Cesko.wiki Moyenisauropus
Author
Albert FloresMoyenisauropus je vědecký název pro stopu sauropodomorfního dinosaura, která byla objevena v roce 2001 ve francouzském regionu Bresle. Tato stopa byla popsána geology Philipe Choiniere a Christophee Hendersonem, kteří ji připsali novému druhu dinosaura a pojmenovali ho Moyenisauropus kallistos. Moyenisauropus je velmi významnou stopou, protože poskytuje neocenitelné informace o pohybu a vzhledu těchto pravěkých tvorů. Stopa o průměru přibližně 39 cm představuje jedno početné stopy obřího sauropodomorfa, který žil před více než 200 miliony lety, v období rané jury. Podle vědců mohl být moyenisauropus velmi podobný rodům jako je Anchisaurus nebo Plateosaurus, avšak detaily nejsou zatím řádně známé. Studium této stopy nám může pomoci pochopit pohyb těchto druhů dinosaurů, způsob jejich chůze, velikost jejich těla a další charakteristiky. Moyenisauropus je důležitým nálezem pro paleontologii a přispívá k našemu lepšímu porozumění raným dinosaurům a jejich prostředí. Je to také příklad toho, jak může studium stop dinosaurů informovat o jejich životě a biologii.
Moyenisauropus je ichnorod, představující tříprsté stopy menších až středně velkých ptakopánvých dinosaurů, žijících na počátku jurské periody druhohorní éry (geologický stupeň hettang, asi před 200 miliony let). Často bývá zahrnován do rodu Anomoepus, tak byl také roku 1991 druh M. karaszevskii formálně popsán polským paleontologem Gerardem D. Gierlinskim.
Asociace s petroglyfy
V roce 2005 byla stopa tohoto ichnotaxonu (Moyenisauropus karaszevskii) objevena u obce Kontrewers v polských Svatokřížských horách v přímé asociaci s dávnými petroglyfy (skalními rytinami) neznámého stáří, vytvořenými zřejmě v souvislosti se stopami. Tvůrci rytin se zřejmě snažili interpretovat podobu původce těchto stop, mohlo se také jednat o místa dávných okultních rituálů. +more Dvě postavy hrbatých „hráčů na flétnu“ s rohy na hlavách mohou představovat personifikaci zla (jakési démony či čerty) nebo domnělé původce stop. Podle některých polských legend měli čerti jednu nohu zakončenou kuřecím pařátem, což by evokovalo právě zkamenělé tříprsté stopy. Přesnější informace o původu a významu rytin však dosud nejsou k dispozici.
Reference
Literatura
Avanzini, M. ; et al. +more (2003). Lavinipes cheminii ichnogen. , ichnosp. nov. , a possible sauropodomorph track from the Lower Jurassic of the Italian Alps. Ichnos, 10(2-4): 179-193. * Socha, V. (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 9-11).
Externí odkazy
[url=http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=131257]Informace na databázi Fossilworks[/url] *