Mária Wittner

Mária Wittner (9. června 1937, Budapešť - 14. září 2022, Budapešť) byla maďarská politička, bývalá poslankyně parlamentu (2006-2014). Během maďarského povstání na podzim 1956 se aktivně účastnila bojů v okolí Corvin köz a v ulici Vajdahunyad v Budapešti. V průběhu sovětské invaze dne 4. listopadu 1956 byla v ulici Üllői út zraněna střepinami z miny. Za svou činnost byla po porážce povstání odsouzena k trestu smrti, později zmírněném na doživotní vězení. Veřejnost mohla poznat její jméno až po pádu komunismu v roce 1989.

Životopis

Svého otce nepoznala, matka ji opustila. Jako dvouletá se dostala do péče karmelitánského řádu. +more V jedenácti letech se vrátila ke své matce, která ji brzy předala do státní péče.

Studia na gymnáziu zanechala, pracovala jako písařka v Szolnoku, později v okresní radě v obci Kunhegyes. V roce 1955 se jí narodil syn, kterého vychovávala sama. +more Půl roku nato se přestěhovala do Budapešti a žila z příležitostných prací.

Účast v povstání 1956

Revolučních událostí na podzim 1956 se účastnila od prvního dne. K bojujícím povstalcům se připojila během obléhání budovy Maďarského rozhlasu (23. +more října 1956 večer). Dne 24. října se v povstaleckém centru Corvin köz poznala s Katalin Sticker Havrila Béláné, s níž se starala o raněné.

Připojila se ke skupině operující v ulici Vajnahunyad a účastnila se ozbrojených střetů. Za účelem získání více zbraní obsadili policejní velitelství X. +more obvodu. Během sovětského útoku dne 4. listopadu byla na ulici Üllői út zraněna střepinami z miny a převezena do nemocnice v ulici Sándora Péterfyho.

Dne 9. listopadu se neúspěšně pokusila opustit Maďarsko. +more Byla zatčena, ale tehdy ji ještě propustili. Úspěšně se dostala do Rakouska, ale po pár týdnech se vrátila domů a pracovala jako pomocná dělnice. Dne 16. července 1957 následovalo její zatčení. „Za účast v organizovaném ozbrojeném povstání s cílem svrhnout státní zřízení, blíže neurčený několikanásobný pokus o vraždu, ozbrojenou loupež a nedovolené opuštění státu,“ byla dne 23. července 1958 ve věku 21 let odsouzena soudem prvního stupně k trestu smrti.

Dvě stě dní strávila ve vězení s rozsudkem trestu smrti. Soud druhého stupně dne 24. +more února 1959 změnil její trest na doživotní odnětí svobody. Propuštěna byla až pod mezinárodním tlakem dne 25. března 1970.

O časech strávených ve vězení promluvila mimo jiné ve filmech Szabadság vihara (tj. „Bouře svobody“) a Hóhér, vigyázz! (tj. „Kate, dávej pozor!“)

Po propuštění

Pracovala jako švadlena, později jako uklízečka. Roku 1980 ve věku 43 let začala pobírat invalidním důchod. +more Po pádu komunismu se angažovala v nejedné organizaci spjaté s událostmi podzimu 1956. Stala se známou svým důsledným a vyhraněným antikomunismem.

V parlamentních volbách 2006 a 2010 získala mandát z republikové kandidátky pravicové strany Fidesz. V letech 2006-2010 byla jako poslankyně členkou parlamentního výboru pro zaměstnanost a pracovní záležitosti. +more V roce 2010 byla nejchudší ze všech poslanců, neměla žádný majetek. V dalším parlamentním cyklu 2010-2014 byla členkou výboru pro lidská práva a věci občanské, menšinové a náboženské.

V parlamentních volbách 2014 již nekandidovala.

Diskuze o 50. výročí povstání (2006)

Mária Wittner sehrála hlavní roli v diskuzi, která vypukla roku 2006, s otázkou, zda se pamětníci roku 1956 mají společně účastnit připomínkových akcí 50. výročí revoluce se členy vlády z řad Maďarské socialistické strany. +more V den výročí 23. října 2006 pískali a pokřikovali na levicové účastníky (členy MSZP) výročí, jelikož je považují za dědice potlačovatelů revoluce.

Před 50. výročím mnoho organizací roku 1956 a veteránů povstání - mezi prvními právě Mária Wittner - vyjádřili své přání neoslavovat výročí spolu s levicovou vládou. +more Dále byl z jejich strany kritizován i oficiální památník povstání, který podle nich vyjadřuje spíše útisk nežli touhu po svobodě.

Wittner a Napolitano

Ještě před výše zmíněnou diskuzí zaslali dne 24. května 2006 veteráni povstání - Mária Wittner, Sándor Rácz a László Balás Piri - otevřený dopis tehdejšímu prezidentu László Sólyomovi, ve kterém protestovali proti pozvání italské hlavy státu Giorgia Napolitana na oficiální oslavy 50. +more výročí s argumentem, že Napolitano byl roku 1956 aktivní v komunistickém hnutí a podporoval sovětskou intervenci v Maďarsku. V dopisu napsali: „Ve jménu přeživších šestapadesátníků nejdůrazněji protestujeme proti tomu, aby byl na 50. výročí revoluce a boje za svobodu pozván politik - a to i když je současným prezidentem Italské republiky -, který poskytl sovětským vrahům mezinárodní pomoc v jejich snaze utopit maďarskou touhu po svobodě v krvi. “.

Kate, dávej pozor!

Bez podpory parlamentního výboru se i v parlamentu promítal během připomínkových událostí 23. října 2008 film o na smrt odsouzené bojovnici z roku 1956 Márii Wittner s názvem Hóhér, vigyázz. +more (tj. „Kate, dávej pozor. “).

Wittner o Gyulovi Hornovi

Dne 22. března 2011 během parlamentní rozpravy se dostala do sporu s poslancem Elődem Novákem (Jobbik), který kritizoval Fidesz: „Je bolestivé to říci, ale musím říci, že i Gyula Horn a jeho stoupenci brali vážněji ‚národní spolupráci‘ nežli vy, kteří tak často používáte tohoto výrazu. +more“.

Na co Mária Wittner reagovala slovy: „Děkuji vám pěkně, že jste prohlásil Gyulu Horna za velkého krále tohoto národa. Pokud to nevíte, Gyula Horn byl kat. +more Byl katem z nejlepších. A teď právě z laskavosti našeho premiéra, z vašich, z mých daní a z daní všech, ale také z lidskosti, je už tři roky v bolestech léčen ve Vojenské nemocnici, neschopen zemřít. “.

Ocenění

Velký záslužný kříž Maďarské republiky (1991) * Cena svatého Štěpána (2006) * Čestné občanství budapešťského VIII. +more obvodu Józsefváros (2016).

Odkazy

Reference

Související články

Maďarské povstání * Fidesz - Maďarská občanská unie * Demonstrace v Maďarsku na podzim 2006

Externí odkazy

[url=http://www.parlament.hu/internet/plsql/ogy_kpv.kepv_adat?p_azon=g036&p_ckl=38]Parlament.hu - Wittner Mária[/url]

Kategorie:Maďarští politici Kategorie:Členové Fidesz Kategorie:Maďarský protikomunistický odboj Kategorie:Maďaři odsouzení k trestu smrti Kategorie:Antikomunisté Kategorie:Političky Kategorie:Zdravotní sestry Kategorie:Narození 9. +more června Kategorie:Narození v roce 1937 Kategorie:Narození v Budapešti Kategorie:Úmrtí v roce 2022 Kategorie:Úmrtí 14. září Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Ženy.