Cesko.wiki Mozart a neštovice
Author
Albert FloresMozart v roce 1770 V roce 1767 Vídeň zasáhla epidemie pravých neštovic. V té době bylo skladateli Wolfgangu Amadeu Mozartovi jedenáct let. Nakažení neštovicemi byli v ohrožení života, malý Wolfgang však nemoc překonal. Tento text se zabývá neštovicemi v době, kdy se Wolfgangův otec, Leopold Mozart roku 1764 rozhodl nedat své děti očkovat, průběh nemoci u Wolfganga, a její důsledky.
Neštovice v Mozartově době
V 18. století byly neštovice smrtelná choroba, která se často objevovala v epidemiích a zahubila či znetvořila miliony lidí. +more 18. století bylo z hlediska této nemoci pro Evropu obzvláště těžkým obdobím. Vlivem rostoucí urbanizace došlo ke koncentraci lidí, což umožňovalo nemoci šířit se rychleji, přičemž účinná obrana před neštovicemi - očkování byla objevena teprve na konci století.
Očkování mohlo přinést imunitu před neštovicemi, avšak procedura sebou přinášela značné riziko, že i zdravý jedinec po očkování mohl na neštovice zemřít. Proto se mnoho rodičů rozhodlo své děti neočkovat, než se vědomě vystavit nebezpečí, že by své děti takto mohli zabít, a raději podstoupili riziko možné nákazy neštovicemi z okolí.
Mozartova životopiskyně Ruth Halliwellová v tomto ohledu připomíná dopis, který Leopold Mozart 22. února 1764 ohledně neštovic napsal svému domácímu a příteli Lorenzi Hagenauerovi:
Leopoldovo rozhodnutí proti očkování
V Mozartově době medicína zaznamenala jen slabý pokrok v boji proti nemoci. Přibližně ve druhé dekádě 18. +more století se v evropských zemích objevila nová metoda očkování původem z Asie. Očkování nebylo stejné jako vakcinace, která později dokázala vymýtit nemoc. U očkovaných šlo spíše o zmírnění příznaků s přežívajícím virem neštovic v těle.
Z pohledu moderní doby, kdy je většina dětí chráněna před mnoha záludnými nemocemi vakcinací, se může zdát snadné povrchně odsoudit Leopolda, že jednal šíleně, když spoléhal na Boží vůli, přestože v té době již byl k dispozici prostředek, který mohl jeho děti ochránit. Nicméně v době Leopoldovo života nebylo zdaleka průkazné, že je očkování prospěšné, jeho poznámka může být tedy vnímána jako odvolání na víru v záležitosti neřešitelného dilematu.
Pro postižené bylo onemocnění neštovicemi strašné. Ian a Jenifer Glynn píší:
Míra úmrtnosti byla nejvyšší zejména u dětí. Avšak i ti, kteří neštovice přežili, byli často poznamenáni fyzicky. +more V mnoha případech došlo až k oslepnutí. Fyzické projevy nemoci byly děsivé, jak pro pacienty, tak pro ošetřovatele: pokožka pacientů se pokryla velkými, nateklými vředy, které často zanechávaly zřetelné jamky na pokožce těch, kdo nemoc přežili.
Neštovice u Mozarta
Mozartovi (Wolfgang, otec Leopold, matka Anna Marie a starší sestra Nannerl) se na cestu ze Salcburku do Vídně vydali 11. září 1767. +more Pobývali zde již dříve, v roce 1762, při předvádění talent obou dětí. V té době zde zakončili svou "velké turné" po Evropě, při kterém vystupovali v Anglii, Francii a jinde, a doufali v dosažení většího věhlasu (i příjmů) v hlavním městě Rakouského císařství. Plánovaná svatba 16leté arcivévodkyně Marie Josefy, dcery císařovny Marie Terezie, plánovaná na 14. října, byla příslibem množství oslav a tudíž příležitostí pro mnoho hudebníků.
V té době Vídeň zasáhla vlna neštovic. 28. +more května téhož roku na nemoc zemřela také milovaná druhá manželka císaře Josefa II. , Marie Josefa Bavorská. Také jeho matka, císařovna Marie Terezie se nakazila, ta však nemoc překonala. Budoucí císařská nevěsta Marie Josefa se neštovicemi nakazila v říjnu a nemoci podlehla den po datu ohlášené svatby, 15. října.
Mozartovi si pronajímali několik místností v domě zlatníka Johanna Schmaleckera, a poté, co všechny tři Schmaleckerovy děti ochořely neštovicemi, byli vyděšení. 17. +more října znepokojený Leopold nejprve opustil Schmalackerův dům jen s Wolfgangem. O šest dní později (23. října), celá rodina odjela z města.
Vydali se směrem na sever, projeli Moravou a jejich první zastávkou bylo Brno, kde pobývali u hraběte Františka Antonína, bratra kardinála Wolfganga Hanibala ze Schrattenbachu a též knížete-arcibiskupa Zikmunda Kryštofa ze Schrattenbachu, Leopoldova zaměstnavatele v Salcburku. Hrabě Schrattenbach je pozval, aby uspořádali koncert, avšak Leopold, hnán "vnitřním nutkáním," chtěl pokračovat dále, a tak rodina již dva dny nato pokračovala dále na sever do Olomouce. +more Zde se 26. října u Wolfganga projevily první příznaky neštovic. Vzhledem k inkubační době nemoci (přibližně 12 dní), je zřejmé, že se nakazil ještě ve Vídni.
Leopold se na radu svého dávného známého, hraběte Leopolda Antonína Podstatského, děkana olomoucké katedrály a rektora Olomoucké university. Leopold znal hraběte Podstatského, ještě z doby, kdy hrabě působil v Salcburku. +more Poté, co hrabě usoudil, že Wolfgang vykazuje příznaky neštovic, trval na tom, aby se Mozartovi usídlili v jeho domě, a zařídil pro Wolfganga vynikající péči od svého osobního lékaře, dr. Josepha Wolffa.
Leopold později píše:
Znepokojující symptom Wolfgangovy nemoci, který není z Leopoldova dopisu zřejmý, byla dočasná slepota. V dopise z mnohem pozdější doby (1800), Wolfgangova sestra Nannerl píše:
Ačkoli oslepnutí bylo častým průvodním jevem neštovic, oftalmolog Richard H. C. +more Zegers se domnívá, že Mozartovy příznaky nepředstavovaly skutečné oslepnutí, ale bylo způsobeno spíše zasažení očních víček vřídkovitou vyrážkou.
10. listopadu se již Wolfgang cítil lépe, ale neštovice propukly nyní u Nannerl, která promarodila tři týdny. +more Mozartovy děti však již byly v bezpečí, neboť po překonání nemoci je již dotyčná osoba imunní. Jak píše Leopold, u obou dětí zůstaly patrné malé jizvičky, nebyly však nikterak významné.
Wolfgang po dobu rekonvalescence, kdy musel šetřit oči, trávil čas učením karetních triků a šermováním.
Mozartovi bojem s neštovicemi strávili celé čtyři měsíce mimo Vídeň. Tam se nakonec vrátili a 19. +more ledna 1768 byli přijati u císařského dvora. Císařovna, jež do té doby kvůli neštovicím ztratila tři děti, hovořila s Frau Mozartovou o nemoci.
Zbytek cesty nebyl příliš úspěšný. Leopold si císařovu letmou poznámku zjevně vyložil nesprávně jako závaznou výzvu, aby Wolfgang zkomponoval operu. +more Tak začal Wolfgang psát operu La finta semplice, která však nebyla vlivem intrik zpěváků a hudebníků nakonec ve Vídni provedena. La finta semplice byla nakonec poprvé ucedena v Salcburku, po příjezdu Mozartových 5. ledna 1769.