Mopan
Author
Albert FloresMopan je jedním ze dvou variant mayanského jazyka mopán, který je mluven mezi příslušníky etnické skupiny Mopanů. Mopanové jsou domorodým obyvatelstvem žijícím na území Guatemaly a Belize. Mopanský jazyk je jazykem mayanské jazykové skupiny a příbuzný jeziku itza. Mopanové mají svou vlastní kulturu, tradice a způsob života, který je úzce spojen s jejich přírodním prostředím. Mopanština je ohroženým jazykem, který čelí různým vlivům a tlakům moderní doby. Jednou z významných iniciativ na jeho zachování je založení Mopanovského institutu, který se zaměřuje na výzkum, dokumentaci a revitalizaci jazyka a kultury Mopanů.
Listy mopanu
Mopan je rod rostlin z čeledi bobovité, jehož jediným zástupcem je Colophospermum mopane. Je to keř až strom s dvoulistými listy a nenápadnými květy. +more Vyskytuje se v jižních oblastech střední Afriky, kde často vytváří dominantní porosty, tzv. mopanové lesy. Tato dřevina poskytuje mnohostranný užitek.
Popis
Mopan je beztrnný opadavý nebo poloopadavý keř až strom dorůstající výšky až 20 metrů. Borka je šedohnědá, hluboce podélně brázditá. +more Listy jsou dvoulisté, krátce řapíkaté, složené ze 2 asymetrických, přisedlých, kožovitých lístků. Lístky jsou 5 až 10 cm dlouhé, na ploše prosvítavě tečkované. Palisty jsou opadavé. V poledním žáru se listy zavírají. Květy jsou drobné (asi 0,5 cm dlouhé), bílé až zelenavé, uspořádané ve 2 řadách v úzkých převislých hroznech či latách. Kalich je složen ze 4 kališních lístků. Koruna chybí. Tyčinek je asi 20 až 25, jsou volné a vyčnívají z květů. Semeník je přisedlý nebo stopkatý a obsahuje jediné vajíčko. Čnělka je válcovitá a často bočně připojená k semeníku. Plody jsou podlouhle eliptické až srpovitě vejčité, asi 6 cm dlouhé, tence kožovité, zploštělé nebo naduté, nepukavé. Obsahují jediné ledvinovité, žlutavé semeno.
Rozšíření
Tento druh je rozšířen v tropické Africe. Je zvláště hojný v Zimbabwe, Malawi, Mosambiku a jihoafrickém Transvaalu, dále se vyskytuje v jižní Angole, severní Botswaně, severní Namibii a jižní Zambii. +more Stromy rostou na nížinných naplaveninách a na savanách v oblastech se sezónním obdobím sucha. V mnohých nížinných, sušších oblastech Afriky tento druh dominuje a vytváří řídké, tzv. mopanové lesy. Odhaduje se, že tyto lesy pokrývají rozlohu přes 500000 km2.
Taxonomie
Druh Colophospermum mopane byl poprvé popsán v roce 1865 jako Copaifera mopane. Později byl zařazen do rodu Copaiba. +more V roce 1949 pak byl přeřazen do samostatného monotypického rodu Colophospermum.
Ekologické interakce
Květy mopanu jsou pravděpodobně opylovány větrem. V porostech tvoří mopan dominantní složku a často tam nerostou téměř žádné jiné rostliny. +more Listy mají terpentýnovou vůni a jsou velmi výživné. Obsahují přibližně 12% bílkovin a poskytují potravu mnohým býložravcům, např. slonům. Listím se živí také velké housenky martináče Gonimbrasia belina. Porosty mopanu jsou často zapáleny úderem blesku a jsou považovány za nebezpečný úkryt, neboť dřevo dobře hoří i z čerstva.
Význam
Dřevo mopanu je červenohnědé až téměř černé, tvrdé, těžké, dobře opracovatelné a odolné vůči termitům. Je používáno na stavby, mostní konstrukce i drobné předměty. +more Na listech mopanu žijí housenky martináče Gonimbrasia belina, známé jako "mopanoví červi" (mopane worms). Domorodci je sbírají a po usušení nebo upražení konzumují. Mají oříškovou chuť. Z kůry získávají vlákna a také třísloviny, které používají k vydělávání kůží. Ze dřeva se připravuje léčivo používané při zánětech očí, z kořenů přípravek proti tasemnicím.
Gonimbrasia belina02.jpg|Housenky martináče Gonimbrasia belina Harvested Mopanes.jpg|Sušené housenky martináče z mopanu Mopane-Raupen_gekocht.JPG|Pokrm z "mopanových červů"
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Bobovité Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky Kategorie:Flóra jižní Afriky