Cesko.wiki Molinologie
Author
Albert FloresMolinologie (z latinského molina = mlýn a řeckého logos = nauka, česky nauka o mlýnech) je obor, který se zabývá stavebními objekty mlýnů, jejich technologickým vybavením, provozovanou technologií, používanými pohony včetně převodů, vývojem mlynářství a jeho dějinných mezníků, společenskými souvislosti a kulturou mlýnů. Zahrnuje mlýny všech druhů pohonu od síly lidské a zvířecí, vodní, větrné, parní a motorové (se spalovacími motory).
Pojem molinologie byl vytvořen roku 1965 na prvním symposiu Mezinárodní molinologické společnosti, celosvětově nejvyššího orgánu zabývajícího se naukou o mlýnech.
V Pardubicích se v roce 2016 uskutečnila jedinečná molinologická konference „Mlynářská symbolika aneb 900 let mlynářského znaku“, a to u příležitosti 900. výročí udělení erbu mlynáři Jiříku z Doupova, který se dle pověsti zasadil o vítězství v bitvě na Luckém poli 13. +more května 1116. Pořadateli konference byli spolek [url=http://vodnimlyny. cz/]VodníMlýny. cz[/url], Podbrdské muzeum v Rožmitále pod Třemšínem a Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě a hlavním cílem bylo osvětlit původ mlynářského znaku.
Mlynářský znak
Mlynářský znak ve výklenku na fasádě Suchého mlýna Legenda o hrdinném mlynáři Jiřím z Doupova, který měl odměnou za statečnost erb obdržet, je výmyslem Václava Hájka z Libočan. +more První reálně doloženou zmínkou o mlynářském znaku je dílo Jaroslava Karase Historický vývoj mlynářství z roku 1919. V této knize je znak prezentován jako "štít polcený zeleným zúženým kůlem modro-stříbrně, vpravo na stříbrném ozubeném kole stojí zlaté kružidlo, vlevo tři šikmá zúžená břevna. " Heraldicky pravé pole štítu zobrazuje nástroje, které mlynáři potřebovali ke své práci (kružidlo, palečné kolo). Heraldicky levé pole pak zřejmě navazuje na erbovní pověst; zajímavostí ovšem je, že Doupovští nesli ve znaku tři břevna vodorovná, nikoli šikmá (tento reálný mlynářský znak byl zřejmě konstruován jen na základě popisu Václava Hájka z Libočan, bez znalosti skutečného doupovského erbu). Mlynářský znak v podobě, v jaké je dnes znám a užíván, je třeba vnímat jako romantizující, pozdně obrozenecký novotvar z 2. poloviny 19. století a pravděpodobně se liší od mlynářské symboliky středověku.
