Cesko.wiki Mravenec žlutý
Author
Albert FloresMravenec žlutý (Formica polyctena) je druh mravence z čeledi mravencovitých (Formicidae). Je rozšířen v Evropě a Asii. Jedná se o středně velkého mravence, který se vyznačuje charakteristickou žlutou barvou těla. Mravenci žlutí si staví hnízda většinou v půdě, kde vyhrabávají podzemní chodby a komory. Jsou to draví mravenci, kteří loví především jiné hmyzí či pavoučí kořist. Jejich potrava je doplněna také sladkými tekutinami, které získávají z medových mšic nebo se tímto způsobem živí i samotní mravenci. Mravenci žlutí jsou známí svou agresivitou a obranou svých teritorií. Jsou schopni se bránit také proti jiným druhům mravenců. V jejich hnízdech se nachází jedna nebo více královen, které slouží jako reprodukční jedinci a vajíčka klade. Celé mraveniště je zajišťováno dělnicemi, které se starají o výstavbu, péči o vajíčka a larvy a také o ochranu hnízda. Mravenci žlutí mají komplexní sociální strukturu a komunikují prostřednictvím chemických stop a feromonů. Jejich biologie a chování byly předmětem vědeckého výzkumu, který přinesl mnoho poznatků o fungování mravenčích kolonií. Tento druh mravence má význam především jako součást ekosystémů, kde plní roli predátora a pomáhá udržovat rovnováhu populace dalšího hmyzu. Mravenci žlutí byli také využíváni jako biologický kontrolní prostředek v zemědělství, kde se podíleli na hubení škůdců na polích.
Mravenec žlutý (Lasius flavus) je druh rodu Lasius z čeledi mravencovití (Formicidae). Je sice malý, ale nápadný svým žlutým zbarvením a svou hbitostí. V České republice je nejhojnějším žlutým mravencem. Je blízce příbuzný druhu mravenec obecný (Lasius niger). Většinou žije pod zemí, někdy však může vytvářet až půlmetrové kupy hlíny - mohou přežívat až 140 let. V jednom hnízdě může být až 100 000 dělnic, které mohou společně s královnou přežívat dlouhodobá zaplavení.
Popis a výskyt
Patří k malým druhům mravenců. Dělnice jsou 2-4 mm dlouhé, královny 6-8,5 mm. +more Tělo je žluté, u větších jedinců hlava a zadeček tmavší. Krom toho, že je hojný po celé střední Evropě, je rozšířený také v Asii, severní Africe a ve východní severní Americe. Hnízdí v zemi, pod kameny, často vytváří kupy hlíny porostlé mechem, bylinami a travou. Vyhledává prosluněná travnatá stanoviště.
Soubor:Lasius flavus DSC09070.JPG|Mraveniště mravence žlutého.
Potrava
Tito mravenci se živí především medovicí (sladkými sekrety ze žláz mšic). Na každého mravence by připadla asi jedna mšice. +more Mravenci žlutí však mšice nechovají jenom kvůli medovici, ale asi od poloviny června, kdy potřebují hodně bílkovin, mravenci přecházejí k masité stravě a své mšice konzumují. Jsou na nich tudíž závislí a při vyrušení do hnízda často odnáší i mšice. Jsou neškodní, když jsou vyrušeni nesnaží se kousnout, nýbrž se okamžitě schovají do hnízda nebo pod zem.
Způsob života
Průměrná kolonie má 20 000 dělnic. Rojení lze pozorovat za teplých večerů července a srpna. +more Kolonii často založí více královen, později se však projeví dominance jedné z nich a zůstane jen jedna dominantní královna (ostatní jsou zabity, nebo vyhnány).