Cesko.wiki Myšenec (hrad)
Author
Albert FloresMyšenec je hrad nacházející se ve stejnojmenné vsi Myšenec v okrese Klatovy. První zmínky o hradu pocházejí z roku 1359, kdy patřil Přibíkovi z Rýzmberka. V průběhu staletí prošel několika majiteli a byl také přestavován. Hrad byl postaven na pískovcovém skalním ostrohu a jeho dominantou je věž, která sloužila jako obranná a zároveň bydliště pána hradu. V 17. století hrad postupně ztrácel na významu a po třicetileté válce byl opuštěný. Od té doby začal chátrat a v 19. století byl zčásti zbořen, čímž došlo k jeho devastaci. Pozůstatky hradu byly objeveny a vykopávky byly provedeny v roce 1951. Dnes jsou zbytky hradu přístupné veřejnosti a jsou zapsány jako kulturní památka.
Myšenec je zřícenina hradu z dob Přemyslovců založeného ve 13. století pohlcená zástavbou vsi Myšenec. Od roku 1963 je chráněna jako kulturní památka.
Historie
Hrad založil král Přemysl Otakar II. +more po polovině třináctého století. První a jediná písemná zmínka pochází z králem vydané listiny z roku 1273. Hrad byl zejména reprezentativním sídlem, na kterém mělo docházet k významným diplomatickým jednáním. V době po Přemyslově smrti ztratil svůj význam, a byl opuštěn. Později byla jeho zřícenina považována za pozůstatky kláštera nebo královského loveckého domu. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století byly mezi zbytky hradu postaveny obytné domy.
Stavební podoba
Z obranného hlediska stál hrad v nevýhodné poloze pod vrcholem nízkého návrší. Jeho čtvercový půdorys ohraničovala hradba, před níž se nacházel parkán. +more Část parkánové hradby se dochovala na severní straně. S odstupem několika metrů za ní stál dlouhý palác s plochostropým přízemím a reprezentačními prostorami v patře. Z dochovaných fragmentů zdiva víme, že zde bývaly dvě obytné jednotky tvořené ústředním sálem a dvěma menšími komnatami po jeho stranách. Místnosti byly vytápěny teplovzdušným topením a osvětlovala je hrotitá kružbová okna. Přes parkán vedl můstek, který zpřístupňoval prevét umístěný v parkánové hradbě. Na východní část paláce navazovala kaple zaklenutá žebrovou klenbou. Drobné fragmenty zdiva se dochovaly také v jihozápadním nároží a v podobě druhotně použitých kamenických prvků ve zdech mladších domů.
Přístup
Zbytky hradu jsou částečně volně přístupné mezi myšeneckými domy. Vesnicí vede zeleně značená turistická trasa okolím Protivína a cyklotrasa č. +more 1146. Na jihozápadním okraji vesnice se nachází přírodní památka Myšenecká slunce.