Městská spořitelna (Plzeň)

Bývalá Městská spořitelna v Plzni je budova ve stylu dekorativní moderny. Původní budova z roku 1887 byla navržena architektem Bedřichem Bendelmayerem. Nová budova pochází z přestavby provedené v roce 1915 plzeňským architektem Hanušem Zápalem. I přestože byl objekt 10. prosince 1991 prohlášen kulturní památkou, nevyhl se nešetrným stavitelským zásahům (např. výměně dřevěných oken za plastová).

Historie

Městská spořitelna fungovala v Plzni od roku 1857. Na počátku 20. +more století však přestala kapacitně vystačovat budova tehdejšího sídla s eklektickým novorenesančním a novobarokním charakterem, jež byla zbudována dle projektu Emmanuela Klotze mezi léty 1887-1889. Jako další důvod stavby se uvádí fakt, že v Českých Budějovicích byla vystavěna honosnější spořitelní pobočka, která tu plzeňskou v mnoha ohledech zastiňovala. Projekt byl svěřen do rukou významnému pražskému architektovi Bedřichu Bendelmayerovi, s nímž byla spořitelna v úzkém kontaktu a který mimo jiné vyhrál projekt stavby nových městských lázní v Plzni. I přes počáteční zdráhání městské rady ohledně povolení stavby, jež svou osobitostí značně konkurovala sousednímu reprezentativnímu sídlu Západočeského muzea, se v prosinci 1914 zapačalo se stavbou, vedenou plzeňskou stavitelskou firmou Josefa Špalka. Výrazně byla narušena první světovou válkou. Bendelmayer tedy jen zvýšil budovo o jedno patro, změnil vnější vzhled fasády i dekorativní úpravu interiéru. Dalšímu rozšíření bránila i samotná poloha městské spořitelny. Parcela hraničila s pozemky náležejícími františkánskému klášteru. Nakonec se od františkánů podařilo odkoupit část přilehlého pozemku, na kterém vznikla přístavba spořitelní budovy, kterou navrhl Hanuš Zápal. Jednalo se o jednopatravou stavbu se zašikmenou střechou, určenou pro kanceláře a firemní archiv, na níž navazovala přízemní podlouhlá budova s obchody. Toto architektonické řešení harmonicky reagovalo na již stávající monumentální Bendelmayerovu budovu, jež se svým stylem vzdalovala od wagnerovské secese a tíhla spíše k novoklasicismu. K posledním stavitelským úpravám došlo v letech 1990-1993 a zasáhly přistavěnou dvoupodlažní budovu ze 20. let 20. století.

Popis

Mohutná hlavní spořitelní dvoupatrová budova se vchodem z Františkánské ulice byla svým průčelím o deseti okenních osách situována do Kopeckého sadů. Mezi okny do přízemí a prvního patra byly umístěny plastické rozety, jež na sobě nesou obdobný květinový dekor jako zdobný pás nad okny prvního podlaží, který je stylizován do geometrických tvarů raného dekorativismu. +more Podobně jako Bendelmayerův projekt nových plzeňských městských lázní i spořitelní budova byla doplněna o sloupořadí kanelových sloupů zakončených iónskými hlavicemi, nad nimiž je umístěna střešní římsa s alegorickými figurami Spořivosti a Hojnosti z dílny Josefa Kalvody. Ústřední prostor interiéru tvoří majestátní hala s prosvětlenou dvoranou, ve které jsou umístěny přepážky. V horních podlažích jsou kanceláře se zázemím pro zaměstnance a reprezentační zasedací síň se štukovou výzdobou a krbem.

Odkazy

Reference

Literatura

DOMANICKÝ, Petr. Hanuš Zápal: 1885-1964 - architekt Plzeňska. +more Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2015. 270 s. . * Kolektiv autorů. Plzeň: průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti = Pilsen: guide through the architecture of the town from the beginning of the 19th century to present day. Plzeň: Nava, 2013. 335 s. .

Externí odkazy

Plzeňský architektonický manuál: [url=https://pam. plzne. +morecz/objekt/c1-356m-prestavba-a-pristavba-budovy-sporitelny-kralovskeho-mesta-plzne]Přestavba a přístavba budovy spořitelny královského města Plzně[/url] Alena Křížová. * Encyklopedie města Plzně: [url=https://encyklopedie. plzen. eu/home-mup/. acc=profil_domu&load=68]Budova České spořitelny[/url] Daniel Metlička.

Kategorie:Česká spořitelna Kategorie:Stavby Hanuše Zápala Kategorie:Dílo Bedřicha Bendelmayera Kategorie:Kulturní památky v Plzni Kategorie:Postaveno v Česku 1887