Mlýny ve Stachovicích

Ve Stachovicích se nacházely dva celé vodní mlýny, mlýnice jednoho děrenského vodního mlýna a dva větrné mlýny. * vodní mlýn číslo popisné 3

* Panský vodní mlýn číslo popisné 53 * větrný mlýn - větřák Kretschmerův * větrný mlýn - větřák Bodirského

Historie

Vodní mlýn číslo popisné 3

Vodní mlýn číslo popisné 3 se nacházel pravým břehem mlýnského náhonu (německy Mühl Bach), vedeného v třicátých letech 19. století z pravého břehu Husího potoka od sousedního stachovického čísla popisného 4 do Hladkých Životic (německy Seitendorf), oddělen od pravého břehu Husího potoka (německy Gans Bach) v dolní části Stachovic. +more Voda byla přiváděná jiným mlýnským náhonem (německy též Mühl Bach), který vytékal z pravého břehu Husího potoka nad kostelem svaté Kateřiny Alexandrijské, křížil tok Jestřabského potoka, který pravděpodobně pokračoval k číslu popisnému 4 příkopem (německy Graben). Na mapě Císařských povinných otisků Stabilního katastru je mlýn k roku 1833 vyobrazen s číslem stavebního pozemku 3 a se dvěma mlýnskými koly. První zmínka je z roku 1620, kdy jej koupil Bart Hons od dědiců zemřelého mlynáře Matěje Melče. Mlýn ke konci třicetileté války vyhořel, ale jeho majitelem Adamem Piltznerem byl znovu vystavěn. V roce 1802 majitel vodního mlýna Mates Bernhauer ze Zbyslavic žádal o povolení postavit větrný mlýn. Jeho žádost byla zamítnuta s odůvodněním, že Stachovice mají už dva vodní mlýny. Mezi posledními majiteli z roku 1935 se uvádí Andres (Andresův mlýn), mlýn byl vybaven Francisovou turbínou pro průtok 250 l/s a výkonem 6,66 kW.

Panský vodní mlýn

Panský vodní mlýn (č. p. +more 53) mlýn (dominikální) se nacházel nalevo od pobřežní cesty vedoucí po levém břehu Husího potoka v horní části Stachovic. Na mapě Císařských povinných otisků Stabilního katastru je mlýn k roku 1833 vyobrazen s čísly stavebních pozemků 80 a 81 a se dvěma mlýnskými koly. Mlýnský náhon (německy Mühl Bach) začínal nad Stachovicemi a zpátky vracel vodu do Husího potoka (německy Gans Bach) nad kostelem svaté Kateřiny Alexandrijské. První zmínka je z roku 1765, kdy jej Josef Václav hrabě z Vrbna, pán Fulneku, prodal mlynáři Janu Kretschmerovi. Mlýn byl na horní vodu a měl dvě složení. V roce 1840 koupil moučný mlýn Augustin Kretschmer (vnuk předešlého), který se vyplatil částkou 838 zlatých a 20 krejcary z povinnosti vůči vrchnosti. Mimo vybraných poddaných ze Stachovic museli zde mlít sedláci z Kujav.

Větřák Kretschmerův

Větřák Kretschmerův byl postaven v roce 1807 a nacházel se na západním směrem cca 1200 m od kostela ve Stachovicích. Majiteli byli mlynáři vodního mlýna č. p. 53.

Větřák Bodirského

Větřák Bodirského se nacházel severovýchodním směrem od kostela cca 350 metrů. V roce 1849 žádal o povolení postavit větrný mlýn sedlák Mates Boridský na svém pozemku. +more Mlynářská chalupa měla číslo popisné 103. Rod Bodirských měl mlýn do roku 1885.

Oba větřáky ukončily činnost před první světovou válkou. Oba větřáky jsou ještě zachyceny na speciálních mapách z roku 1928 (mapový list 4160, měřítko 1:75 000).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://ags. cuzk. +morecz/archiv/]Archiv - aplikace pro prohlížení naskenovaných archiválií a leteckých měřických snímků, vyžadující pouze internetový prohlížeč[/url] (2828-1 Stachovice - dříve Stachenwald (Stachowice) in Mähren. Prerauer Kreis. Bezirk Fulnek. Císařské povinné otisky Stabilního katastru 1 : 2 880 - Morava. Roky: mapování 1833 a kamenotisk Neuwirta a Wintra 1836).

Kategorie:Vodní mlýny v okrese Nový Jičín Kategorie:Větrné mlýny v okrese Nový Jičín Kategorie:Mlýny ve Fulneku Kategorie:Povodí Odry