Neopsychoanalýza je psychoterapeutický přístup, který vychází z psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Tento přístup byl vyvinut především v 50. a 60. letech 20. století a jeho hlavními představiteli byli Jacques Lacan, Melanie Kleinová a Jacques-Alain Miller. Neopsychoanalýza se zaměřuje na nevědomou část lidského myšlení a na roli jazyka ve formování psychických procesů. Klíčovým pojmem neopsychoanalýzy je symbolický řád, který představuje systém symbolů a pravidel, které ovlivňují lidské myšlení a chování. Neopsychoanalýza se také zabývá vztahem mezi pacientem a terapeutem a využívá různé techniky, jako jsou volná asociace, analýza snů a interpretace. Neopsychoanalýza ovlivnila mnoho dalších psychoterapeutických směrů a přispěla k rozvoji poznatků o lidské psychice.