Nařízení Řím II

Nařízení Řím II (plným názvem „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazky“) je nařízení Evropské unie, které určuje, jaké právo se má uplatnit na mimosmluvní závazky v občanských a obchodních případech s mezinárodním prvkem.

Základní principy Nařízení Řím II jsou:

# Obecné pravidlo - právo místa škody: Pokud není stanoveno jinak, na mimosmluvní závazky se uplatní právo země, kde nastala škoda. # Volba práva: Ve specifických okolnostech mohou strany svobodně zvolit právo, které se má uplatnit na mimosmluvní závazek. +more Tato volba musí být jasně vyjádřena nebo jednoznačně vyplývat ze situace. # Výjimky: Existují výjimky z obecného pravidla, pokud je místo škody náhodné nebo pokud existuje úzké spojení s jinou zemí. V takových případech se může uplatnit právo této jiné země. # Veřejný pořádek: I když strany zvolí určité právo, soudy EU mohou uplatnit „nutné právní předpisy“ své země a/nebo odmítnout uplatnit cizí právo, pokud by to bylo v rozporu s veřejným pořádkem. # Pravidla pro určité typy mimosmluvních závazků: Nařízení Řím II obsahuje také speciální pravidla pro určité typy mimosmluvních závazků, jako jsou náhrada škody způsobené porušením konkurenčního práva, škoda způsobená životním prostředím, nespravedlivé obchodní praktiky a další.

Nařízení Řím II je závazné pro všechny členské státy EU (kromě Dánska) a je součástí snahy EU vytvořit jednotný právní prostor pro mimosmluvní závazky.

Externí odkazy

[url=https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:199:0040:0049:CS:PDF]Nařízení Řím II[/url]

Kategorie:Evropský justiční prostor Kategorie:Právní akty Evropské unie