Měkké doly
Author
Albert FloresMěkké doly je sedm archeologických lokalit v lesících mezi nádražím Zlaté Hory a Skřivánčím potokem u státní hranice s Polskem. V těchto lokalitách se nachází pozůstatky měkkého dolování z období 16. století. Měkké doly byly zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek ČR před rokem 1988. Měkké doly jsou součástí Zlatohorské hornické naučné stezky.
Historie
Historie těžby zlata ve Zlatých horách kolísá v závislosti na válečných útrapách, epidemiích a také zdokonalování technických dovedností a nových metod těžby. Po útlumu v +more_století'>15. století, kdy se těžba zlata přenesla do hloubky a horníci se museli potýkat s přítoky vody. Tehdejší čerpací metody nezvládaly tuto vodu vyčerpat. Pozornost byla obrácena na původní říční rýžoviště. Na přelomu 15. a 16. století byly svrchní partie rýžovišť vytěžené, proto těžaři se přesunuli do podzemí. V hloubce až sta metrů bylo koryto zlatonosného potoka překryto písky a jíly (sedimenty ledovcového původu). Byla hloubena důlní díla, která byla vybavena vodotěžnými stroji protože byla ražena v nezpevněných štěrkopíscích, byl tento typ těžby označován za měkké dolování. Přítoky vod nebylo možné zvládnout a tak v roce 1550 dal biskup Baltazar z Promnitz razit odvodňovací štolu z Glucholaz ke svahům Příčné hory. Dne 5. března 1550 byla štola, uváděná jako Tří králů, zaražena. Její délka, podle údajů z roku 1595, byla tři tisíce láter (asi 6 km). Náklady na ražbu štoly Tří králů pokrylo zlato získané při ražbě štoly. Štola měla dorazit k dolu Měkký cech, k tomu došlo v roce 1600. V dole Měkký cech byly nalezeny v roce 1890 a 1591 dva valouna zlata o váze 1,39 a 1,78 kg. Valouny byly darovány císaři Rudolfovi II. V roce 1609 došlo k průvalu vod a těžba v tomto dole byla ukončena. Těžba na ostatních měkkých dolech byla prováděná až do doby třicetileté války. Další pohromy v podobě moru a čarodějnických procesů a další prusko-rakouská válka znamenaly úpadek hornictví ve Zlatých Horách. Místo zlata se více těžila měď a z důlních vod se vyráběl vitriol. V roce 1752 byla Marií Terezií zrušena hornická privilegia a definitivní konec nastal v roce 1883. Obnova těžby zlata a polymetalických rud byl obnovena po druhé světové válce (1952) a ukončena v roce 1993.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Seznam kulturních památek ve Zlatých Horách
Literatura
VEČEŘA, Josef. VEČEŘOVÁ, Viera. Historie zlatohorských dolů. Jeseník: Pinka, 2010. 98 s., il.
Kategorie:Doly v Olomouckém kraji Kategorie:Archeologické lokality v Olomouckém kraji Kategorie:Těžba zlata v Olomouckém kraji Kategorie:Těžba v okrese Jeseník Kategorie:Kulturní památky ve Zlatých Horách Kategorie:Zlatohorská hornická naučná stezka