Netřeb (hrad)

Historie

Pravděpodobným zakladatelem hradu byl v době okolo roku 1325 Děpolt z Rýzmberka. Roku 1379 byl pánem hradu Racek (Ratmír) ze Švamberka, kterému patřil i hrad Osvračín. +more Ten však v roce 1382 oba hrady i s Kanicemi vyměnil s Ješkem z Pnětluk za třebelské panství. Po Ješkovi získali hrad okolo roku 1395 vladykové Kaničtí z Čachrova. Prvním z nich byl Vilém z Čachrova, který se po Novém Rýzmberku psal poprvé roku 1391. Po jeho smrti zdědil kanické panství s hradem Netřeb jeden z jeho čtyř synů Jenec z Nového Rýzmberka. Po něm se držitelem hradu stal nejspíše Jencův synovec Vilém starší z Čachrova na Kanicích. Následoval snad Vilém mladší z Čachrova a ve stejné době žili také Jan Kanický († 1495) a jeho synové Jan a Václav.

V průběhu patnáctého století byl hrad opouštěn, a vladykové přesídlili na pohodlnější tvrz v Kanicích. V zápisu v zemských deskách z roku 1528 se uvádí hrad Netřeb jako pustý.

Stavební podoba

Špaleta (v horní části zdiva) okna bližšího k jihozápadnímu rohu ve druhém podlaží +morejpg|náhled'>Detail zdiva spojovaného vápennou maltou Netřeb je typickým hradem donjonového typu. Jeho staveništěm se stal úzký skalnatý ostroh. Čtverhranné hradní jádro chránil na jižní straně šíjový příkop. Z opevnění se dochovalo torzo západní hradby. Dominantou hradu byla plochostropá věž v jihovýchodním nároží jádra.

Donjon měl půdorys s rozměry přibližně 13 × 11 metrů, a patřil tak k menším zástupcům staveb svého druhu. Nad povrchem země se z něj dochovala jen jižní a část západní obvodové zdi. +more Její tloušťka v přízemí dosahuje 2,1 metru a v každém vyšším patře se zužuje odsazením, které bylo využito ke konstrukci podlahy. První podlaží osvětlovala dvě střílnovitá okénka v západní zdi. Šířka okna na vnitřní straně byla 1,7 metru. Okenní špalety se směrem ven zužovaly na šířku otvoru asi 40 centimetrů. Podobná okénka se částečně dochovala i ve zdivu druhého podlaží. Ve třetím podlaží je obvodová zeď silná 1,5 metru. Dochovaný fragment okna dokládá, že podlaží sloužilo, na rozdíl od nižších úrovní, k obývání. V úrovni čtvrtého podlaží se dochoval pouze malý fragment zdiva v nároží do výšky asi 1,2 metru nad úroveň posledního ústupku síly obvodové zdi.

Přístup

Ke zřícenině hradu vede žlutě značená turistická trasa z Kanic do Úlíkova, zeleně značená trasa z Úboče a modře značená trasa ze Všepadel do Hradiště.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam hradů v Plzeňském kraji

Externí odkazy

Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Domažlice Kategorie:Hrady ve Švihovské vrchovině Kategorie:Hrady donjonového typu Kategorie:Hrady založené ve 14. +more století Kategorie:Kanické panství Kategorie:Kulturní památky v okrese Domažlice Kategorie:Kanice (okres Domažlice).