Měděný důl Bohumír

Měděný důl Bohumír, také Důl Jívka, byl hlubinným rudným dolem v katastrálním území Dolní Vernéřovice v části obce Jívka v okrese Trutnov. Je dokladem novodobé rudné důlní činnosti v Podkrkonoší a významným dokladem technologického provozu dolu, který byl Ministerstvem kultury České republiky prohlášen kulturní památkou České republiky.

Charakteristika dolu

V 19. století nedaleko Horních Vernéřovic (dnes součást Jívky) byly odkryty na výchozech jíveckých vrstev permokarbonských sedimentárních hornin tři sloje s měděným zrudněním. +more Vernéřovické vrstvy v jílovitých šedozelených lupcích obsahovaly hlavní minerály chalkoit a bornit s doprovodnými sekundárními minerály mědi (chryzokol, malachit, azurit a covellin) a v hojné míře se vyskytoval pyrit.

Dobývka byla prováděna ze dvou vrstev (slojí), které byly rovnoběžné a šikmo uložené. Hlavní sloj Bohumír měla mocnost 0,8 m a nadložní sloj Jan s mocností 0,65 m. +more Obě sloje byly od sebe vzdálené 8 až 12 m. Těžba probíhala pomocí systému úpadnic a směrových chodeb s metodou zavalování rudné výplně a průvodních hornin do vyrubaného prostoru. Po ukončení těžby byla štola Bohumír v roce 1978 zazděna a důl zatopen po úroveň čtvrtého patra.

V blízkých Radvanicích na dole Kateřina (Stachanov) byla dobývána uhelná radvanická sloj, která se nacházela v podloží jívecké vrstvy.

Historie

První měděné ložisko bylo otevřeno v roce 1853 Dr. Wernerem z Maršova. +more V roce 1858 byla ustanovena akciová společnost Vernéřovické doly na měď. V období 1866-1869 prusko-rakouských válek byla těžba přerušena a v roce 1895 byla ukončena. V období 1857 až 1858 bylo vytěženo v oblasti Dolních Vernéřovic na 1500 t rud a v roce 1863 výroba mědi činila devět tun. Hornická činnost byla zaměřena na vyražení hlavní štoly Bohumír (Gottfreid Stollen) a dědičné odvodňovací štoly svatý Jan (Johaness Ers Stollen), která ústila do potoka Dřevíč ve východní části obce Jívka. Činnost dolu na krátkou dobu v letech 1919-1920 obnovila teplická firma Mautner, která nahradila původní parní stroj elektrickým. Byly otevřeny pomocné sloje Jan a Tereza, vybudována gravitační úpravna, kovohutě a odkaliště nazývané Kuprovka. Pro nerentabilnost (pokles světových cen) byl důl opět uzavřen v roce 1926. V období druhé světové války v letech 1939-1942 byl prováděn vrtný průzkum německou firmou Deutsche Tiefbohr AG. Průzkumné vrty byly prováděny až do hloubky 650 m, jejich výsledky však nebyly uspokojivé. V roce 1949 byl důl znovu otevřen a od roku 1954 probíhala intenzívní těžba a úprava na měděný koncentrát. V období 1958-1965 bylo na dole Bohumír vytěženo 223 500 t měděné rudy s průměrným obsahem 0,25-0,45 % mědi. Těžba byla ukončena v roce 1965.

V období 1949-1951 byl důl Jívka součástí Východočeských uhelných dolů, závod Stachanov (Kateřina) v Radvanicích, v letech 1951-1954 byl součástí Západočeských rudných dolů v Dubí u Teplic. Národní podnik Východočeské rudné doly Horní Vernéřovice vznikl v roce 1954 a byly do něj začleněny doly Jívka, Svatý Petr (Špindlerův Mlýn) a Harrachov. +more V roce 1958 byl přejmenován na Rudné doly, n. p. , Jeseník. V roce 1955 byla uvedena do provozu nová úpravna mědi.

Do roku 1970 probíhaly likvidační práce včetně dobývacího prostoru. V závodě Jívka byl zaveden náhradní výrobní program - výroba ocelových konstrukcí a obvodových plášťů pro systémy ocelových hal. +more V roce 1979 byl závod převeden pod Výstavbu kamenouhelných dolů, k. p. , Kladno. Od roku 2012 prostory dolu převzala o. p. s. Důl Jan Šverma Žacléř, která důl Bohumír zpřístupnila 400 m dlouhou trasou v roce 2015.

Úpravna

Koncem roku 1954 byla uvedena do provozu nová úpravna s technologií nepřímé kolektivní flotace měďnato-pyritových rud. Její projektovaná kapacita devadesát kilotun vsázky nebyla plně využita. +more V roce 1955 bylo zpracováno padesát kilotun vlastní vytěžené rudy. Využití volné kapacity bylo řešeno dovozem dalších měďnatých surovin z Československa. Byl zpracováván nemagnetický odpad z úpravny Rudňany na Slovensku, měďnato-niklová rudnina z ložiska Rožany u Šluknova halda z Spišské Nové Vsi, které obsahovaly až jedno procento mědi. Zpracovaná rudnina byla dopravována do hutí v Krompachách na Slovensku, kde se měď získavala elektrolytickou rafinací. V závěru své činnosti úpravna zpracovávala kromě vlastní těžby borito-chalkozinové rudy také nemagnetický odpad z Rudňan a chalkopyritovou rudu z Mlýnků. Na počátku šedesátých let 20. století vrcholil výkon úpravny. V tomto období bylo zpracováno kolem 35-40 kt vlastní těžby. Po likvidaci dolu nebyla zajištěna náhradní vsázka a úpravna byla zlikvidována.

Důl Bohumír

Figurína horníka při práci Důl je otevřen štolou ve svahu jihovýchodně od hlavních slojí. +more Vstup na prohlídkovou trasu vede betonovým portálem do prvního patra štoly Bohumír, kterou se dopravovala těžená hornina na povrch. Po projití vybetonovanou částí štoly následuje část s dřevěnou výztuží. Na trase v podzemí dlouhé více než 300 metrů můžete vidět dobře zachovalou stěnovou dobývku, šest figurín horníků při práci, prostor strojovny a další. Na konci trasy lze vystoupat po pěti dřevěných žebřících čtrnáctimetrovou větrací šachticí na povrch nebo je možné vrátit se stejnou cestou zpět.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.djs-ops.cz/cinnosti/medeny-dul-bohumir/historie/]Měděný důl Bohumír[/url]

Bohumír Kategorie:Doly v okrese Trutnov Kategorie:Kulturní památky v okrese Trutnov Kategorie:Geopark Broumovsko Kategorie:Jívka