi v roce 1999 došlo k rozsáhlým turbulencím - některé krajské organizace zanikaly pro nedostatek členů a nulovou činnost, jihočeská se navíc dočasně odštěpila. Situaci navíc zkomplikovala reforma územně samosprávních celků realizovaná v roce 2000, která vedla k následné územní restrukturalizaci organizace. +more Faktická celostátní působnost MKD, reprezentovaná funkčními krajskými organizacemi ve všech krajích, byla obnovena v roce 2006. V září tohoto roku organizace vykazovala 607 členů.

Formální oddělení MKD mělo i nepříjemné dopady na spolupráci s KDU-ČSL, která nelibě nesla zejména snahu MKD se osamostatnit a přijímat vlastní politická stanoviska. Díky tomu vázla i spolupráce dohodnutá výše zmíněnou smlouvou a v roce 2004 byla ze strany KDU-ČSL konstatována neplatnost smlouvy. +more Nová byla uzavřena 14. prosince 2007, přičemž ale již nebyla pro MKD tak výhodná - například potvrdila sice právo účasti vrcholných představitelů MKD na zasedáních vrcholných lidoveckých orgánů a na sjezdech, ale omezila jejich hlasovací práva.

Organizace i nadále vykazovala výrazný růst počtu členů (v březnu 2008 707 členů), tento trend byl přerušen v roce 2009, kdy se několik desítek členů s MKD rozešlo v důsledku podpory Miroslava Kalouska a jeho TOP 09 (rozštěpení MKD tedy okopírovalo rozkol v KDU-ČSL). Mezi odchozími byl například šéf středočeské krajské organizace Jan Jakob.

Další velkou ranou pro MKD bylo odštěpení několika členů, a jejich založení konkurenčího spolku Mladí lidovci v roce 2012. V důsledku toho se zhoršily již tak napjaté vztahy s KDU-ČSL, a zároveň Mladí křesťanští demokraté ztratili monopol na mládežnickou organizaci prosazující křesťansko-demokratické principy. +more Mezi představiteli MKD a Mladých lidovců navíc panovaly silné osobní animozity, které byly jednou z příčin rozštěpení.

S postupným zeslabováním pozice MKD, a změnami ve vedení organizace došlo k odlišné strategii spolku: méně formulovat své postoje navenek, a více se zaměřit na vzdělávání a diskuze mezi svými členy. I přes změnu ve strategii si MKD zachovalo poměrně jasnou názorovou vyhraněnost, a často přijímala usnesení prosazující určitou politickou linii, třebaže již nedocházelo k veřejné kritice strany. +more S tím byla spjata rovněž snaha o propagaci konzervativních myšlenek na sociálních sítích.

V posledních letech existence MKD sílilo sbližování mezi oběma mládežnickými organizacemi KDU-ČSL, tedy mezi MKD a Mladými Lidovci. V roce 2019 obě organizace zahájily proces postupného přizpůsobování svých norem a standardů, což v případně MKD znamenalo radikální proměnu stanov a pravidel členství. +more Následné změny vedly k rychlému snížení počtu členů pod stovku osob. V únoru 2019 proběhl v Jihlavě první společný celostátní výbor, který se zabýval zejména překážkami spojení v programové rovině. V následujícím období proběhly další společné akce a jednání, tentokrát už o praktičtějších tématech, jako například podobu spojení, nový název, logo, apod. Cílem, o který usilovala i mateřská strana KDU-ČSL, bylo spojení do jedné silné mládežnické organizace. Tehdejší předseda MKD Benjamin Činčila opětovné sjednocení mládežnických organizací považoval za prioritu svého mandátu, který měl původně skončit na podzim 2020 (mandát byl z důvodu pandemie koronaviru prodloužen do června 2021). Tato idea sloučení byla nakonec po odkladech daných pandemickou situací v červnu 2021 naplněna sloučením Mladých křesťanských demokratů s Mladými lidovci na společném sjezdu v Brně.

Vztahy s KDU-ČSL

Sdružení hrálo roli mládežnické organizace KDU-ČSL, s níž mělo od 14. +more prosince 2007 uzavřenou smlouvu o spolupráci, která dává představitelům MKD právo účasti a poradního hlasu na jednáních celostátních orgánů KDU-ČSL. Ve stanovách sdružení bylo od roku 2019 uvedeno, že členové MKD nemohou být členy jiné strany, než je KDU-ČSL. Mnozí mladí křesťanští demokraté jsou členy KDU-ČSL, mezi jinými též David Macek, místopředseda strany v letech 2006-2010. V evropských volbách 2009 za KDU-ČSL kandidovali někdejší členové MKD Marie Jílková, David Macek, Tomáš Zdechovský či Daniel Feranc.

Navzdory úzkému propojení se řada mladých křesťanských demokratů dívala na KDU-ČSL značně kriticky, předmětem kritiky bývalo především malé nadšení až rezignaci v boji o křesťanské hodnoty a podporu projektů a zákonů, které nepovažují za slučitelné s křesťanskými a konzervativními postoji, příkladem tohoto kritického přístupu mohou být například bývalý předseda Jakub Kříž, předsedkyně pražské organizace a bývalá místopředsedkyně Mária Pešeková či bývalý předseda pražské organizace Matyáš Zrno.

Názorové střety

Mezi vedeními KDU-ČSL a MKD došlo v minulosti k několika střetům, zpravidla postavených na tom, že MKD otevřeně kritizovala ve svých oficiálních usneseních některé dílčí aspekty politiky KDU-ČSL.

V roce 2000 kritizoval Celostátní výbor MKD nominaci Jaroslava Kopřivy na post lídra Čtyřkoalice a otevřeně tak podpořil Cyrila Svobodu v jeho vnitrostranickém boji s křídlem vedeným Janem Kasalem. To řadu Kasalových lidovců silně rozhořčilo: jednak to považovali za nevhodný vnější zásah do vnitřních záležitostí KDU-ČSL, jednak to bylo v rozporu s tehdy platnou smlouvou o spolupráci, podle které mělo MKD svá oficiální veřejná vyjádření s KDU-ČSL konzultovat, což se v tomto případě nestalo.

V roce 2006 nejprve MKD ostře odmítlo plán Miroslava Kalouska na koalici s ČSSD podporovanou od KSČM, což žádné větší napětí nevyvolalo, neboť v tomto s MKD souhlasila drtivá většina strany a Kalousek byl rychle přinucen k rezignaci. Později předsednictvo MKD ostře kritizovalo nominaci Heleny Třeštíkové na post ministryně kultury za KDU-ČSL s poukazem na její protikatolické vystupování a podporu registrovaného partnerství. +more Někteří představitelé MKD v čele s Matyášem Zrnem navíc zároveň zkritizovali čelní představitele strany, především pak Jiřího Čunka. Následná roztržka vedla k odložení podpisu nové smlouvy o spolupráci, k němuž tak došlo až v prosinci 2007, po nástupu nového předsednictva MKD. Během roku 2007 také vedení MKD několikrát pro změnu podpořilo Jiřího Čunka proti útokům tisku ohledně „vystěhování vsetínských Romů“ a „údajné úplatkářské kauzy“ a vyjádřilo přání, aby setrval ve funkci.

Další velkou kritiku KDU-ČSL ze strany MKD přineslo usnesení celostátního výboru MKD ze 30. listopadu 2008, které ostře odsoudilo podporu, které se od ministrů KDU-ČSL dostalo návrhu zákona o specifických zdravotních službách, který rozšiřoval přístup k potratům, a požadovalo, aby strana dosáhla stažení zákona ze Sněmovny.

Na přelomu let 2009 a 2010 došlo k názorovému střetu mezi MKD a Sdružením žen KDU-ČSL v otázce zavedení povinných kvót pro ženy na kandidátkách.

V roce 2011 MKD podpořili Ladislava Bátoru navrhovaného do funkce náměstka ministra školství. Napětí mezi MKD a méně pravicovou KDU-ČSL se zmírnilo po zvolení Pavla Bělobrádka, taktéž bývalého člena MKD, předsedou lidovců.

Vztahy s ostatními organizacemi

V rámci KDU-ČSL existovaly v letech 2012-2021 paralelně dvě mládežnické organizace. Krom MKD působili taky Mladí lidovci, kteří vznikli v roce 2012 iniciativou skupiny členů nesouhlasících s dalším směřováním MKD. +more Po letech vzájemného chladného vztahu došlo v roce 2018 k zahájení dialogu, který měl postupně vést ke sjednocení. K němu nakonec došlo, na společném sjezdu v Brně ve dnech 4. a 5. června, kde obě organizace schválily své sloučení a fúzi do nové organizace, která bude fungovat pod názvem "Mladí lidovci".

V historii MKD existovala rozsáhlá spolupráce s různými domácími konzervativními organizacemi, především pak s Mladými konzervativci, Mladou občanskou platformou, Občanským institutem a Hnutím Pro život, s nimiž MKD spolupracovali při přípravě svých vzdělávacích akcí.

Na mezinárodní úrovni bylo MKD členem Mladé evropské lidové strany (YEPP), po sloučení s Mladými lidovci přešlo členství do sjednocené organizace Mladí lidovci.

Předsedové MKD

Rok	Jméno
1998-1999	Jiří Šopek
1999-2002	Jana Adamcová
2002-2006	David Čermák
2006-2009	Jakub Kříž
2009-2014	Petr Jurčík
2014-2016	Jan Málek
2016-2018	Jan Gregor
2018-2021	Benjamin Činčila

Reference

Související články

Pochod pro rodinu

Externí odkazy

[url=http://is.muni.cz/th/179855/fss_b/]Petr Krňávek: Mladí křesťanští demokraté[/url]

Kategorie:Spolky v Česku Kategorie:KDU-ČSL Kategorie:Mládežnické politické organizace Kategorie:Organizace založené roku 1998 Kategorie:Organizace zaniklé roku 2021