Negativní kampaň

Negativní kampaň , neboli útočný volební boj, je spojen především s politickým děním ve Spojených státech amerických. Primárním cíle této kampaně je zničit nebo alespoň oslabit protivníka, v tomto případě politického protikandidáta. Použití negativní kampaně je neetické a v některých zemích dokonce zakázané.

Častými prostředky použití negativní kampaně bývají vymyšlené skandály, polopravdy či kompromitující informace o protikandidátovi. V tomto směru hrají při použití této metody politického soupeření nezastupitelnou roli média. +more Ta zprostředkovávají tyto skandální, často zinscenované polopravdy veřejnosti.

Negativní kampaň lze rozdělit dle časové působnosti na krátkodobou (obvykle do 14 dní) a dlouhodobou (měsíc a déle). Nejvíc negativních kampaní je spuštěno krátce před volbami. +more Napadený politik či strana nemají dost prostoru k vyvrácení lží a polopravd. Po volbách jsou lživá tvrzení relativizována a často jsou překryta dalšími kauzami.

Výhody a nevýhody

Podle mnohých mediálních analytiků je výhodou použití negativní kampaně její zřejmá úspěšnost, neboli funguje. Naopak nevýhodou může být možné riziko poškození více sebe než protikandidáta. +more Protikandidát v případě osočení totiž začne hrát na city veřejnosti a tak například případ politikovy nevěry je politikovi odpuštěn, zato tomu, kdo tuto informaci vypustil do veřejného života, je to vyčítáno jako nekorektní a nefér jednání.

Protikandidát vyjde vítězně i v případě, že antikampaň podcení soudnost voličů a pracuje se zjevně nepravdivými tvrzeními.

Negativní kampaně v Česku

ODS minus V Česku se negativní kampaň poprvé v masové míře objevila před parlamentními volbami 2006, kdy ČSSD spustila kampaň „ODS minus“. +more Kampaň měla řadu kritiků, ale tehdejší předseda Jiří Paroubek kampaň dodatečně obhajoval s tím, že se po volbách prokázala její pravdivost. V kampani dál pokračoval až do voleb následujících. Volební porážku ve volbách 2006 Jiří Paroubek nechtěl uznat a poukazoval na účelový únik tajné zprávy ředitele ÚOOZ Jana Kubiceho, která poukazovala na kauzy ČSSD (Kubiceho zpráva).

V roce 2017 brojil Andrej Babiš proti ČSSD (dosavadnímu partnerovi ve vládě) slovy: „Krádež za bílého dne. Je naprosto skandální, co ČSSD dva týdny před volbami předvádí. +more Vypadá to, že chtějí ještě rychle shrábnout peníze do stranické kasy, mají velké dluhy. " Kauza lithium oslabila ČSSD ve volbách a ve vládě se musela vzdát postu premiéra ve prospěch Andreje Babiše.

Před volbami 2021 Andrej Babiš vyhodnotil Piráty, jako stranu, která by mohla porazit ANO 2011. Potenciál strachu z migrantů byl stále silný, a tak rétorika zamířila tímto směrem: „Piráti migranty prostě vítají“. +more Velkou roli měly sociální sítě, které rozšiřovaly pomluvu o záměrů Pirátů nastěhovat migranty do bytů Čechů. Manipulativní kampaň vzala Pirátům hlasy voličů. Tito voliči paradoxně nepřešli k ANO 2011, ale k ODS (koalici SPOLU) nebo ke STANU.

Výrazná negativní kampaň byla použita před všemi přímými volbami prezidenta. Prostředkem byla dezinterpretace či překroucení výroků protikandidáta tak, aby obavy voličů přerostly ve strach. +more Lži byly cíleny na starší a méně vzdělanou část populace a díky jejich šíření řetězovými e-maily byly velice efektivní, protože vyburcovaly i voliče, kteří běžně k volbám nechodí.

V roce 2013 byla využita odpověď Karla Schwarzenbergra na otázku, co by řekl na snahu vlády a parlamentu zrušit Benešovy dekrety:

* „Já bych je upozornil na to, že Benešovy dekrety už neplatí 20 let, poněvadž přijetím Listiny základních práv a svobod Ústavy přestala platnost Benešových dekretů. Ovšem nebyla zrušena od roku 1945, nýbrž od okamžiku, kdy byla přijata tato právní předloha. +more“ * „To, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu. “.

Podstata sdělení je v tom, že Benešovy dekrety jsou minulostí a dnes jsou v civilizované Evropě nemyslitelné. Takový byl i oficiální postoj České republiky a jejich politických představitelů (Miloš Zeman, Václav Klaus). +more Politicky byly tyto výroky neobratné, protože byly adresovány všem voličům, tedy i těm, kteří uvažují přímočařeji. Používání komplikovaných odpovědí je ve volební kampani chybou vždy. Na výroku se dá najít i věcná chyba spočívající v záměně právních termínů platné a neúčinné („vyhaslé“). Těchto chyb využil Miloš Zeman k rozpoutání protisudeťácké hysterii. vlevoV roce 2018 byl využit podpis Jiřího Drahoše pod výzvou ze dne 17. srpna 2015 Vědci proti strachu a lhostejnosti, která začíná slovy: Cílem této výzvy není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace. Výzva apeluje na politiky: "žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita. ".

Jiří Drahoš v roce 2015 svým podpisem upozorňoval, že mnozí politici i média užívají rétoriku strachu z cizinců. Paradoxně ho právě tato rétorika porazila ve volbách v roce 2018.

V roce 2023 byl zneužit výrok generála Petra Pavla: „Trvalý mír je iluze“, kterému předcházel výrok Karla Řehky , náčelníka generálního štábu: „Věčný mír je utopie. “ Andrejem Babišem byla prostřednictvím billboardu voličům podsouvána představa, že vojáci jsou váleční štváči: "Nezavleču Česko do války. +more Jsem diplomat, ne voják". Tento billboard byl vnímán jako neetický, ale i marketingově nepovedený, protože urážel vojáky. Proto byly instalovány billboardy s textem: „Generál nevěří v mír. Volte mír. Volte Babiše. “.

Negativní kampaně v USA

V amerických kampaních se ty negativní používají hodně a to z jediného prostého důvodu, jelikož fungují. Zářným příkladem může být sledování prezidentských voleb v USA. +more V prezidentské volbě USA v roce 2008 se toto použití volebního boje nevyhlo ani mezi kandidáty stejného politického tábora, a sice mezi demokratickými kandidáty na amerického prezidenta Hillary Clinton a Barackem Obamou. Jako „úspěšnější“ byla v této politické volební strategii označována bývalá první dáma a senátorka za stát New York Hillary Clinton, vítězství ji to ale nakonec nepřineslo.

Negativní kampaň a média

Média hrají v použití negativní kampaně klíčovou roli, především pak média bulvární, jelikož skandály a osobní problémy jsou hlavním zdrojem informací těchto médií. O této propojenosti médií a politiky napsal práci renomovaný německý autor odborné literatury Winfried Schulz (Proces politické komunikace: vymezen problémů a kladení otázek)

Odkazy

Reference

Literatura

SCHULZ Winfried, Proces politické komunikace: vymezen problémů a kladení otázek, In SCHULZ Winfried - REIFOVÁ Irena (ed. ) a kolektiv, Analýza obsahu mediálních sdělení, Praha, Nakladatelství Karolinum, 2004, s. +more 26.

Kategorie:Volby