Nekázanka

Ulice Nekázanka na Novém Městě v Praze začíná v ulici Na příkopě a končí v Jindřišské ulici. Je známá i z pověsti, podle které její jméno určil už Karel IV.: byla stavěna, ačkoliv to nepřikázal.

Historie

Ulice vznikla již v době založení Nového Města, tedy po roce 1348. Její název byl někdy uváděn i ve tvaru Nekázalka. +more Podle pověsti vznikl název tak, že Karel IV. , který sám vyměřoval ulice Nového Města, si jednou po návratu z cest všiml nové ulice vzniklé za jeho nepřítomnosti, která vedla ke kostelu sv. Jindřicha a už v ní stavěli domy. Nakonec rozhodl, aby ulice zůstala zachována: „ale ať se jmenuje na věčné časy Nekázanka, poněvadž jsem nekázal, by byla založena. “.

Podle jiných výkladů ale název měl naznačovat, že šlo o ulici hanebnou a špinavou, "neukázněnou".

Jméno ulice se vyskytuje i v názvu 1. českého klubu fotografů amatérů Nekázanka, který je pokračovatelem nejstaršího fotoklubu v České republice (ten vznikl už v roce 1889 a v letech 1930-1989 tu měl své sídlo, ateliér, výstavní síň, několik temných komor i klubovnu).

Významné budovy a místa

ústí Nekázanky do ulice Na Příkopě je rámováno dvěma bankovními paláci (Na Příkopě 858/20 - budovu využívá UniCredit Bank, a Na Příkopě 857/18 - budovu využívá Československá obchodní banka), které byly postaveny v letech 1894-1896 resp. 1909-1911, obě podle projektu Osvalda Polívky pro tehdejší Zemskou banku království Českého. +more Obě budovy jsou v úrovni prvního patra přes Nekázanku propojeny mostky (jeden je secesní, druhý neorenesanční) * bytový dům U Tesařů (Nekázanka 885/12), památkově chráněný * bytový dům U Šťastných (Nekázanka 886/14), památkově chráněný * Wittmanovský dům (Nekázanka 887/16) je nejstarší dochovanou stavbou v ulici. Byl součástí zástavby Kounického paláce; původně zahradní domek v roce 1798 klasicistně přestavěl Matyáš Hummel, využívá ho Institut umění - Divadelní ústav * administrativní budova Omnipolu (Nekázanka 880/11), postavená v letech 1976-1979 v pozdním internacionálním slohu s výraznými rysy brutalismu *nárožní dům u Jindřišské (Nekázanka 876/19) postavený ve 20. letech 20. století ve stylu konstruktivismu firmou Lampl und Fuchs.

V kultuře

Ladislav Fuks zmínil ulici v novele Spalovač mrtvol (1967).

„. Nuže, cestou z pošty,“ řekl pan Kopfrkingl a rozvazoval provázek, „jsem zašel do Nekázanky k rámaři panu Holému, ty ho asi neznáš, i já jsem ho viděl dnes poprvé v životě . +more je to starší opuštěný člověk, vdovec, žena mu umřela, sdělil mi, před osmi léty u Panen, má dceru, když jsem vešel do krámu, měřila u pultu lišty, moc jí to slušelo, je to taková hezká mladá růžolící dívka v hezkých černých šatech. “.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Ulice v Praze podle názvu Kategorie:Ulice na Novém Městě (Praha 1)