Nádab

Nádab (hebrejsky: Nadav), v českých překladech Bible přepisováno též jako Nadab, byl druhým králem Severního izraelského království. Jeho jméno se vykládá jako „Dobrovolný“. Dle názoru moderních historiků a archeologů vládl asi v letech 909 až 908 př. n. l. Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 2985-2986 od stvoření světa neboli do rozmezí let 777-775 před naším letopočtem, což odpovídá 2 letům vlády, jak je uvedeno v První knize králů.

Nádab byl synem krále Jarobeáma I. +more, takže rodově příslušel ke kmeni Efrajim. Na trůn usedl ve druhém roce vlády Ásy - krále Judského království. Ve svém krátkém působení v úřadu krále se nijak nevyznamenal, pouze pokračoval v hříchu svého otce. Při obléhání města Gibetónu, jež bylo v té době v držení Pelištejců, proti němu zosnoval spiknutí Baeša z kmene Isachar. Poté, co Baeša Nádaba zabil, ujal se kralování místo něj a nechal vyvraždit všechny možné královské nástupce z dynastie Jarobeáma I. , tedy i Nádabovy potomky. Tím se zcela splnila ta část Achijášova proroctví, jež se týkala domu krále Jarobeáma I.

Odkazy

Reference

Literatura

Kategorie:Izraelští panovníci Kategorie:Zavraždění panovníci Kategorie:Muži