NASA AD-1

NASA AD-1 nebo také Ames Dryden 1 či Rutan Model 35 bylo americké experimentální letadlo s proudovým pohonem, které posloužilo k výzkumu šikmého křídla, které také někdy bývá označované jako nůžkové křídlo. Křídlo tohoto letounu bylo umístěné na otočném čepu a během letu se mohlo otočit z konfigurace přímého křídla do polohy, kde svíralo s trupem úhel až 60 °.

Koncept otočného křídla byl oživen konstruktérem Robertem T. Jonesem, který analyzoval šikmé křídlo v aerodynamických tunelech NASA Ames Research Center. +more Výsledkem jeho analýz bylo zjištění, že použitím otočného křídla, by bylo možné zlepšit úsporu paliva.

Jediný vyrobený letoun je součástí sbírek Hillerova leteckého muzea v kalifornském San Carlos.

Konstrukce

AD-1 byl letoun s proudovým pohonem o jehož pohon se starala dvojice motorů Microturbo TRS18. Každý z těchto motorů produkoval tah o statické síle 0,98 kN na úrovni hladiny moře. +more Ty byly připevněny k trupu letounu pomocí krátkých pylonů. Pohonné hmoty pro tyto motory se nacházely ve dvou palivových nádržích, jejichž celkový objem byl 72 galonů.

Křídlo letounu bylo spojeno s trupem pomocí valivého ložiska o průměru 14 palců. Sestava čepu byla navržena tak, aby nedošlo k odtržení křídla od trupu při selhání ložiska. +more O natáčení křídla se staral elektromotor spolu s převodovkou, který byl součástí čepu. Plné otočení křídla o 60 ° trvalo přibližně 20 s. Elektronické koncové spínače umožňovaly rotaci křídla v rozsahu 0 až 60 °. Mechanické koncové dorazy pak omezovaly pohyb křídla na -2 °a 62 °.

Letoun byl vybaven pevným podvozkem, který byl namontován v blízkosti trupu, aby byl snížen aerodynamický odpor.

Konstrukce letounu byla vyrobena z kompozitních materiálů, převážně pak ze sklolaminátu.

V letadle byl instalován datový systém, který data ze senzorů přeposílal pozemní přijímací stanici.

Vznik a vývoj

+more_Udvar-Hazy_Center'>National Air and Space Museum Steven F. Udvar-Hazy Center První koncepty letadel s šikmým křídlem pochází z období 2. světové války. Byly jimi koncepty Blohm & Voss P 202 konstrukčního týmu vedeným Richardem Vogtem, případně koncept Messerschmitt Me-P-1109, který koncept letadla s šíkmým křídlem rozvinul do dvouplošné podoby. Erich von Holst měl také na základě práce Dietricha Küchemanna sestrojit několik modelů mezi něž měly patřit i dvouplošníky s otočným křídlem.

První zmínka o výzkumu šikmého křídla na území Spojených států pochází z roku 1946, kdy John P. Campbell a Hubert M. +more Drake prováděli zkoušky ve větrném tunelu s konceptem šikmého křídla od Roberta T. Jonese v Langley Memorial Aeronautical Laboratory, které spadalo pod NACA.

Na tyto práce navázal bezpilotní letoun OWRPRA označovaný také jako OWRA s šikmým křídlem od Roberta T. Jonese. +more Letový program OWRPRA probíhal nad vyschlým dnem jezera Rosamond na Edwardsově letecké základně. Celkem mohl letoun podniknout tři lety. Tento program poskytl informace, které vedly k letovému testování pilotovaného letadla se šikmým křídlem, nazývaného AD-1.

Specifikace (AD-1)

Technické údaje * Posádka: 1 * Délka: 11,83 m * Rozpětí křídla(přímé): 9,85 m * Rozpětí křídla(60 °): 5 m * Výška: 2 m * Plocha křídel: * Profil křídla: NACA 3612-02, 40 * Prázdná hmotnost: 658 kg * Vzletová motnost: 973 kg * Pohonná jednotka: 2 × proudový motor Microturbo TRS 18, každý o tahu 0,98 kN

Výkony * Maximální rychlost: 320 km/h * Dostup: 3,658 m

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Blohm & Voss P 202 * Northrop Grumman Switchblade

Externí odkazy

Kategorie:Americká experimentální letadla AD-1