Molární hmotnost

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Molární hmotnost je fyzikální veličina, která udává hmotnost jednoho molu látky. Je to číselná hodnota vyjádřená v jednotkách hmotnosti na mol, například gram na mol (g/mol). Molární hmotnost se využívá v chemii pro výpočty a kvantitativní popis látek. Je získávána dělením hmotnosti látky počtem molů, které obsahuje. Každá látka má svoji specifickou molární hmotnost, která je určena její atomovou hmotností a chemickým složením. Molární hmotnost je také důležitým pojmem při stanovování ředění roztoků a při výpočtech chemických reakcí.

{{Infobox - fyzikální veličina | název = Molární hmotnost | značka = M | jednotka = kilogram na mol | značka jednotky = kg·mol−1 | obrázek = | velikost obrázku = | popisek = | dělení dle složek = skalární | soustava SI = odvozená | vzorec = M = \frac{m}{n} }} Molární hmotnost je fyzikální veličina, která udává hmotnost jednotkového látkového množství dané látky (tedy hmotnost 1 molu).

Značení

Symbol veličiny: M * Jednotka SI: kilogram na mol, značka jednotky: kg·mol−1 * Používané násobky a díly: gram na mol (1 g·mol−1 = 0,001 kg·mol−1), kilogram na kilomol (1 kg·kmol−1 = 0,001 kg·mol−1)

Výpočet

Molární hmotnost lze určit ze vztahu

:M = \frac{m}{n}

pokud je známa hmotnost látky m, a její látkové množství n.

Pro praktické použití je molární hmotnost ovšem lehce dostupná z tabelovaných relativních atomových hmotností. Po vynásobení molární hmotnostní konstantou M_{\rm u} ≈ 1×10−3 kg/mol = 1 g/mol dostáváme molární hmotnost:

M(H) = 1,007 97(7) × 1 g/mol = 1,007 97(7) g/mol

M(S) = 32,065(5) × 1 g/mol = 32,065(5) g/mol

M(Cl) = 35,453(2) × 1 g/mol = 35,453(2) g/mol

M(Fe) = 55,845(2) × 1 g/mol = 55,845(2) g/mol.

V případě molekul se sčítají hmotnosti všech atomů v molekule.

M(H2) = 2 × 1,007 97(7) × 1 g/mol = 2,015 88(14) g/mol

M(S8) = 8 × 32,065(5) × 1 g/mol = 256,52(4) g/mol

M(Cl2) = 2 × 35,453(2) × 1 g/mol = 70,906(4) g/mol.

Analogicky se postupuje i pro sloučeniny. Smysl tohoto součtu lze ukázat například na případu ideálního plynu: částice ideálního plynu v případě ozónu O3 váží o 50 % více, než v případě molekulárního kyslíku O2. +more Detaily vazby atomů v molekule (vzdálenosti apod. ) jsou z pohledu vzdáleností jednotlivých částic v ideálním plynu nepodstatné.

Vlastnosti

Pomocí molární hmotnosti lze vypočítat hmotnost jedné částice látky

:m_0 = \frac{M}{N_{\rm A}}

kde N_{\rm A} je Avogadrova konstanta.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top