Cesko.wiki Muzzio Attendolo Sforza
Author
Albert FloresŽivot a kariéra kondotiéra
Budoucí kondotiér Muzio Attendolo se narodil do rodiny bohatých venkovských šlechticů. Podle legendy zrovna oral otcovo pole, když kolem prošla skupina verbířů, hledající nové rekruty do armády. +more Muzio se při pohledu na ně rozhodl, že s nimi odejde. Ukradl otci jednoho z jeho hřebců a svůj domov opustil.
Muzio se přidal k družině prvního italského kondotiéra Alberica da Barbiano. Pro svou mimořádnou sílu a spolehlivost si zde získal přezdívku Sforza. +more Během své kariéry vystřídal mnoho pánů, často přebíhal k nepříteli, což je rys pro všechny italské kondotiéry a žoldnéře společný. Tak například, roku 1398 se nechal najmout od města Perugia, které čelilo vojskům milánského vévody Giana Galeazza Viscontiho. Nedlouho na to ovšem hrdě bojuje v jeho službách a v roce 1402 proti němu opět vede vojska Florencie a Bologne. Tentokrát se mu ovšem nedaří, Albarico da Barbiano ho poráží v bitvě u Casalecchia.
Krátký čas působil ve službách markýze z Ferrary Niccolò d'Este III. Nejvíce byl ceněn v Neapolském království. +more Ladislav I. mu dokonce za jeho zásluhy v bitvách s Florencií a papežem udělil titul konstábla. Po jeho smrti v roce 1414 setrval Muzio ve službách královny Johany II. - vedly se řeči, že byl dokonce její milenec. Královnin druhý manžel Jakub z Bourbonu ho dokonce nějaký čas věznil.
Leč Muzio s jeho synem Francescem pomáhali papeži +more'>Martinu V. v roce 1417 při boji s nezdařilým kondotiérem jménem Braccio da Montone, měl hlavu katolické církve za nepřítele. Když Johanka odmítla na radu svého prvního ministra a milence Giovanniho Caracciola papeži poskytnout finanční pomoc na obnovu jeho armády, exkomunikoval ji Martin V. z církve a pobídl anjouského vévodu Ludvíka k napadení jejího království.
Královna jako svého dědice ustanovila Alfonsa V. +more Aragonského. Neb se musela dostat do bezpečí před zmatenými událostmi boje o neapolský trůn, nařídila Muziovi, aby jí a Caracciolovi pomohl uprchnout do Aversa.
Muzio zemřel na začátku roku 1424, když byl královnou Johanou poslán, aby dobyl vzbouřenecké město Aquila. Utopil se při brodění skrz řeku u města Pescara.