Mumtáz Mahal

Mumtáz Mahal ( 27. dubna 1593 - 17. června 1631) byla císařská konkubína v letech 1628-31. Byla hlavní manželkou Šáhdžahána, vládce Mughalské říše. Hrobka Tádž Mahal v Ágře, která je na seznamu památek UNESCO a je nazývána jedním z divů světa, je místo jejího odpočinku.

Mumtáz se narodila jako Arjumand Banu Begum v Agře do rodiny perského šlechtice. Její otec byl Abu'l-Hasan Asaf, vysoce postavený perský šlechtic sloužící v Mughalské říši a její matkou byla neteř hlavní manželky Nur Jahan. +more V roce 1612 byla ve věku devatenácti let provdána za prince Khurrama, později známého jako Šáhdžahán. Ten jí dal nové jméno Mumtaz Mahal. I když byla za prince zasnoubena už v roce 1607, stala se jeho druhou manželkou až v roce 1612. Mumtaz svému manželovi porodila čtrnáct dětí, včetně jeho nejmilovanější dcery Jahanara Begum a korunního prince Daru Shikoha, který měl po otci nastoupit na trůn. Nahradilo jej ale šesté dítě Mumtaz, Aurangzeb, který se stal vládcem v roce 1658.

Mumtaz Mahal zemřela v roce 1631 v Burhanpuru (dnešní Madhjapradéš) během porodu svého čtrnáctého dítěte, dcery Gauhar Ara Begum. Šáhdžahán nechal vybudovat mauzoleum Tádž Mahal jen pro ni jako důkaz věčné lásky.

Mládí a rodina

Mumtaz Mahal (rodným jménem Arjumand Banu Begum) se narodila 27. dubna 1593 v Agře rodičům Abdu’l-Hasan Asafovi a jeho manželce Diwanji Begum, která pocházela z rodiny perských šlechticů. +more Asaf byl také perským šlechticem, který v Mughalské říši zastával nejvyšší možný post - velkovezíra. Jeho rodina odešla do Indie v roce 1577, když byl jeho otec Mirza Ghias Bey (známější jako I’timad-ud-Daulah) povolán do služeb císaře Akbara.

Asaf byl také starším bratrem císařské konkubíny Nur Jahan; Mumtaz tedy byla její neteří a později nevlastní snachou. Její starší sestra Parwar Khanum se provdala za Šejka Faridu, syna guvernéra z Badaunu, který byl nevlastním bratrem císaře Šáhdžahána. +more Měla ještě jednoho bratra, který za vlády jejího manžela vládl jako guvernér hned v několika provinciích.

Mumtaz se velmi dobře a rychle učila. Byla talentovaná a kultivovaná dáma. +more Mluvila velmi dobře arabsky a persky a dokázala v těchto jazycích psát básně. Její povaha byla vzácnou kombinací skromnosti a upřímnosti a měla čistý, ale zmatené srdce. Na začátku dospívání zaujala pozornost velmi důležitých šlechticů. Šáhdžahán musel o ní slyšet zvěsti, když sám přišel s nabídkou sňatku.

Manželství

Mumtaz byla zasnoubena s Šáhdžahánem v lednu 1607, když jí bylo čtrnáct a jemu patnáct let. Svatba se konala až 5 let poté, v dubnu 1612 v Agře. +more Manželství bylo plné lásky. Po sňatku Šáhdžahán zjistil, jak krásný má jeho žena charakter a dal jí titul Mumtaz Mahal Begum (nejvyšší v paláci). V pěti letech od jejich zasnoubení do sňatku se v roce 1609 Šáhdžahán oženil se svou první manželkou, princeznou Kandahari Begum a v roce 1617 po sňatku s Mumtaz se oženil se svou třetí manželkou, Izz-un-Nissou Begum (titulovanou Akbarabadi Mahal), která byl dcerou mughalského dvořana. Podle oficiálních zdrojů byla obě tato manželství čistě politického významu.

Šáhdžahán byl do Mumtaz tak zamilován, že porušil pravidla ohledně mnohoženství a neměl děti s jinými ženami. Podle hlavního kronikáře Motamida Khána jeho ostatní „vztahy“ byly jen a pouze manželství. +more Intimitu, hlubokou náklonnost, pozornost a oblíbenost měla Mumtaz a to k ostatním manželkám necítil.

Mumtaz měla s Šáhdžahánem milostné manželství. Během jejího života ji manžel opěvoval i básněmi o její kráse, půvabu a soucitu. +more I když byla téměř neustále těhotná, cestovala s ním na jeho výpravy a potlačování rebelií společně s jeho otcem. Byla výtečnou společnicí a důvěrnicí. Podle historiků spolu také pár vedl velmi intimní a erotický život, který si plně užívali. Během devatenáctiletého manželství spolu zplodili čtrnáct potomků (osm synů a šest dcer), sedm z nich zemřelo po porodu a nebo ve velmi mladém věku.

Mughalská císařovna

Od chvíle, kdy v roce 1628 její manžel nastoupil na trůn, užívala tituly Malika-i-Jahan (Královna světa) a Malika-uz-Zamani (Královna všech dob). Císařovnou byla velmi krátce (pouze tři roky předtím, než zemřela), avšak díky manželovi žila v luxusu, v jakém ještě žádná císařovna v této zemi před ní neměla; například žádná jiná císařovnina rezidence nebyla tak vyzdobena, jako Khas Mahal, část pevnosti Ágra, kde spolu s Šáhdžahánem bydlela. +more Každá jeho manželka dostávala měsíční příspěvek na služby (úklid a cestování). Mumtaz měla v tomto příspěvku rekord a to 10 tisíc rupií za rok.

Šáhdžahán s Mumtaz konzultoval v soukromí státní záležitosti a bral ji v tomto ohledu jako nejlepší důvěrnici. Díky ní bylo odpuštěno několika nepřátelům a bylo změněno spoustu rozsudků smrti. +more Jeho důvěra byla natolik velká, že jí věnoval nejvyšší post v zemi a k tomu úřední pečeť. Podle historiků neměla žádnou snahu o politickou moc, na rozdíl od její tety Nur Jahan, která měla za vlády předchozího panovníka velký vliv.

Velký vliv na manžela pomohl hlavně chudým lidem. Mimo jiné ale měla ráda pozorování slonů a bojů, které se konaly u soudu. +more Byla patronem mnoha básníků, učenců a jiných talentovaných osob. Básník Vansidhara Mishra byl jejím nejoblíbenějším. Mumtaz nechala zřídit ubytovny a nadace pro dcery chudých učenců, teologů a pobožných mužů. Pro ženy urozeného původu bylo běžné věnovat se nějaké architektuře, a tak Mumtaz nechala zřídit u řeky v Agře zahradu, která je dnes známá jako Zahara Bagh. Toto je také jediná architektonická nadace, se kterou je spojováno její jméno.

Smrt a následné události

Mumtaz Mahal zemřela na poporodní krvácení v Burhanpuru dne 17. +more června 1631 zatímco přiváděla na svět své čtrnácté dítě. Porod trval 30 hodin. V té době doprovázela svého manžela při výpravě v Deccan. Její tělo bylo pohřbeno v Burhanpuru ve zděné zahradě známé jako Zainabad, která byla zřízena Šáhdžahánovým strýcem Daniyalem na nábřeží řeky Tapti. Kronikáři věnovali její smrti pozornost a dokonale zmapovali smutek Šáhdžahána. Po její smrti již císaře žádná smutná zpráva takto nezasáhla. Upadl na celý rok do hlubokého zármutku a nevycházel ven z komnat. Když se poté znovu objevil mezi lidmi, byly jeho vlasy bílé, záda shrbené a jeho tvář vrásčitá. Nejstarší dcera Mumtaz, princezna Jahanara Begum, zbavila svého otce smutku a vzala jej na matčino místo odpočinku.

Všechen majetek Mumtaz (asi 10 milionů rupií) byl Šáhdžahánem rozdělen mezi Jahanarou Begum a ostatními přeživšími dětmi, které s ní zplodil. Buhanpur se mu nezamlouval jako vhodné místo k odpočinku jeho nejmilovanější ženy. +more Nakonec bylo její tělo v roce 1631 vyjmuto z hrobu a převezeno v zlaté rakvi zpátky do Agry. Zde bylo pohřbeno na pobřeží řeky Yamuna v malé budově. Během výpravy začal uvažovat o majestátném mauzoleu. Trvalo dvacet dva let, než vznikla slavná Tádž Mahal.

Tádž Mahal

Tádž Mahal byla navrhnuta Šáhdžahánem jako mauzoleum pro jeho manželku. Měl to být důkaz neumírající lásky a manželské oddanosti. +more V kráse budovy má být prezentována krása samotné Mumtaz Mahal, proto je stavba oslovována v ženském rodě. Jelikož islám je proti hodně ozdobeným hrobům, jsou zde Mumtaz i Šáhdžahán pohřbeni v relativně prostých hrobech. Jejich tváře jsou otočeny vpravo směrem k Mekce.

Potomstvo

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Narození 27. +more dubna Kategorie:Narození 1593 Kategorie:Úmrtí 17. června Kategorie:Úmrtí 1631 Kategorie:Mughalská říše Kategorie:Císařovny Kategorie:Ženy Kategorie:Manželky mughalských císařů.