Mlýn Žinkovy

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Mlýn Žinkovy je vodní mlýn v okrese Plzeň-jih, který stojí na řece Úslava u hráze rybníka Labuť.

Historie

Vodní mlýn byl poprvé zmíněn roku 1658. Povodeň roku 1854 poškodila stavidla rybníka, ze kterého tekla voda k mlýnskému kolu.

V roce 1924 prodal majitel žinkovského panství Ing. Karel Škoda mlýn Rolnickému mlýnskému družstvu pro Žinkovy a okolí: „mlýn č. +morep. 21 včetně stavebních parcel, zbořeniště bývalé pily a domu č. p. 87, sušárny a kolny atd. za 236. 000 Kč. “ Dalšími smlouvami byly odprodány stroje a zařízení za 89. 350 Kč s nářadím a mlýnský inventář za 12. 150 Kč. Na nového majitele přešla také všechna vodoprávní ujednání uzavřená se správou velkostatku a ke změně vlastnictví došlo k 1. červenci 1924.

V roce 1933 prošel mlýn přestavbou, byl zvýšen o jedno patro na celkově tři patra a přízemí.

V letech 1938-1951 měl mlýn a pekárnu ve správě správce. V roce 1941 se Rolnické mlýnské družstvo přejmenovalo na Rolnický družstevní mlýn a pekárnu v Žinkovech zaps. +more spol. s r. o. Správa mlýna správcem pokračovala i v letech 1951-1959. Poté pekárna ukončila činnost, v 60. letech 20. století byly funkční stroje odvezeny do plzeňských mlýnů a zbytek zlikvidován.

Popis

Mlýnice a obytný dům jsou pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Mlýn je zděný, vícepodlažní. +more K roku 1941 byla hlavní mlýnská budova čtyřpatrová o rozměrech 23 x 13 metrů; polovinu přízemí zabírala pekárna se dvěma pecemi, ve zbytku se nacházelo obilní silo na 15 vagonů. K mlýnu přiléhalo skladiště na obilí o rozměrech 14 x 10 metrů o třech podlažích a zděné skladiště mlýnských výrobků o rozměrech 20 x 10 metrů o dvou patrech. Další sklad na obilí byl postaven na zahradě.

U mlýna pracovala pila a pekárna. K roku 1874 měla pila samostatné vantroky. +more Povolení zřídit pekárnu dostal mlýn v roce 1895; měla dvě pece na pečení chleba a rohlíků, dva cylindrové komíny, klenutou prostornou přípravnu, propojenou šupnou na mouku z mlýnice a dynamo pro vlastní potřebu.

Voda k mlýnskému kolu vedla náhonem přes stavidlo z rybníka a vracela se zpět odtokovým kanálem do řeky. K roku 1874 měl celkem pět vodních kol na vrchní vodu.

Voda tekla přes stavidlo ve hrázi rybníka krátkým otevřeným kanálem přemostěným silnicí, který plynule přecházel v turbínovou kašnu. Roku 1874 šla z rybníka Labuť samostatná vantroka na mlýn a na pilu. +more K roku 1929 přiváděly železobetonové vantroky vodu do turbínové kašny, která měla dřevěný kryt a prkennou podlahou na trámech; před turbínou se nacházely dvě vysoké česlice.

Dochovaná Francisova turbína je horizontální s mokrou savkou; je demontovaná a uložená u majitele (k roku 2006). Povolena byla roku 1929 a instalována o rok později. +more Měla spád 4,7 m, hltnost 850 l/s, 275 ot. /min. a výkon 45,4 koňských sil v roce 1946 výkon 45 k a průtok 660 l/s.

Odkazy

Reference

Literatura

HNOJSKÁ, Vendula. Toulky po vodě. 1. díl, Mlýny na řece Úslavě. Vyd. 1. Blovice: Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, 2011. 160 s. ISBN 978-80-87495-02-5. S. 63-71

Související články

Seznam vodních mlýnů v Česku

Externí odkazy

Kategorie:Stavby v Žinkovách Kategorie:Vodní mlýny v okrese Plzeň-jih Kategorie:Povodí Úslavy

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top