Cesko.wiki Nefermaat
Author
Albert Flores
Genese
Hospodářské činnosti, pohřební komora manželky Atet +moretif|náhled|vlevo|200px'>Nefermaat v stylizované komoře je obklopen pochutinami a dalšími potřebami v záhrobí, dole s manželka Atet a syny; v orámování jsou jeho tituly; Byl vnukem faraona Huniho, jeho bratrem byl Chufu, stavitel Velké pyramidy a konečně jeho syn Hemiunu je uváděn jako její architekt. Z této posloupnosti vlastně byl Refermaat předurčen k účasti na projektech staveb 4. dynastie a zejména vytváření komplexního systému logistické základny, nezbytné pro jejich realizaci. Ten se utvářel již při stavbách pyramid Snofrua v Dahšúru a v rozvinuté formě se prokázal při stavbě tří pyramid Chufu, Rachef, Menkaure a dalších na Gízké planině, včetně města stavitelů pyramid, odkrytého při archeologických vykopávkách v Heit el-Ghurhab. Nefermaat byl obdařen rozsáhlými pravomocemi, tak jak dokládají jeho tituly na fresce na severní stěně mastaby M16.
Známe-li stavitele pyramid v Gíze a jejich celkové zázemí, pak je oprávněné tvrzení, že tento systém byl již použit při stavbách pyramid Snefrua, a to včetně vývoje postupů těžby a opracování kamene. Zatím je ale málo informací o vlastní hierarchii řízení staveb a řídících pracovníků. +more Proto jsou poznatky z mastab velmožů 4. dynastie a zápisy jejich funkcí v podřízenosti faraona, cenným bodem do historické mozaiky. Nefermaat v pozici dozorce všech královských prací se na projektech aktivně podíle, obdobně i jeho bratr Rahotep, i když v nižší pozici. To vše bylo inspirací pro jejich bratra Chufua. Jak uvádí Bunsen, Nefermat také, jako vezíra a správce staveb, dohlížel na stavbu Velké pyramidy. Čtvrtá dynastie si udržovala kontrolu řídících pozic státu pouze prostřednictvím elit členů královské rodiny. Muzeum Boulaq, kde se provizorně ukládaly památky (1885-1901).
Hrobka
Hrobku Nefermaata M16 odkryl Mariette 1871-2, a zevrubně ji popsal v ručně psané publikaci. Podrobnější popis vnitřních prostor hrobky popsal Petrie po dvou expedicích v letech 1891-2 a následně v roce 1909. +more Mastaba zaujímá prostor 108 x 56 m s ohradou z hliněných cihel vysokou ~6 m, prostor uvnitř je zaplněn ztuhlým nilským bahnem. Na severní a jižní straně jsou kamenné falešné dveře, vedoucí ke kaplím. Komora patřící Nefermaatovi je obložena masivním kamenným blokem vysokým ~3,9 m a 1,3 m širokým o tloušťce ~1 m a celkové hmotnosti 8 t. Boční stěny jsou rovněž tvořeny masivními bloky s hmotností až 20 t, a co je překvapující, horní stropní deska s rozměry 6,2x2,5x1 m má odhadovanou hmotnost 33 t. Takže ještě před stavbou "Velké pyramidy" tu byly schopnosti opracování, dopravy a uloženy těžkých kamenných bloků. Výzdoba komory byla tvořena řezbou reliéfů i hieroglyfů do kamene a rýhy vyplněny barevnými pastami. V době, kdy Petrie zkoumal obě komory, byly již fresky značně poškozené, výplně rýh plastovým barvami byly rozdrobené a popadané na podlahu. Petrie si posteskl: Fragmenty vyjmuté z hrobek Refermaata a jeho ženy Atet, jsou k vidění v různých muzeích, často bez označení jejich původu. Při druhé expedici, s cílem vyčistit komoru Neferrmata, se po odkrytí skoro 5 m vrstvy bahna, podařilo odkryt krycí kamen, pod nímž se nacházela pohřební komora. Ve vrstvě bahna byly nalezeny fragmenty dřevěné rakve a rozptýlené ostatky mumie, obě pažní kosti, část hrudního skeletu a lebka se zbytkem mozkové hmoty, to vše obalené rozteklým bahnem. Nicméně stav nálezů ukazoval, že hrobka byla vykradena již při jejím prvotním odkryvu.
Meidumské husy
S hrobkou Nefermaata a zejména komory jeho ženy Atet je spojován nález fresky zobrazující skupinu pasoucích se husí, připisovaný Meriettovi a jeho asistentu Luigi Vassalimu. Petrie pouze uvádí, že fresku (obraz . +more) z komory Atet sňal Vassali a v roce 1891 se nacházela v královském paláci v Gíze. Ta byla posléze 1902 přemístěna do Egyptského muzea na náměstí Tahrír v Káhiře, kde je originál součástí expozice. Nejčastěji jsou však publikovány jeho faksimile. Husy byly původně zobrazeny pod scénou zobrazující muže chytající ptáky do sítí a jak je nabízejí majiteli hrobky. I když není neobvyklé najít výjevy ptactva v bažinách v hrobkách Staré říše, tento příklad je jedním z prvních a pozoruhodných zobrazení s mimořádnou kvalitou obrazu. Umělec věnoval velkou péči vykreslování barev a textur ptačího peří a dokonce zahrnul zoubkované zobáky u dvou pasoucích se husí. I když se vyskytli některé pochybnosti o autenticitě díla, které současné vedení egyptského muzea odmítá, je rovněž nutné zvážit složitou cestu, kterou Vassalim sejmutá freska vykonala stěhování z prvotního Muzea v Gíze, poté v Muzeu na Boulaq (1885) v Káhiře a konečně (od 1902) je v současné expozici Egyptského Muzea. Takže nezbytně prošla rukama odborných restaurátorů.
Epilog
Hrobky v Meidumu, které souborně popsal Petrie vypovídají o historii z počátku 4. dynastie a jejich pozici v hierarchii synů faraona Snofrua a jejich účasti v systému řízení státu a zejména účasti na stavbách pyramid, které tuto dynastii proslavily. +more I v současnosti jsou ovšem předmětem odborných disputací.
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Literatura
Ian Shaw: Dějiny starověkého Egypta, BB art, 2003, s. 111 * Michael Baud, Famille royale et pouvoir sous l'Ancien Empire Égyptien, Institute Français D’Archologie Oriental, 1999 * Mark Lehner, The Giza Plato Mapping Project vol. +more1, Ancient Egypt Research Associates, Boston 2007 * Mark Lehner, The Complete Pyramides, Thames and Hudson, London 1997 * Hugo Müller, Die formale Entwicklung der Titulature Ägyptischen Könige,Hamburg 1938 * Flinder Petrie, Pyramids and Temples of Gizeh, London 1883 [https://ia800201. us. archive. org/27/items/cu31924012038927/].