Místodržitelský letohrádek

Místodržitelský letohrádek je původně pozdně gotická stavba z konce 15. století nacházející se v pražské Královské oboře - Stromovce v Praze-Bubenči v jihozápadní části obory na okraji území bývalé osady Ovenec. V současné době budova slouží jako studovna oddělení novin a časopisů Knihovny Národního muzea v Praze.

Dějiny

+morejpg|náhled|vlevo'>Pohled od východu Pohled na Místodržitelský letohrádek z Královské obory Pozdně gotický lovecký hrádek založil král Vladislav Jagellonský roku 1495, roku 1502 ho vyzdobil malíř Roman z Florencie. Z té doby se dochovala věž s kamenným schodištěm a plastikou lva se štítem a monogramem krále Vladislava. Královský lovecký zámeček, stejně jako Královské obora patřily pod správu Pražského hradu.

Po roce 1578 podnikl císař Rudolf II. +more zásadní renesanční přestavbu na vyhlídkový letohrádek dnešní obdélné dispozice s terasou a lodžií. V polovině 17. století v roce 1648 přežil bez úhony i vpád švédských vojsk do Prahy během třicetileté války. V 17. století byl letohrádek spojen s Pražským hradem kaštanovou alejí, kterou ovšem vykácela francouzská vojska při okupaci Prahy v roce 1742, alej však byla později obnovena, nicméně letohrádek v té době chátral a pustl. koncem 18. století jej jako letní sídlo obýval nejvyšší lovčí království českého, hrabě Černín.

V letech 1804-1805 rozhodnutím nejvyššího purkrabího Jana Rudolfa Chotka došlo v k zpřístupnění Královské obory pro veřejnost a zároveň k rekonstrukci letohrádku s dostavbou dalšího objektu, do romantizující podoby inspirované anglickou tudorovskou novogotikou. Projekt architekta Jiřího Fischera realizoval Ignác Alois Palliardi. +more Došlo zejména k přestavbě fasády a interiérů a úpravě interiérů objektu pro hraběte J. R. Chotka, renesanční ráz budovy zůstal i po této přestavbě budovy zachován. Chotek chtěl za užívání platit nájemné, ale čeští stavové to odmítli. Od roku 1849 (podle Staňkové a Štursy) nebo až roku 1861 (podle Rutha) císař propůjčil letohrádek královským místodržícím jako letní sídlo, tehdy se vžil jeho dnešní název.

Po roce 1945 byl interiér adaptován pro oddělení novin a časopisů Knihovny Národního muzea, jemuž slouží dosud jako studovna, knihovna i sklad.

Okolí

Letohrádek stojí na okraji Stromovky, u ohradní zdi s novogotickou bránou, postavenou roku 1814 podle návrhu architekta Jiřího Fischera. Od ní vede široká cesta v místech bývalé Křižíkovy elektrické dráhy. +more Na východní straně je malá vyhlídková terasa se slunečními hodinami v podobě kamenného globu z roku 1698. Na západě přiléhá prostor bývalého zahradnictví s torzem skleníku (oranžérie) z doby kolem roku 1814 a památným stromem jinanem dvoulaločným.

Zajímavost

V exteriérech letohrádku bylo díky novogotické architektuře budovy natočeno také několik audiovizuálních děl z prostředí staré Anglie, odehrávají se zde např. některé scény z českého filmu Fantom Morrisvillu.

Odkazy

Reference

Literatura

POCHE, Emanuel: Prahou krok za krokem. Panorama Praha 1985, s. +more 316 * * Jaroslava Staňková, Jiří Štursa, Svatopluk Voděra: Pražská architektura, významné stavby jedenácti století, Praha, 1991,.

Externí odkazy

[url=http://langweil. info/view. +morephp. cisloclanku=1001112]Stránky na Langweil. info[/url] * [url=http://www. hrady. cz/wnd_show_text. php. tid=3593Stránky]na serveru Hrady. cz[/url] * [url=http://agartha. cz/html/pruzkumy/cechy/praha/mletohradek/index. php]Stránky společnosti AGATHA[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20081204075913/http://www. praha7. cz/Informace-o-Mestske-casti-Praha-7-/Historie-/Kralovska-obora/area702]Stránky městské části Praha 7[/url].

Kategorie:Renesanční letohrádky v Praze Kategorie:Lovecké hrádky a zámečky v Praze Kategorie:Novogotické stavby v Praze Kategorie:Kulturní památky v Bubenči (Praha 7) Kategorie:Stavby v Bubenči Kategorie:Knihovna Národního muzea Kategorie:Bubeneč (Praha 7)