Nacistická propaganda
![Avatar](assets/img/avatar/39.jpg)
Author
Albert FloresSA. Nacistická nebo též národně socialistická propaganda (německy Nationalsozialistische Propaganda / NS-Propaganda / Nazi-Propaganda) byla souhrn agitačních a propagačních aktivit Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP).
Ústředními tématy nacionálně socialistické propagandy byli tzv. listopadoví zločinci a versailleský diktát, spiknutí údajného světového židovstva a s ním úzce spjatý antikomunismus (boj proti židobolševismu), ideologie národního společenství, glorifikace hnutí mučedníků a připomínání hrdinů, nacionálně socialistický obraz žen a bezpodmínečný vůdcovský kult kolem Adolfa Hitlera.
Přímo jako příprava na válku sloužila revize německých územních ztrát v důsledku Versailleské mírové smlouvy pod heslem Heim ins Reich a legenda, že Německo bylo národem bez prostoru a muselo si dobýt životní prostor na východě.
Metodika
Metodicky se NS propaganda soustředila na několik témat zpracovaných do chytlavých a oslovujících hesel. Řídil se přitom vůdčími zásadami propagandy, které již Adolf Hitler popsal ve svém základním díle Mein Kampf, napsané v letech 1924 až 1926: „Umění propagandy spočívá právě v tom, že rozumí emocionálnímu světu idejí velké masy psychologicky správným způsobem Forma nachází cestu k pozornosti a dále k srdcím širokých mas. +more“.
Inspiraci pro tuto formu systematického masového vlivu Hitler čerpal mimo jiné z knihy Psychologie mas (1895) od Gustava Le Bona. Vědomé a cílené použití masové psychologie bylo klíčem k úspěchu nacistické propagandy.
Masový kult a rituály
Po volebním úspěchu NSDAP a nástupu k moci v roce 1933 bylo tzv. „národní hnutí“ řízeno do značné míry pomocí symbolických komunikačních prostředků. +more Pomocí určitých rituálů, jako byl Hitlerův pozdrav, byla vytvořena pseudonáboženská forma masového politického kultu. Tento kult měl oslovit smysly, probudit emoce a otupit mysl. Prostřednictvím shromáždění, pochodňových průvodů, vlajkových rituálů, masových pochodů a oslav, jakož i prostřednictvím mládežnických organizací, jako jsou Hitlerjugend (HJ) a Svaz německých dívek (Bund Deutscher Mädel / BDM), ale také vhodným uspořádáním školních aktivit se NSDAP podařilo chytře sloužit rozšířené potřebě identity a sociální komunity a tyto skutečnosti zneužít k politickým účelům.