Cesko.wiki Moskevská oblast
Author
Albert FloresMoskevská oblast , nebo také Podmoskoví je čtvrtý nejhustěji obydlený federální subjekt Ruska (první, pokud nepočítáme federální města). Na ploše 45 800 km² (bez plochy Moskvy) zde žije lidí. Oblast se nachází v Centrální federálním okruhu. Oblast nemá oficiální sídlo, její orgány sídlí v Krasnogorsku a Moskvě, která je v současnosti samostatným subjektem Ruské federace. Moskevská oblast téměř zcela obklopuje federální město Moskvu (před 1. červencem 2012 byla Moskva obklopena zcela). Oblast sousedí na severu s Tverskou, na severovýchodě s Jaroslavskou, na východě s Vladimirskou, na jihovýchodě s Rjazaňskou, na jihu s Tulskou, na jihozápadě s Kalužskou a na západě se Smolenskou oblastí.
Nachází se ve středu Východoevropské roviny, mezi řekami Oka a Volha.
Moskevská oblast je významným centrem průmyslu. Jde o centrum metalurgie, strojního, potravinářského, energetického a chemického průmyslu. +more Nacházejí se zde také ropné rafinérie.
Hlavou oblasti je gubernátor volený v přímých volbách na pětileté období. Na pětileté období je voleno také 50 zástupců zasedajících v oblastní Dumě (parlamentu). +more Mandáty jsou přidělovány na základě smíšeného volebního systému (paralelní hlasování), kdy 25 mandátů je přiděleno na dle poměrného výsledku pro jednotlivé strany a zbylých 25 mandátů je přiděleno v jednomandátových volebních obvodech.
Historie
Oblast byla založena 14. +more ledna 1929, během správní přestavby země, jako součást Ruské sovětské federativní socialistické republiky, v rámci Sovětského svazu, jako Centralnopromyšlennaja oblasť (Центральнопромышленная область).
Vznikla sloučením tehdejších Gubernií (Moskevské, Rjazanské, Tulské, Tverské a části Kalužské), založených Petrem Velikým roku 1708. +more Název Moskevská oblast nese až od 3. června 1929. V září 1937 byla oblast zpět rozdělena na Moskevskou, Rjazanskou a Tulskou oblast.
Část území oblasti mezi jihozápadní hranicí Moskvy a Kalužskou oblastí (části Leninského, Naro-Fominského a Podolskéhé okruhu) byla 1. července 2012 připojena přímo k Moskvě. +more Z těchto území byly v rámci Moskvy vytvořeny Novomoskevský a Troitský správní okruh.
File:Russia Moscow oblast location map.svg|Mapa správním obvodů oblasti File:Moscow oblast districts.svg|Mapa správním obvodů oblasti do 1. července 2012
Obyvatelstvo
Národnostní složení obyvatelstva podle posledních dvou sčítání lidu.
| Národnost | Počet v r. +more 2002 | podíl | Počet v r. 2010 | podíl |
|---|---|---|---|---|
| Rusové | right|6 022 763 | right|91. 00 % | right|6 202 672 | right|92. 9 % |
| Ukrajinci | right|147 808 | right|2. 23 % | right|119 474 | right|1. 8 % |
| Tataři | right|52 851 | right|0. 80 % | right|56 202 | right|0. 8 % |
| Bělorusové | right|42 212 | right|0. 64 % | right|31 665 | right|0. 5 % |
| Arméni | right|39 660 | right|0. 60 % | right|63 306 | right|1. 0 % |
| Mordvinci | right|21 856 | right|0. 33 % | right|18 678 | right|0. 3 % |
| Ázerbájdžánci | right|14 651 | right|0. 22 % | right|19 061 | right|0. 3 % |
| Čuvaši | right|12 530 | right|0. 19 % | right|12 466 | right|0. 2 % |
| Moldavané | right|10 418 | right|0. 16 % | right|19 611 | right|0. 3 % |
| Židé | right|9 899 | right|0. 15 % | right|7 164 | right|0. 1 % |
| Gruzíni | right|9 888 | right|0. 15 % | ||
| Němci | right|4 607 | right|0. 07 % | ||
| Uzbekové | right|4 183 | right|0. 06 % | ||
| Baškirové | right|3 565 | right|0. 05 % | ||
| Tádžikové | right|3 404 | right|0. 05 % | right|15 549 | right|0. 2 % |
| Korejci | right|3 232 | right|0. 05 % | ||
| Marijci | right|2 554 | right|0. 04 % | ||
| Kazaši | right|2 493 | right|0. 04 % | ||
| Osetinci | right|2 389 | right|0. 04 % | ||
| osoby, které se nepřihlásily k žádné národnosti | right|172 090 | right|419 677 | ||
| ostatní národnosti výše neuvedené | right|109 595 |