Mykologický herbář
Author
Albert FloresHradci Králové Mykologický herbář neboli fungárium je typ herbáře určený pro houby, jedná se tedy o sbírku jejich exsikátů, usušeného houbového materiálu. Má zejména srovnávací a dokumentační význam.
Usušený houbový materiál tvoří jednotlivé položky fungaria. Typicky se jedná o plodnice (celé, nebo nakrájené na menší kusy), nebo jinou odpovídající část houby se sporami. +more V případě mikromycetů mnohdy jsou uloženy i s částí substrátu. U druhů, s nimiž se pracuje v kulturách a které jsou součástí sbírek mikroorganismů, se do herbáře ukládají i usušené agarové živné půdy.
Plodnice jsou vloženy do papírových obálek nebo krabiček, na nichž je umístěna etiketa. Tzv. +more švédský způsob ukládání znamená, že položky jsou umístěny v papírových obálkách vložených do kartonových krabiček, které se dále vkládají do větších pevných krabic. V některých případech jsou houby uloženy v roztoku v průhledném skleněném válci.
Houby si při uchovávání v mykologickém herbáři zachovávají své mikroskopické znaky, které jsou zásadní pro výzkum. Možnost zachování parametrů jako tvar či barva je však mezidruhově velmi odlišné. +more Tvar si zpravidla zachovávají smržovité a chorošovité houby. Hřibovité houby či holubinky si zachovávají barvu klobouku. Pavučince si zachovávají vůni.
Účelem herbáře je dokumentovat stav přírody, změny v hojnosti jednotlivých druhů či skupin hub. Důležité je i využití pro taxonomické odborné studie. +more Pokud je druh popsán pouze slovně, ale v literatuře není vyobrazen, herbář může posloužit k porovnání nového nálezu s dřívějšími a k ověření. Položky v herbáři mají při dodržení stabilního prostředí a zamezení přístupu škůdců dlouhou životnost. Existují i položky staré více než 100 let.
U každé položky je zapsán sběratel, datum sběru, lokalita (u novějších včetně zeměpisných souřadnic tak, aby mohlo být místo opětovně navštíveno), determinátor (ten, kdo druh určí), případně revize, dále charakteristika biotopu a substrát. Úpravy a aktualizace popisů a názvů (druh může v průběhu času být přejmenován či překlasifikován) jsou na tzv. +more slohách. Jedná se nedovřené obálky z tvrdého papíru o velikosti A2, který je přeložený v polovině či v okrajových čtvrtinách. Jednotlivé slohy jsou uspořádány zpravidla abecedně, nejprve podle rodu a poté podle druhu. K herbáři je dále vedena sbírková databáze (nyní již zpravidla v elektronické podobě), která slouží k jednoduššímu hledání a zařazení.
Mykologické herbáře v Česku
Největší mykologický herbář v Česku se nachází v Národním muzeu v Praze, následují sbírky Moravského zemského muzea v Brně a Slezského zemského muzea v Opavě. O rozvoj mykologického herbáře Národního muzea se zasloužil Albert Pilát.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové disponuje mykologickým herbářem, který obsahuje na 25 tisíc položek, čímž patří k největším v Česku.
Národní muzeum v Praze | 420 000 / 500 000 | ano | |
---|---|---|---|
Moravské zemské muzeum, Brno | 200 000 | ano, cca 120 tisíc | |
Katedra botaniky PřF UK, Praha | 80 000 | ano, cca 60-70 tisíc | |
Muzeum východních Čech v Hradci Králové | 25 000 | ano, ale jen okrajově | |
Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích | 23 985 (30. +more 11. 2021) | velké houby (makromycety) | ano, ale jen okrajově |
Masarykova univerzita, Brno | 20 000 | ano | |
Jihomoravské muzeum ve Znojmě | 3 500 | minimálně | |
Západočeské muzeum v Plzni | 3 000 | ano, asi 700 |