Nachthareheb

Nachthareheb, známý též jako Nektanebos nebo Nachtnebef II., byl posledním faraonem 30. dynastie. Je to také poslední egyptský faraon, který právě pocházel z této země. Po něm v Egyptě vládli pouze cizí panovníci až do období středověku. Vládl v letech 360-343 př. n. l.

Počátek vlády

+morepng|náhled|180px|vlevo'>Nachtbenef II. nabízí bohu Re kadidlo Bůh Horus ochraňuje Nachtnebef(a); Metropolotní Museum New York Obelisk faraona Nachtnebef(a); British Museum, Londýn Ruina chrámu v Behbeit El Hagar Králem se stal během vojenského tažení svého bratrance, faraona Džedhora do Persie, který když byl v Sýrii, rozhořel se odpor k jeho povýšenosti a neúměrnému a tvrdému výběru daní, spor s jeho řeckými spojenci a později i s vlastními vojáky. Džedhor tyto spory a nevraživosti skončil svým útěkem k Peršanům až do města Sús. Po jeho útěku převzal Nachthareheb, do té doby správce země, vedení nad vojskem a odvedl je zpátky do Egypta. Prohlásil se za faraona a za trůnní jméno přijal jméno svého děda Nachtnebefa I. Během vlády jeho předchůdce se země dostala téměř na okraj vzpoury, Nachnebench II. jí však zajistil stabilní vládu, rozvoj a prosperitu.

Války s Peršany

Nachtnebef, který za vlád předchůdce byl správcem země a disponoval prostředky země, je po vypuzení Džedhora a usednutí na trůn, využíval hlavně ke stavbě a obnově starých chrámů a posílení vojenské moci. Obnovil přátelství a spojenectví s Řeky a Kypřany, s vědomím, že nebezpečí obnoveného perského útoku na Egypt bylo stále vážné. +more Tento útok přišel v roce 350 př. n. l. , Egypťané jej však odrazili. Přálo jim totiž velké štěstí. Peršané chtěli totiž obejít pohraniční pevnosti, ale zabloudili v poušti, když se pak dostali k Nilu, bylo právě období záplav, spousta perských vojáků v nich nalezla smrt. Vysílené a zoufalé zbytky vojska poté napadly pevnost Pelúsion . V bitvě o tuto pevnost Egypťané a Řekové Peršany na hlavu porazili. Tohle bylo poslední vítězství Egypťanů ve válce, ve které se bojovalo naposled na území jejich země a pod standartami jejich starých bohů a králů. Po tomto vítězství mohl Nachtnebef válku přesunout na území Persie, přednost však dal míru. Nejspíš si myslel, že Persie se z této porážky nevzpamatuje. V roce 343 př. n. l. se však perská vojska, která tentokrát vedl samotný král Artaxerxés III. , dala do pohybu a již na podzim téhož roku, stála opět před Pelúsiem. Pevnost ale statečně vzdorovala perskému útoku. Poté se Artaxerxés rozhodl, že do Egypta pronikne po Nilu. Povedlo se mu to u západního ramene, kde se střetl se sborem řeckých žoldnéřů, ti však v následném boji podlehli perské přesile. Peršanům potom padlo do rukou město Bubastis. Artaxerxés měl volnou cestu k Mennoferu. Možnosti, že by obsadil bývalé hlavní město celého Egypta, se ihned chopil. Jestli do města dorazil dřív Artaxerxés či Nachthareheb, není jasné. Jisté je to, že Nachtnebef II. město obětoval bez boje a stáhl se, i když měl vojsko, které čítalo 40 000 řeckých a libyjských žoldnéřů a 60 000 egyptských vojáků. Jakmile se vzdal obrany Mennoferu, naložil na loď tolik drahocenností, kolik unesla, a odplul proti proudu Nilu na jih do Núbie. Zde mu byl udělen azyl.

Monumenty

Nachtnebef II. ve stavebních činnost navázal na svého děda Nachtnebefa I. +more opravil a rozšířil řadu starších chrámů, věnoval kněžským chrámům řadu darů. V památkách po celé zemi se nacházejí nápisy s jeho jménem, jako jsou v Heliopolis, Athribis [url=https://mapy. cz/zakladni. x=31. 9215556&y=31. 1466801&z=12&q=31°08%2747%2C85%27%27%20N31°55%2717%2C6%27%27E&source=coor&id=31. 921555555555557%2C31. 146625&ds=1],][[Bubastis[/url]] a Sebennytos a významného chrám v Behbeit El Hagar zasvěcený bohyni Isis. Zmíněné stavby nesou také stopy po následných vkladech z Ptolemaiovské éry. Jeho podpora náboženských staveb a kněžství obecně byly motivovány jeho snahou o veřejnou legitimizaci jeho vlády získané uzurpací trůnu.

Epilog

Vláda Nachtnebef II. ukončila několik tisíciletí vlád egyptských dynastií, i když přerušovanými přechodnými obdobími, prolínajících egyptskou kulturní linii a posloupnosti až do posledních egyptských faraonů, ukončenou perskou nadvládou. +more Tu však po zhruba deseti letech nahradila řecko-římská doba. Nicméně po smrti Alexandra Velkého na trůn nastolené dynastie Ptolomáiovců navázali na kulturní odkazy egyptských faraonů a v mnoha případech je dále rozvíjeli.

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Henry Preater Colbrun, The Archeology of Achaimenid rule in Egypt; PhD disertation,University of Michigan, 2014

Související články

30. dynastie * Nachtnebef * Alexandr Veliký * Ptolemaios I. Sótér

Kategorie:Muži Faraoni 30. dynastie