Cesko.wiki Muchomůrka červená
Author
Albert FloresMuchomůrka červená, také nazývaná muchomůrka jedlá, je druh huby z čeledi muchomůrkovitých. Je jednou z nejznámějších a nejrozšířenějších jedlých hub. Muchomůrka červená má charakteristický vzhled s kloboukem a nohou. Klobouk je červený, hladký a má pravidelný tvar. Noha je bílá a válíkovitá. Celá houba dosahuje výšky okolo 5-15 centimetrů. Tato houba se vyskytuje v různých typech lesů, především v listnatých a smíšených lesích. Preferuje vlhké prostředí a může být nalezena převážně na podzim. Muchomůrka červená je jedlá houba, která je oblíbená pro svůj výrazný a lahodný chuťový profil. Má však bílé kruhové skvrny pod kloboukem, které jsou jedovaté. Je důležité tyto části pečlivě odstranit před konzumací. Tato houba je také známá pro svůj využití v různých kuchyňských receptech. Může být použita při přípravě polévek, omáček nebo různých druhů masa. Stejně jako u všech hub je důležité být opatrný při sběru muchomůrky červené. Je nezbytné si důkladně ověřit, že se jedná o správný druh, aby nedošlo k otravě jinou jedovatou muchomůrkou podobného vzhledu. Celkově je muchomůrka červená oblíbenou a často sbíranou houbou pro svou jedlou hodnotu a unikátní vzhled.
Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je jedovatá houba z čeledi muchomůrkovitých. Patří k nejznámějším jedovatým houbám, ačkoliv fatální otravy jsou vzácností. Je užívána také pro své psychotropní účinky.
.jpg)
.jpg)
Popis
Klobouk může mít průměr 8-20 cm. Je nejdříve polokulovitý, později sklenutý, ve stáří rozložený, někdy až mírně miskovitý s hřebenitým rýhováním na okraji. +more Barva klobouku může kolísat mezi jasně oranžovou až nachově červenou. Je pokryt bílými bradavkami. Lupeny jsou bílé, husté, u třeně volné. Třeň je bílý, válcovitý; na bázi hlízovitě ztlustlý, obalený na okraji bradavičnatou pochvou. Prsten je široký, převislý, rýhovaný. Dužnina je bílá, jemné chuti, bez pachu. Výtrusný prach je bílý.
Možnost záměny
Možná je záměna s velmi podobnou muchomůrkou královskou, která je však také jedovatá. Méně pravděpodobná, ale také možná, je záměna s muchomůrkou císařskou, která je sice jedlá (dokonce výtečná), ale v České republice je vzácná a chráněná.
Výskyt
Celkově hojná, místy velmi hojná. Roste nejčastěji v jehličnatých, převážně smrkových lesích, ale i ve smíšených a listnatých lesích.
Obsahové látky, jedovatost
Kromě nepříliš významného obsahu muskarinu (v plodnicích obvykle v rozmezí 0,0002-0,0003 % čerstvé hmotnosti) obsahuje muscimol, který způsobuje poruchy vědomí a vyvolává halucinace. Část další obsažené látky, kyseliny ibotenové, se metabolizuje opět na muscimol. +more Muchomůrka červená byla v historii používána k navození stavů opojení nebo halucinací. Při těžké otravě se mohou dostavit křeče, kóma, nebo smrt. Avšak u zdravých jedinců mimo děti a starší osoby je riziko smrtelné otravy velmi vzácné.
Užití
Právě muchomůrka červená dala celému rodu název, neboť byla lidovým prostředkem k trávení much (původně muchomorka - od „mořit mouchy“). Klobouk se vymáčel v oslazené vodě nebo v oslazeném mléce, případně se namáčel v mléce či vodě a pak posypal cukrem. +more Mouchy sály z povrchu klobouku sladký roztok i s rozpuštěnými jedy a došlo k jejich omámení, případně úplnému usmrcení.
V některých částech Japonska se v detoxikované formě konzumuje jako potravina, nejčastěji v prefektuře Nagano. Tam se muchomůrka červená především solí a nakládá. +more Dříve se zpracovávala též v Evropě nebo Severní Americe.
Muchomůrka červená v Česku
Soubor:Praha, Smíchov, Skalka, Muchomůrka. JPG|Park Skalka v Praze na Smíchově Soubor:Muchomůrka. +morečervená. jpg|Muchomůrka červená v lese Hubert u obce Hať (okres Opava) ve Slezsku Soubor:Muchomůrka červená, Zahrádky u České Lípy. jpg|V bažantnici poblíž Zahrádek u České Lípy Soubor:Muchomůrka červená - Fly Agaric - Amanite tue-mouches (8057769567). jpg|U frýdlantského zámku na Liberecku Soubor:Mykologie v NPR Voděradské Bučiny. jpg|Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny Soubor:Národní přírodní památka Kozákov (01). jpg|Území národní přírodní památky Kozákov Soubor:Zari pr dracice 08. jpg|Přírodní rezervace Dračice na Jindřichohradecku.
Odkazy
Reference
Literatura
KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. +more Praha: Rebo Productions, 1998 * Garnweidner, Edmund. Houby. Praha : Slovart, 1995. * RÄTSCH, Christian. Psychoaktivní rostliny: historie, léčení, účinky, příprava, rituály. Olomouc: Fontána, [2011. ]. ISBN 978-80-7336-625-4.
Externí odkazy
Kategorie:Muchomůrkovité Kategorie:Jedovaté houby Kategorie:Psychoaktivní houby Kategorie:Entheogeny