Musonius Rufus

Gaius Musonius Rufus (kolem 25-30 n.l.) byl římský stoický filozof narozený v 1. století n.l. Vyučoval filozofii v Římě za vlády císaře Nerona. Pro nesouhlas s jeho vládou byl v roce 65 n.l. poslán do vyhnanství. Do Říma se mohl vrátit až za vlády císaře Galby. Bylo mu dovoleno zůstat v Římě i v době kdy císař Vespasianus v roce 71 n.l. vyhnal všechny filosofy z Říma. Ale i on byl nakonec vyhnán a opět se mohl vrátit až po Vespasianově smrti. Dochovala se sbírka výňatků z jeho přednášek. Je také uváděn jako učitel Epikteta a Dia Chrysostoma (Chrysostomos - v překladu Zlatoústý).

Životopis

Musonius Rufus byl syn římského equita Capita (equites tvořili druhou třídu starověkého Říma založenou na vlastnictví), narodil se ve Volsinii v Etrurii asi v letech 20-30 našeho letopočtu. Proslavil se za vlády císaře Nerona jako učitel stoické filozofie. +more Brojil proti tyranské vládě Nerona. Poté co Nero poslal Rubellia Plauta, jeho politického rivala do vyhnanství (60 n. l. ), následoval jej tam i Musonius. Po Plautově smrti (62 n. l. ) se vrátil zpět do Říma. Stále veřejně nesouhlasil se způsobem Neronovy vlády a byl ve vykonstruovaném procesu obviněn z účasti na tzv. Pisonově spiknutí. Nero jej proto vykázal na ostrov Gyaros (65 n. l. ). Třebaže ostrov Gyaros byl "drsný a postrádal lidskou kulturu", Musonius byl schopen zde nejen přežít, ale i vytvořit malou komunitu filozofů. Ve svém devátém spisu se konkrétně zmiňuje o době v exilu a poukazuje na jeho výhody pro filosofa stoika.

Do Říma se vrátil za vlády císaře Galba (68 n. l. +more). Když Vespasianův generál Marcus Antonius Primus pochodoval na Řím (69 n. l. ), připojil se Musonius k velvyslancům, které poslal císař Vitellius k vítěznému generálovi. Mezi vojáky hovořil o požehnání míru a hrůzách válek. Když strana Vitellia získala převahu, Musonius obvinil Publia Egnatia Celera, jednoho ze stoiků, že jeho svědectví pomohlo odsoudit k trestu smrti senátora Barea Sorana, obviněného Neronem z velezrady. Ten byl poté donucen spáchat sebevraždu. [8] Je možné, že to bylo v době, kdy Musonius učil Epiktéta, svého nejslavnějšího žáka. Musonius byl v Římě tak vážený, že mu Vespasianus umožnil zůstat ve městě i v době kdy byli ostatní filozofové z Říma vyhnáni. (71 n. l. ). Nakonec i on byl vyhoštěn (asi kolem roku 75 n. l. ). Vrátil se až po Vespasianově smrti (79 n. l. ). O úmrtí Musonia víme pouze to, že byl mrtev v roce 101, v době kdy Plinius mluví o svém zeti Artemidorovi.

Dílo

Není známo, zda Musonius nějaké své spisy určil ke zvěřejnění. Jeho filozofické úvahy shromáždili dva jeho studenti. +more Jednu sbírku tvoří 21 dlouhých úryvků, které sepsal Johanes Stobaeus. Druhou sbírku sestavil Pollio; dílo bylo ztraceno, ale některé fragmenty přežily v citacích pozdějších autorů.

Názvy 21 dochovaných úryvků Musoniova díla: # That There is No Need of Giving Many Proofs for One Problem # That Man is Born with an Inclination Toward Virtue # That Women Too Should Study Philosophy # Should Daughters Receive the Same Education as Sons. # Which is more Effective, Theory or Practice. +more # On Training # That One Should Disdain Hardships # That Kings Also Should Study Philosophy # That Exile is not an Evil # Will the Philosopher Prosecute Anyone for Personal Injury. # What means of Livelihood is Appropriate for a Philosopher. # On Sexual Indulgence # What is the Chief End of Marriage # Is Marriage a Handicap for the Pursuit of Philosophy. # Should Every Child that is Born be Raised. # Must One Obey One's Parents under all Circumstances. # What is the Best Viaticum for Old Age. # On Food # On Clothing and Shelter # On Furnishings # On Cutting the Hair.

Filosofie

Jeho filosofie je v mnoha ohledech shodná s filozofií jeho žáka Epiktéta. Musonius upřednostňuje praxi před teorií. +more Učí, že filosofie má být pro všechny, nemá být jen záležitostí slov, pouček či škol; má být srozumitelná tak aby každý podle svého rozumu ji mohl sám pěstovat. Přesto považuje za filozofa i toho kdo nosí filozofický hábit, nechává si narůst vlasy a rozhodne se opustit společnost. Současně je Musonius přesvědčen o vlivu filozofie na uvažování lidí; doufá , že s její pomocí lze vyléčit veškerou zkaženost lidské mysli. Jeho učení sestává výhradně z pravidel pro život; říká že všechny znalosti by měly být použitelné v běžném životě. Neodmítá logiku: považuje za důkaz slabé mysli odmítnout prozkoumat klam, který mysl mate; zároveň však vyjadřuje své znechucení nad množstvím dogmat živených ješitností sofistů. Filosofickým doktrínám stoiků věnuje jen malou pozornost; tvrdí, že bohové znají všechny věci bez potřeby uvažování, neboť bohům nic nemůže být nejasné nebo neznámé. Lidskou duši považuje za podobnou duši božské a souhlasí s těmi stoiky, kteří říkají, že duše je hmotná a i po zkažením duše tělem může být znovu očištěna. Důrazně prosazuje duševní svobodu (řecky: διάνοια).

Musonius věnuje mnohem více pozornosti etice než logice nebo fyzice. Zastává názor, že filozofie není nic jiného než zkoumání a praktikování toho, co se stává a co je povinné; a filozofie, jak říká, je pouze snahou o ctnostný život. +more Vyžaduje, aby všichni lidé, muži i ženy, pěstovali filozofii jako jedinou jistou cestu ke ctnosti. Souhlasí s tím, že je snadné řídit se vlastní přirozeností a jedinou velkou překážkou mravního života jsou předsudky, kterými je mysl plněna od dětství spolu se zlozvyky v praxi utvrzovanými. Filozofii považuje za mentální umění léčení a klade velký důraz na dodržování ctnosti, přičemž dává přednost praxi před předpisem. Rozlišuje dva druhy mentálního cvičení: cvičení mysli v reflexi a přijímání dobrých životních pravidel a snášení tělesných bolestí, které ovlivňují duši i tělo.

Podle Musonia žít podle zákonů přírody spočívá v žít v přátelské společnosti a být spokojen se vším co mírní primární potřeby. Bojuje proti všemu sobectví a považuje manželství nejen za přirozené, ale za princip základu rodiny a státu a zachování celého lidského rodu. +more Horlivě protestuje proti vystavování dětí jako nepřirozenému zvyku a při každé příležitosti doporučuje praktikovat shovívavost. Jeho pravidla pro jednoduchý život jsou pečlivě popsána a dávají přesné předpisy týkající se stravy, péče o tělo, oblečení a dokonce i nábytku. Doporučuje, aby vlasy byly ponechány dlouhé; a ctí vousy s odůvodněním, že obé bylo poskytnuto přírodou k pokrytí těla. Zakazuje maso a dává přednost potravě, která je nabízena přírodou před potravou, která vyžaduje úpravu v kuchyni.

Musonius tvrdil, že schopnost mužů a žen chápat ctnost je stejná, obě pohlaví by měla být školena ve filozofii.

Odkazy

Reference

Literatura

Překlady

Cora Lutz, (1947), [url=https://archive. org/details/MUSONIUSRUFUSSTOICFRAGMENTS]Musonius Rufus: The Roman Socrates[/url]. +more Printed in: Yale Classical Studies, Volume X. Edited by A. R. Bellinger. Yale University Press. * Cynthia King, (2011), Musonius Rufus: Lectures and Sayings. Edited by William B. Irvine. CreateSpace.

Studie

J. T. +more Dillon, (2004), Musonius Rufus and Education in the Good Life: A Model of Teaching and Living Virtue. University Press of America. * L. Dottarelli, (2015), "Musonio l'Etrusco. La filosofia come scienza di vita", Annulli Editori .

Externí odkazy

Diotima, [url=http://www. stoa. +moreorg/diotima/anthology/wlgr/wlgr-philosophers. shtml] Philosophers on the Role of Women[/url] * [url=http://www. ivu. org/history/williams/musonius. html]International Vegetarian Union: C. Rufus Musonius[/url] * [url=http://www. iep. utm. edu/musonius/]Musonius Rufus[/url] entry in the Internet Encyclopedia of Philosophy * [url=https://sites. google. com/site/thestoiclife/the_teachers/musonius-rufus]Online edition of Lectures and Fragments[/url].

Kategorie:Logici Kategorie:Etici Kategorie:Filozofové 1. +more století Kategorie:Narození v 1. století Kategorie:Úmrtí ve 2. století Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Muži Kategorie:Stoikové.