Moravské malířky abstraktních děl

Moravské lidové umění sbírala malířka Zdenka Vorlová Vlčková (1872-1954), kterou i inspirovalo. Jeho sběratelkou byla také malířka Zdenka Braunerová (1854-1934), která moravskou tvořivost a písně s úspěchem propagovala i v Paříži. Abstraktní krásy ornamentu si cenil anglický reformátor Ruskin. Ideje Johna Ruskina, že ruční práce harmonicky rozvíjí rozum, cit i zručnost podnítily vznik mnoha uměleckořemeslných dílen v Evropě. Jeho idejemi se nadchla i malířka MarieTeinitzerová (1879-1960), která se stala zakladatelkou ruční výroby tkanin. Už od roku 1905 se inspirovala ornamenty primitivních národů, ornamenty egyptskými i perskými. V roce 1908 bylo vydáno album fantazijních kreslených ornamentů pražské Němky Katherine Schoffnerové Vývoj ornamentu k volné abstrakci se stal podnětem pro vznik abstraktního umění V roce 1910 namaloval první abstraktní obraz Vasilij Kandinskij v Murnau u Mnichova, kde žil s německou malířkou Gabrielle Munterovou (1877-1962), která se inspirovala místními lidovými obrázky na skle. I pro Kandinského bylo lidové umění velkou inspirací. V roce 1912 namaloval svůj první abstraktní obraz František Kupka. Jeho obraz Amorfa byl prvním nefigurativním obrazem vystaveným v Paříži. Kupka ve dvacátých letech přednášel v Paříži českým stipendistkám a mohly tak poznat zdroj jeho inspirací i jeho abstraktní obrazy. Zaujal jak sochařku z Prostějova Hanu Wichterlovou, tak malířku Věru Jičínskou.

První pokusy o abstraktní malbu

Věra Jičínská (1898-1961)

Věra Jičínská (1898-1961) žila od svých dvou let v Rosicích u Brna. Studovala v Praze, Mnichově a Paříži. +more Po návratu z Paříže malovala stále abstraktněji. V polovině třicátých let namalovala několik osobitých abstraktních obrazů s názvy Stvoření světa, Krystaly, Žlutý interiér, Odraz, Podzimní akord. Ke konci padesátých let namalovala ještě další abstraktní obrazy.

Cecilie Marková (1911-1998) se narodila v Kyjově. Vyučená modistka měla zkušenosti s kreslením jen při tvorbě návrhů. +more Po smrti manžela cítila nutkání kreslit, ale ne ze svá vůle, věřila, že ruku jí vedl duch. Stala se medijní malířkou cizích světů, nevídaných květů, krajin i osob. Vystavovala až v padesátých letech. Připojila se k ní další medijní malířka Vlasta Kodríková (1929) z Uherského Ostrohu, která bez pomoci rýsovacích potřeb vytvářela zcela bezchybné stroje, podobné kosmickým, abstraktní duchovní poselství.

Růžena Magniová (1929-2008) z Bučovic u Vyškova po přestěhování se do Žďáru využívala pro své obrazy kombinovanou technikou batiku, chemii i malbu. Inspirací jí byla nejen příroda, ale dokázala ve svých abstraktních obrazech vyjadřovat tvary své pocity a myšlenky.

Milena Šimková-Elgrová (1898-1977), krajinářka, žačka Kalvody, která většinu života prožila v Brně, se ke konci svého života pokusila z realismu přejít k abstraktním námětům. Byla inspirována hudbou a poezií a na svých velkých formátech pastelem tvořila abstraktní obrazy s názvem Kolébka lidstva nebo Vesmír. +more První abstraktní obraz Amorfa Františka Kupky, 1912, zcela vlevo.

Malířky nových přístupů k tvorbě

Inez Tuschnerová (1932-2016) se narodila a tvořila v Brně. Hned po Škole vidění u Oskara Kokoschky v Salcburku tíhla k abstrakci. +more Vytvářela návrhy na tapiserie a zjednodušovala postavy. Od poloviny 60. let se věnovala netkané tapiserii Art Protis, jejíž nová technologie byla vyvinuta v Brně a pozvedla ji na uměleckou úroveň. Sama se jako jediná v republice věnovala další nové technologii Arteg, kterou také vynalezl Výzkumný ústav vlnařský v Brně a tu spolupracovala s architekty. Rozměr nebyl omezen, pokrývala Artegem podlahy i stěny, což vyhovovalo její velkorysosti a živým gestickým vzorům. Vrcholem tvorby byla její tapiserie-objekt Střelnice, vystavená v Lausanne v roce 1970 a reagující na rok 1968. V textilu tvořila další objekty, grafiku, prostorová díla, miniatury. Zanechala po sobě mnoho abstraktních návrhů.

Marie Filippovová se narodila v Brně v roce 1938. Od 70. +more let se zabývala převážně grafikou a tvořila volné cykly v suché jehle a leptu nebo byla inspirována literaturou. Od ukončení pedagogické činnosti se věnovala lavírovaným kresbám tuší na papír. Pracovala s bodem v mnoha variacích. Body zaplňovala jeden po druhým na celý formát papíru, bodem nekončícím. Body, z nichž každý je jedinečný, si samy vytváří v mnohosti různé odstíny a světla. Při výstavách pracuje s prostorem, velké formáty věší, nadsouvá, roluje a podobně. Překvapuje nás dosud námi nevídanými řešeními instalace i originálními díly, vytvořenými přemýšlením, hravostí i neomylným výtvarným citem.

Inge Kosková se narodila v Brně v roce 1940, studovala a žije v Olomouci. Malířka s hudebním a hlavně kreslířským nadáním byla po studiích ovlivněna surrealismem. +more Od roku 1970 se věnovala krajině. Využila znalost jógy k svému maximálnímu soustředění. Je považována za fenomenální kreslířku. Kreslí především perem a tuší a dospívá k abstrakci. Svou velkou citlivostí dokáže zaznamenat nálady i rytmy těla.

Zdena Hohmová se narodila v Brně v roce 1955. Po studiích na AVU v Praze se věnovala krajině a figurální malbě, abstrahovala ji a zajímala se i o strukturální malbu. +more Dospěla k abstrakci. Její krajiny jsou imaginární, kombinuje v nich malbu s linií. Vnitřními pocity, které do krajin promítala, spěla k duchovnosti. Vytvářela cykly Bílá bažina nebo Deště. Později s velkou svobodou experimentovala. Byla nazývána Moravská Toyen.

Vladimíra Sedláková (* 1962 v Brně) studovala průmyslovou školu strojní i AVU. Zkušenosti z obou škol propojila a ze znaků technických výkresů vytvářela zajímavé geometrické abstraktní kompozice. +more V tomto duchu tvořila obrazy, kresby i sochy. Nový prostor pro její tvorbu jí umožnila digitalizace. Využívala možností počítače, ale kompozice si v něm tvořila sama. Její práce byly vybrány porotou na Bienále 4 v Bostonu v roce 2016.

Daniela Mikulášková, narozená v Bruntále 1974, je objevitelkou nového způsobu zacházení s technikou vyšívání. Energickými tahy jehlou vytváří různé jevy a děje. +more Nitě klade do různých směrů a vznikají až grafické tajemné kompozice se soukromým poselstvím.

Eva Mezerová se narodila v Moravské Třebové roku 1974. Malovala nejprve portréty a figury, tvořila koláže, v olejomalbě krajiny, portréty a alegorie s prvky surrealismu. +more Od roku 2010 malovala přímo na textil a tato technika jí dopomohla k rychlému rozhodování a preciznosti. Všechny své zkušenosti výtvarné i osobní pak zúročila v dalších kresbách a malbách s neobyčejně bohatou barevností a fantasií zcela ojedinělou. Vytváří i osobité cykly, např. Zahrady. Inspiruje ji příroda a poezie.

Přínos umění

Tvorba moravských malířek, které se věnovaly abstraktnímu umění, byla přínosná. Jejich tvorba obohatila tapiserie (I. +more Tuschnerová), kresbu (M. Filippovová, I. Kosková), kresbu nově zapojila do prostoru (M. Filippovová), obohatila i krajinářství o novou abstraktnější podobu (Z. Hohmová), rozšířila geometrickou abstrakci o možné využití technických výkresů a digitalizace (V. Sedláková), v technice vyšívání objevila možnosti vlastních výtvarných kompozic (D. Mikulášková) a dokázala, že nejen v jednoduchosti je krása, ale i v mnohosti (E. Mezerová).

Odkazy

Reference

Literatura

COOPLESTONE, Trewin, Moderní umění. Praha. Státní nakladatelství KLU, 1965.

Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Abstraktní umění