Nicolás Maduro
Author
Albert FloresNicolás Maduro Moros (* 23. listopadu 1962 Caracas) je venezuelský politik, který se 8. března 2013 po smrti prezidenta Cháveze stal prozatímním prezidentem země, a posléze řádně zvoleným prezidentem.
Život
Původně pracoval jako řidič autobusu, poté se stal odborovým předákem. V politice je od roku 1999 - nejdříve jako poslanec, pak předseda parlamentu, ministr zahraničních věcí a nakonec jako viceprezident.
Někdejší viceprezident složil přísahu na mimořádném zasedání Národního shromáždění v Caracasu; opozice však schůzi bojkotovala. Prezidentem se stal na základě faktu, že zesnulý Hugo Chávez nepřísahal k 4. +more prezidentskému období, a proto z právního hlediska byla doba jeho smrti považována stále za 3. prezidentské období. V případě, že prezident zemře, nebo odstoupí během posledních 2 let svého mandátu, pozici prezidenta přejímá viceprezident a to do svolání legitimních voleb. Po složení prezidentské přísahy oznámil, že požádal o okamžité vyhlášení prezidentských voleb. Ty se podle ústavy mají uskutečnit do 30 dnů po prezidentově smrti.
Prezident Venezuely
Maduro kandidoval v následných prezidentských volbách, konaných 14. dubna 2013. +more Socialisté chtěli využít odkazu masově oblíbeného Cháveze, který Madura v posledním veřejném vystoupení označil za svého nástupce. Na jeho stranu se navíc po Chávezově smrti postavila armáda, které ústava zakazuje hrát jakoukoli roli v politice. Maduro nakonec vyhrál velice těsně, získal 50,66 %. Jeho protivník Henrique Capriles výsledky prohlásil za zfalšované.
Od března 2017 čelil Maduro masovým demonstracím, stále však měl podporu armády. Protesty si vyžádaly několik mrtvých a desítky zraněných. +more Podnětem pro tuto vlnu demonstrací byl kromě hyperinflace, nedostatku potravin a vysoké zločinnosti pokus nejvyššího soudu (nakloněného Madurovi) převzít pravomoci parlamentu. Opozice pak Madura označila za diktátora. Během 48 hodin soud pod tlakem od svého rozhodnutí ustoupil.
I přes všechny problémy, kterým země za jeho prezidentování čelila a jež vedly k předčasným prezidentským volbám, dokázal Maduro 21. května 2018 svůj mandát obhájit, v předběžném součtu s 68 % odevzdaných hlasů, s termínem následných řádných voleb v roce 2025.
Rodina
V červenci 2013 si Maduro po dvacetiletém vztahu vzal generální prokurátorku Cilii Floresovou, která byla v dobách prezidentství Huga Cháveze dlouhou dobu ministryní zahraničí. Stala se také první ženou v zemi, která zastávala funkci předsedkyně venezuelského Národního shromáždění. +more V této funkci v srpnu 2006 nahradila právě Madura poté, co byl jmenován ministrem zahraničí.
Z předchozího manželství má Floresová tři děti, Maduro jedno.
Vyznamenání
60x60pixelů Řád osvoboditele generála San Martína - Argentina, udělen 8. +more května 2013, odebrán 11. srpna 2017 * 60x60pixelů velkokříž s řetězem Řádu andského kondora - Bolívie, 26. května 2013 * 60x60pixelů Řád palestinské hvězdy - Palestina, 16. května 2014 * 60x60pixelů Řád Augusta Césara Sandina - Nikaragua, 17. března 2015 * 60x60pixelů Řád José Martího - Kuba, 18. března 2016.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Prezidenti Venezuely Kategorie:Nositelé velkokříže s řetězem Řádu andského kondora Kategorie:Nositelé Řádu José Martího Kategorie:Nositelé Řádu palestinské hvězdy Kategorie:Narození 1962 Kategorie:Narození 23. +more listopadu Kategorie:Narození v Caracasu Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Řádu Augusta Césara Sandina Kategorie:Diktátoři.