Nazarij (Andrejev)

Technology

12 hours ago

Author

Nazarij (světským jménem: Nikolaj Ivanovič Andrejev; 9. října 1865, Kočkurovo - 21. května 1940, Petuški) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup čeljabinský a troický.

Život

Narodil se 9. října 1865 v obci Kočkurovo v Ardatovském ujezdu Simbirské gubernie (dnes v Dubjonském rajónu Mordvinska jako syn kněze.

Roku 1880 dokončil Alatyrské duchovní učiliště a roku 1887 Simbirský duchovní seminář. Dne 26. +more srpna 1887 byl rukopoložen na diákona a do roku 1888 sloužil v obci Bolšije Bereznaki v Karsunském ujezdu Simbirské gubernie. Současně byl učitelem na farní škole.

Dne 4. září 1888 byl rukopoložen na jereje a byl mu přidělen chrám Narození Krista v obci Šemurša v Syzranském ujezdu Simbirské gubernie.

Poté byl také: představeným chrámu Svaté Trojice v obci Kočkuši (Ardatovský ujezd), ředitelem farní školy (1891), představeným chrámu Svaté Trojice v obci Kašinka (Simbirský ujezd - 1896), představeným chrámu svatého archanděla Michaela v obci Alovo (Alatyrský ujezd - 1898), chrámu Kazaňské ikony Matky Boží v obci Papuzy (Karsunský ujezd - 1903) a chrámu svatého Jana Bohoslova v obci Opalicha (Simbirský ujezd - 1904).

Roku 1896 mu bylo uděleno právo nosit nábedernik a roku 1902 právo nosit skufii.

Roku 1906 ovdověl a měl děti Viktora a Pavla.

Roku 1907 začal studovat na Kazaňské duchovní akademii.

Dne 24. září 1910 byl postřižen na monacha se jménem Nazarij.

Roku 1911 dokončil akademii s titulem kandidáta bohosloví s právem přednášet v seminářích. Byl jmenován představeným monastýru Svaté Trojice v Alatyru a povýšen na archimandritu.

Dne 5. června 1912 byl Nejsvětějším synodem ustanoven biskupem alatyrským a vikarijním biskupem simbirské eparchie. +more Dne 1. července proběhla jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli arcibiskup finský a vyborgský Sergij (Stragorodskij), arcibiskup aleutský a severoamerický Platon (Rožděstvenskij), biskup permský a solikamský Palladij (Dobronravov), biskup smolenský a dorogobužský Feodosij (Feodosijev) a biskup oloněcký a petrozavodský Nikanor (Naděždin).

Roku 1913 mu byl udělen řád svatého Vladimíra III. stupně.

V rámci práce na Místním soboru byl arcibiskup Veniamin (Muratovskij) často nepřítomen v eparchií a vedení bylo přenecháno biskupu Nazarijovi.

Dne 25. října 1917 byl ustanoven dočasným správcem jenisejské eparchie. +more V listopadu dorazil do eparchie. V prosinci byl na eparchiálním sjezdu kléru a laiků zvolen biskupem jenisejským.

Dne 9. února 1918 byl oficiálně jmenován biskupem jenisejským a krasnojarským.

Byl účastníkem Sibiřské soborní církevní konference a byl kandidát členství Sibiřské vyšší církevní správy. Roku 1919 byl iniciátorem založení nadace pro pomoc rodinám zavražděných duchovní.

Roku 1922 vstoupil k renovacionistům.

Dne 16. ledna 1923 byl jmenován renovačním eparchiálním biskupem v Rostově na Donu a zároveň se stal zástupcem renovačního metropolity Severního Kavkazu.

Vstoupil do Grigoriánského schizmatu (člen Prozatímní nejvyšší církevní správy).

V červenci 1926 činil pokání a byl přijat zpět k Moskevskému patriarchátu v hodnosti biskupa. Odešel na odpočinek do monastýru Svaté Trojice v Alatyru.

V únoru 1928 byl jmenován biskupem čeljabinským.

Dne 27. dubna 1928 byl Prozatímním patriarchálním Svatým synodem troický vikariát uprázdněn, troický biskup Antonij (Milovidov) se stal biskupem bugulminským a vikarijním biskupem samarské eparchie a správa nad čeljabinskou eparchií byla svěřena jen biskupů Nazarijovi s titulem biskup čeljabinský a troický. +more Bylo mu uděleno právo bydlet v Troicku s povinností aspoň jednou měsíčně sloužit bohoslužbu v Čeljabinsku.

Dne 28. září 1928 byl usnesením Sjednocené státní politické správy (pozdější NKVD) zatčen na základě obvinění že „bez dovolení tajně píše a rozesílá výzvy farnostím, čímž vnáší zmatek mezi věřící a duchovní“. +more Pozdě jeden člověk z vyslýchaných toto obvinění potvrdil.

Dne 17. dubna 1929 byl odsouzen ke třem letům vyhnanství v Orelu.

Zemřel 21. května 1940 v posjolku (sídlo - jedna z územních jednotek) Petuški ve Vladimirské oblasti.