Nasihudin Repovac

Technology

12 hours ago

Author

Nasihud(d)in-efendija Repovac či zkráceně jen Nasih Repovac (4. října 1891 Sarajevo, Bosna a Hercegovina - 24. května 1977 Sarajevo, Socialistická federativní republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský soudce a politik bosňáckého původu.

Životopis

Narodil se do rodiny Ibrahima Repovce, pedagoga a jednoho z prvních muslimských intelektuálů v Bosně a Hercegovině, kteří se inspirovali soudobým evropským děním. Jeho matka Aiša byla dcerou hlavního mudarrise Gazi Husrev-begovu medresy a od roku 1882 reisu-l-ulemy Islámského společenství Mustafy Hilmi-efendiji Hadžiomeroviće.

V Sarajevu Nasihudin navštěvoval mekteb a základní školu. V roce 1913 absolvoval Šarí‘atskou soudní školu a poté se zapsal na studium práv v Budapešti. +more Vysokoškolský diplom vzhledem k dopadům první světové války nakonec získal v Záhřebu. Posléze získal místo soudce u Okresního a nato Okružního soudu v Sarajevu.

Honorárně vyučoval v Gazi Husrev-begově medrese. Roku 1934 se stal pověřeným vakufským ředitelem, vrchním správcem majetku nadací Islámského náboženského společenství Království Jugoslávie. +more Na tomto místě setrval až do roku 1936, přičemž od roku 1935 současně pracoval u Okresního soudu v Doboji.

Nejpozději v roce 1936 se stal členem hlavního výboru muslimského podpůrného spolku Gajret (Úsilí), který jinak podporoval vládnoucí režim v Jugoslávii a mezi muslimy pěstoval nekritické prosrbské cítění. Jeho postoje během německé invaze do Jugoslávie v dubnu 1941 nejsou známy, nicméně 2. +more října 1941 spolu s další stovkou předních muslimů podepsal tzv. Sarajevskou deklaraci kritizující nedávno ustavený ustašovský režim v Bosně a Hercegovině. Své názory však brzy korigoval a na jaře 1944 stanul v čele sarajevské radnice. Na postu starosty setrval nejspíš až do přelomu roku, ale bližší zprávy o tom nejsou k dispozici. Coby představitel Sarajeva se 18. srpna 1944 zúčastnil slavnostního otevření mešity v Záhřebu, která měla symbolizovat přátelství a blízkost muslimů s Chorvaty, nad níž převzal záštitu sám vůdce fašistického Nezávislého státu Chorvatsko. Oficiální dokumenty po roce 1945, kdy se moci v zemi na několik dekád chopili komunisté, Repovce v úřadu starosty nikde nezmiňují.