Netolická archa

Netolická archa je pozdně gotický oltář (1400-1500), který se nachází v kapli Nejsvětějšího Spasitele na Státním zámku Hluboká.

Historie

Kaple Nejsvětějšího Spasitele na zámku HlubokáSamotný oltář vznikl v letech 1490-1500, jen ústřední socha pochází z let 1400-1410. +more Oltář byl zhotoven pravděpodobně v jižních Čechách nebo v Horním Rakousku, ale s určením pro Čechy, neboť jsou na něm umístěni čeští patroni. Nejstarším bezpečně doloženým místem umístění oltáře byl dominikánský klášter v Českých Budějovicích. Po jeho zrušení jej získal Jan Adolf II ze Schwarzenbergu a kolem roku 1830 jej věnoval do kostela sv. Václava v Netolicích. Díky tomu také získal oltář své jméno. V Netolicích ale nebyl dlouho, v roce 1847 si jej vyhlídla manželka Jana Adolfa II. , kněžna Marie Eleonora, pro nově budovanou kapli Nejsvětější Spasitele, na tehdy přestavovaném zámku Hluboká. Archa tak mezi lety 1854-1857 prošla rozsáhlým restaurováním a úpravou. Autorem těchto oprav a úprav byl hlubocký řezbář Jan Pták a vyšly na 418 zlatých a 30 krejcarů. Řezbář připojil nový tabernákl, nástavec a jemné řezby na bocích. Kaple s nově upraveným oltářem byla vysvěcena 16. srpna 1857. Až do roku 1965 panoval názor, že oltář je opravdu zasvěcen Nejsvětějšímu Spasiteli, tj. Kristu, kterého představuje prostřední socha oltáře a obrazy po stranách jsou pak náměty z jeho života. Restaurování v letech 1961-1963 však odhalilo, že tomu tak není. Po výstavě v roce 1965 došlo k detailnějšímu studiu ikonografie. Při něm se zjistilo, že ústřední socha totiž nepředstavuje Ježíše, ale Jana Křtitele, který měl původně na sobě roucho z velbloudí kůže a v náručí držel beránka. Rovněž okolní obrazy jsou výjevy z života Jana Křtitele a nejsou v původních pozicích. Na horních se totiž našly stopy po poškození ohněm. Dříve byly totiž dole a byly poškozeny od hořících oltářních svící. Rovněž vnější obrazy nejsou výjevy za života svatého Jiljí, jak se původně předpokládalo, ale jedná se o výjevy z legendy svatého Prokopa. Díky tomu lze odhadnout původní umístění oltáře. Ten byl podle doktora Romana Lavičky zhotoven pro kostel svatého Jana Křtitele a Prokopa v Českých Budějovicích, kde opravdu došlo k rozsáhlé stavební činnosti okolo roku 1500.

Popis

Na čelní straně predelly se po stranách svatostánku nacházejí dva obrazy světců. Ti jasně dokazují, že oltář byl zhotoven v Čechách nebo pro české prostředí. +more Na pravé straně se nachází obraz patrona Čech, svatého Václava. Na levé je pak jeden z patronů Českých Budějovic, svatý Mikuláš. Mezi ně umístil Jan Pták novogotický tabernákl (svatostánek), který lze sejmout. Za ním se nachází nika se stejným zdobením, jako je v centrální části. Původně se tu nacházela řezba se třemi výstupy, která se dotýkala zadní části. Řezba, která byla uvnitř niky, se bohužel nedochovala, a to ani na nejstarších kresbách oltáře ze 70. let 19. století.  Na horní části oltáře se nachází reliéf oplakávání Krista. Ten byl k oltáři dodatečně přidán při renovaci Janem Ptákem v letech 1854-1857. Oplakávání má celkem devět figur a rovněž pochází ze stejného období jako archa. Jeho původ a historie až do doby, kdy se stal součástí Netolické archy, však není znám.

K hlavní skříni je připojen oboustranně pár křídel. Malby na vnitřní straně ukazují čtyři výjevy z života Jana Křtitele. +more Svatý Jan Křtitel křtí Ježíše (nahoře vlevo), Obřezání svatého Jana Křtitele (nahoře vpravo), Narození svatého Jana Křtitele (dole vlevo) a Stětí svatého Jana Křtitele (dole vpravo). Všechny obrazy mají stejné zlacené pozadí jako skříň v centrální části oltáře. Malíř, který maloval tyto obrazy, rovněž maloval obrazy svatého Václava a svatého Mikuláše na čelní straně predelly. Při malbě se inspiroval grafickými listy známého německého grafika Martina Schongauera (asi 1448-1491). Například na obraze Stětí svatého Jana Křtitele se nalézá kat, který je zrcadlovým otočením postavy pacholka z hlavního oltáře v klášterním kostele v Blauberen.

Malby na vnitřní straně křídel zachycují život svatého Prokopa: setkání svatého Prokopa s knížetem Oldřichem na lovu (nahoře vlevo), svatý Prokop donutil ďábla nést oj od vozu (nahoře vpravo), svatý Prokop vyhání ďábla z jeskyně (dole vlevo) a svatý Prokop o Božím Těle způsobil zázrak s poutníkem Mennou. Zajímavostí je, že svatý Prokop na třech vyobrazeních má na sobě červenohnědý šat. +more Ten však neodpovídá řádovým oděvům benediktinů, které jsou černé. Vzhledem k odlišnému provedení postav lze soudit, že autorem těchto obrazů je někdo jiný než na vnitřní straně archy. Tento oltář je tak důkazem častých proměn u vyobrazení světců, ke kterým docházelo v minulosti změnami atributů jednotlivých světců.

Fotogalerie

Soubor:Svatý Prokop o Božím Těle způsobil zázrak s poutníkem Mennou. jpg|Svatý Prokop o Božím Těle způsobil zázrak s poutníkem Soubor:Svatý Prokop vyhání ďábla z jeskyně. +morejpg|Svatý Prokop vyhání ďábla z jeskyně Soubor:Svatý Prokop donutil ďábla nést oj od vozu. jpg|Svatý Prokop donutil ďábla nést oj od vozu Soubor:Setkání svatého Prokopa s knížetem Oldřichem na lovu. jpg|Setkání svatého Prokopa s knížetem Oldřichem na lovu Soubor:Ústřední sochy. jpg|Socha Ježíše Krista s biskupy Soubor:Stětí svatého Jana Křtitele. jpg|Stětí svatého Jana Křtitele Soubor:Narození svatého Jana Křtitele. jpg|Narození svatého Jana Křtitele Soubor:Obřezání svatého Jana Křtitele. jpg|Obřezání svatého Jana Křtitele Soubor:Svatý Jan Křtitel křtí Ježíše. jpg|Svatý Jan Křtitel křtí Ježíše.

Odkazy

Reference

Literatura

LAVIČKA, Roman. Netolická archa v kapli zámku Hluboká nad Vltavou, in Průzkumy památek XXIII, Praha 2016. * LAVIČKA, Roman. Tzv. Netolická archa, in AD UNICUM I/2, Praha 2018.

Externí odkazy

Kategorie:Oltář Kategorie:Kulturní památky v Hluboké nad Vltavou