Moravské markrabství

Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy ) byl v letech 1182-1918 státní útvar na území Moravy. Šlo o politický útvar vybavený v průběhu historie různou mírou autonomie s vlastním stavovským zemským sněmem (oficiálně ustaveným v polovině 14. století) a (později) zemským výborem.

Historie

českého knížete

Markrabství na Moravě nevzniklo jednorázově, nýbrž postupným procesem. Nevznikl tak nějaký nový územní (státní) celek, nýbrž je změna vlády na Moravě a spojená s přehodnocením vztahu mezi zeměmi Čech a Moravy. +more Vznik markrabství nebyl vyvolán vnějšími činiteli, měl původ ve vnitřních rozbrojích v přemyslovské dynastii.

První markrabě slučující pod svou vládou všechny tři moravské přemyslovské úděly (Brněnský úděl, Olomoucký úděl, Znojemský úděl) byl jmenován roku 1182 z vůle císaře Fridricha I. +more Barbarossy. Stal se jím Konrád III. Ota Znojemský, pozdější kníže Čech Konrád II. Ota. Po jeho nastoupení na stolec v Praze sice hodnost markraběte zanikla, ale záhy (1197) ji trvale obnovil Vladislav Jindřich, který bratru Přemyslu Otakarovi I. ustoupil z vrchní vlády v Praze a spokojil se se svrchovaností nad Moravou.

I přes následné dlouhé cézury (způsobené přímou vládou českých králů nebo během husitských válek) už hodnost markraběte nezanikla. Od roku 1411 však už na Moravě nevládla samostatná markraběcí dynastie a po roce 1611 se markrabětem moravským automaticky stávali čeští králové.

Územně-správní vývoj

Moravský zemský sněm v 17. +more století moravské zemské sněmovny v Joštově ulici v Brně Součástí Moravského markrabství byla původně i oblast později vzniklého Opavského knížectví (1318) a Morava tak původně zasahovala i na území dnešního Slezska, resp. Polska. Se vznikem Koruny české (7. 4. 1348) přišly i dvě velké změny v rozloze markrabství: Karel IV. vydělil samostatné Biskupství olomoucké a definitivně i Opavské knížectví. Zatímco Opavsko už zůstalo samostatnou zemí (v průběhu 16. století připojivší se ke Slezsku), severní část Moravy (Olomoucko) se během 16. a 17. století podařilo moravským stavům díky vytrvalému tlaku na olomouckého biskupa znovuzačlenit do správní a soudní struktury země. Od 28. října 1526 bylo Moravské markrabství jednou z korunních zemí Habsburské monarchie.

Mezi lety 1782-1850 bylo markrabství spojeno s Vévodstvím Horní a Dolní Slezsko (Rakouské Slezsko) v jeden správní celek - tzv. Zemi moravskoslezskou, spravovanou moravskoslezským guberniem. +more Od roku 1783 byla území tzv. Moravských enkláv ve Slezsku převedena do správy Opavského kraje.

Od roku 1850 byla Morava opět samostatnou korunní zemí Rakouska, výše zmíněná území Moravských enkláv zůstala ve správě obnoveného Rakouského Slezska, avšak to je muselo spravovat na základě moravských zemských zákonů, daně z nich byly odváděny na Moravu a navíc tato území tvořila jeden z moravských volebních okresů. Požadavku některých českých poslanců z Čech i Moravy na státoprávní spojení všech tří zemí bývalé Koruny české do jednoho celku vídeňská vláda nikdy nevyhověla. +more Se vznikem Československé republiky roku 1918 markrabství zaniklo. Jako správní celek existovala Morava i nadále do roku 1928 jako Země moravská.

Správní členění

+morejpeg|náhled|vlevo|upright|Správní_členění_Moravy_a_Rakouské_Slezsko'>Rakouského Slezska roku 1897 Původně se Morava (ještě za dob moravských přemyslovských údělů) členila na provincie. V pramenech byly zmiňovány provincie Brněnská, Olomoucká, Znojemská, Břeclavská, Holasická (později Opavská), Bítovská atd. Postupně však byly prováděny správní reformy a z provincií se staly kraje.

Do roku 1849 se Markrabství moravské členilo na panství, která byla od roku 1535 součástí jednoho z krajů. Původně na Moravě existovaly kraje novojičínský, olomoucký, brněnský a hradišťský.

Územně-správní reforma Karla VI. +more z roku 1714 ustanovila (už stálé) kraje: # Brněnský # Jihlavský # Znojemský # Olomoucký # Přerovský # Hradišťský.

Ty byly v letech 1850-1855 nahrazeny dvěma kraji (Brněnským a Olomouckým), dále členěných na 25 okresních hejtmanství. V letech 1855-1868 se pak Morava opět členila na 6 krajů a 76 okresů. +more Poté byly kraje bez náhrady zrušeny a Morava se členila pouze na okresní hejtmanství. Dne 19. 5. 1868 bylo Markrabství moravské rozděleno na 31 okresních hejtmanství a 6 městských okresů.

Symbolika Moravského markrabství

Stříbrno-červeně šachovaná orlice

Od druhé poloviny 13. +more století byla znakem Markrabství moravského stříbrnočerveně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí v modrém poli štítu, jak ukazují např. i sněmovní artikuly do roku 1838 a nebo zemské řády z 16. a 17. století.

+morejpg|náhled|vlevo|upright=0. 6|Znaky_Čech_a_Moravy_spolu_s_českým_králem_a_moravský_markrabětem_Václav_II. '>Václavem II. v Codexu Manesse, fol. 10r. Přemysl Otakar II. jako moravský markrabě Znak Markrabství moravského je popsán v historických pracích (např. Zrcadlo slavného Markrabství moravského z roku 1593 Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké Vůle, Mährisches Landes-Wappen aus der Historie und Herolds-Kunst illuminiret z roku 1699 Karla Ferdinanda Schertze, Historischer Versuch über das Landeswappen des Markgrafthums Maehren z roku 1792 Josefa Vratislava Monseho či Topographie vom Markgrafthum Mähren z roku 1793 Františka Josefa Schwoye) a v císařských dekretech (např. dekret Ferdinanda V. z 22. srpna 1836 týkající se velkého znaku Rakouského císařství).

Soubor:Nejstarší dochované barevné vyobrazení znaku markraběcí Moravy, hrad Gozzoburg v Kremži. jpeg|nejstarší dochované barevné vyobrazení znaku moravského markraběte (Moravy), freska v sále hradu Gozzoburg v Kremži z doby okolo roku 1270. +more Soubor:Coat of arms of the Margraviate of Moravia (Wenceslaus II). svg|středověký znak moravského markraběte vycházející z Codexu Manesse, doba Václava II. Soubor:Lesser coat of arms of the Margraviate of Moravia (Wenceslaus II). svg|středověký erb (samotný štít) moravského markraběte Soubor:Coat of arms of the Margraviate of Moravia. svg|úplný znak moravského markraběte do roku 1915 Soubor:Morava znak. jpg|moravský erb, historická iluminace z roku 1459.

Zlato-červeně šachovaná orlice

+more_368_miniatura. png|náhled|upright=0. 7|vpravo|Miniatura_v_erbovní_listině_vydané_Fridrich_III. _Habsburský'>Fridrichem III. Habsburským Brna se stříbro-červenou orlicí, rok 1670 V roce 1462 Fridrich III. vydal erbovní list, v němž je šachování orlice změněno na červeno-zlaté. Tuto změnu však Moravský zemský sněm nikdy nepřijal a nepotvrdil. Roku 1915 bylo šachování orlice ve znaku zastupujícím Markrabství moravské ve státním znaku Rakouska-Uherska změněno na červeno-zlaté.

Červeno - zlatá moravská orlice byla také používána na praporech a znacích československých legií během první světové války. Červeno - zlatá orlice je také běžnou součástí znaků moravských měst.

Od roku 1918 je ve státní symbolice opět výlučně používáno původní stříbrnočervené moravské orlice v modrém poli. Právně bylo stříbrnočervené šachování ve znaku Moravy výslovně potvrzeno zákonem č. +more 252/1920 Sb.

Soubor:Moravia coat of arms. jpg|úplný znak markraběte v kresbě heraldika H. +more G. Ströhla, teoretická podoba po roce 1915 Soubor:Wappen Markgrafschaft Mähren. png|znak markrabství dle heraldika H. G. Ströhla s červeno-zlatou šachovnicí s přidanou dekorací.

Vlajka markrabství

+more6'>Vybarvený dřevořez Jacoba Kallenberga věnovaný Moravě Na stožáru vztyčená vlajka s moravskou orlicí Moravská orlice na městském domě v Olomouci Před faktickým zánikem markrabství v roce 1918 bylo v prosinci 1916 II. odborem ministerstva vnitra spravujícím šlechtické záležitosti a také záležitosti erbů v Předlitavsku upozorněno na to, že v případě Moravy při určení pořadí červené a žluté (zvolených zemských barev) na případném praporu v zemských barvách heraldické zvyklosti nepomohou. Moravský místodržící 29. ledna 1917 ministerstvu vnitra ohlásil, že moravským zemským výborem bylo jako správné pořadí zemských barev označeno pořadí červená-žlutá (zlatá), odpovídající zavedeným zvyklostem při vyvěšování praporů v zemských barvách. Tyto barvy neodporovaly popisu moravského znaku z 10. října 1915. Pro ministerstvo byla důležitá skutečnost, že se červená a žlutá na praporech v pořadí červená a žlutá skutečně používá. Věc uzavřelo v únoru 1917 s tím, že v učebnicích a jiných učebních podkladech má být uvedeno pořadí barev červená-žlutá. Podoba zemské vlajky však až do zániku Rakouska-Uherska nebyla Markrabství moravskému žádným zákonným předpisem určena. Ministerstvem vnitra bylo pouze nařízeno, aby byly moravské zemské barvy při ztvárnění vlajky nadále uváděny v pořadí červená a žlutá.

Soubor:Banner of the Margraviate of Moravia. svg|středověká markraběcí korouhev Moravy Soubor:Flag of the Margraviate of Moravia. +morepng|nejstarší prapor Moravy (přibližné ztvárnění dle předloh) Soubor:Historická moravská vlajka. png|nejstarší prapor Moravy zde s moderní orlicí J. Loudy, platným státním znakem České republiky (státní symbolika ČR) Soubor:Flag of Moravia 19th century. png|žluto-červená bikolóra používaná zemskými úřady a německy hovořícími obyvateli Moravy až od poloviny 19. století Soubor:Červenobílomodrá historická vlajka Moravy. png|červeno-bílo-modrá trikolóra (v různém pořadí) používaná ve 2. polovině 19. století a na začátku 20. století v českém národním prostředí.

Odkazy

Literatura

Reference

Související články

Dějiny Moravy * Moravské markrabství za vlády Lucemburků * Seznam vládců Moravy * Moravské přemyslovské úděly

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20090916162653/http://www. mojebrno. wz. cz/inka--morava-markrabstvi-moravske. html]Historie Markrabství moravského v datech[/url] * [url=http://www. e-stredovek. cz/view. php. nazevclanku=moravsti-markrabi&cisloclanku=2011030001]Moravští markrabí[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090916162653/http://www. mojebrno. wz. cz/inka--morava-markrabstvi-moravske. html]Zánik moravské svrchovanosti v datech[/url].

Kategorie:Dějiny Moravy Kategorie:Země Koruny české Kategorie:Země Svaté říše římské Kategorie:Zaniklé státy na území Česka Kategorie:Historická území Česka Kategorie:Markrabství