Nikola Uzunović
Author
Albert FloresNikola Uzunović (30. června 1945, Požarevac - 5. června 2020, Beograd) byl srbský básník, prozaik, překladatel a literární kritik. Uzunović je známý pro svou experimentální tvorbu, kterou často spojoval s filosofií. Byl jedním z klíčových představitelů srbské modernistické literatury 20. století. Jeho dílo bylo ovlivněno surrealismem, symbolismem a dadaismem. Uzunović také hodně překládal a sám byl překládán do různých jazyků. Překládal například díla Williama Shakespeara, Franze Kafky, Samuela Becketta a mnoho dalších. Jeho překlady byly oceněny a jsou považovány za jedny z nejlepších v srbské literatuře. V literární kritice se Uzunović často zaměřoval na dekonstrukci klasických literárních forem a zkoumal hranice mezi básnickým a prózou. Měl také vliv na několik mladých spisovatelů a stal se důležitým průvodcem pro novou generaci srbských autorů. Nikola Uzunović zemřel v roce 2020 ve věku 74 let. Jeho dílo a příspěvek k srbské literatuře jsou stále uznávány a studovány.
Život
Nikola Uzunović se narodil v jihosrbském městě Niš. Jako absolvent bělehradských práv se věnoval soudcovské profesi, v rámci které se vypracoval až do funkce tajemníka kasačního soudu v Bělehradě. +more Členem parlamentu za Národní radikální stranu byl zvolen v letech 1905 a 1908. Za první světové války byl záložní důstojník a po jejím skončení se opět politicky angažoval. V následujících letech byl ministrem pro zemědělské otázky a ministrem výstavby. V dubnu 1926 byl vlivem korupčních afér nucen odstoupit z funkce premiér Nikola Pašić. Novým premiérem se stal Uzunović, který v krátkém časovém sledu za sebou sestavil tři vlády. Dosazení poddajného Uzunoviće však bylo především výsledkem Pašićovy snahy i nadále prostřednictvím stranických orgánů ovlivňovat dění na nejvyšší úrovni a také se v pozadí připravovat na návrat do funkce premiéra. Unavený Uzunović, který měl za sebou dvanáct krizí a několikanásobnou rekonstrukci vlády, v reakci na další ostrý útok proti vládě a straně odpověděl v dubnu 1927 svou demisí. Ve funkci ho vystřídal představitel jedné z frakcí v rámci Národní radikální strany - Velimir Vukićević. V roce 1932 se Nikola Uzunović stal předsedou Jugoslávské radikální selské demokracie. V lednu 1934 se pokusil král Alexandr vyřešit vnitropolitickou krizi výměnou premiéra. Designovaný premiér Uzunović dostal za úkol snížit chorvatsko-srbské napětí, řešit dopady hospodářské krize a skloubit parlamentarismus s autoritativním pojetím vlády. V roce 1934 obdržel Uzunović při návštěvě francouzského ministra zahraničí Barthoa v Jugoslávii Řád čestné legie. Uvádí se, že právě Uzunović odrazoval panovníka od cesty do Marseille, která se nakonec stala Alexandrovi osudnou. Uzunović na marseillský atentát reagoval posílením vlády pozváním nových ministrů a bývalých premiérů Živkoviće, Marinkoviće a Srškiće. V následujícím období zpochybňoval Uzunović regentskou radu a odmítal sblížení s opozicí, což vedlo k revoltě některých ministrů a pádu vlády. Uzunović si za své politické kariéry získal mnoho nepřátel, což potvrzují i některé písemnosti v archivních fondech Historického muzea Srbska. Po opuštění funkce premiéra se stáhl do ústraní. Za druhé světové války odmítl připojit své jméno pod protikomunistickou petici prominentních Srbů. Po válce přišel o rozsáhlé pozemky i svou vilu, kterou svého času FLRJ darovala Spojeným státům americkým, které ji vlastní doposud. Zemřel 19. července 1954 v Bělehradě. Některé zdroje však bez dalších podrobností uvádějí, že Uzunović zemřel již v roce 1953.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Kategorie:Srbští politici Kategorie:Jugoslávští politici Kategorie:Premiéři Jugoslávie Kategorie:Narození v roce 1873 Kategorie:Úmrtí v roce 1954 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Niši