Nikola Šuhaj loupežník

Nikola Šuhaj loupežník (1933) je románová balada českého spisovatele Ivana Olbrachta.

Příběh se odehrává v Podkarpatské Rusi zejména po první světové válce, ale i na jejím počátku a během ní.

Děj

Celý příběh je vsazen do už zmíněné Podkarpatské Rusi. Tento kraj je zapomenutý, lidé jsou zde velmi chudí a jejich jedinou obživou jsou zdejší lesy, kde prý ještě žije Bůh a kde můžeme najít nejrůznější začarovaná místa, kam by nevkročil ani jelen, ani medvěd, ani člověk. +more Ivan Olbracht zde vytvořil dvě roviny - legenda Nikola a jeho skutečný život - které se vzájemně prolínají. Kniha má jako poslání vyjádřit oprávněné spravedlnosti lidí a touhu po svobodě.

Děj knihy začíná za války, kdy mladý Nikola Šuhaj a jeho německý kamarád utekli z fronty a schovali se v chýši jedné ruské ženy. Ta jim namíchala lektvar, díky němuž se od nich budou odrážet všechny kulky a nebude je možno zastřelit (viz pověst Fekst). +more Na oplátku jí slíbili, že si vezmou její dvě hloupé a zablešené dcerky. Na druhý den však zjistili, že je to čarodějnice, a tak ji zabili a utekli. Poté se rozešli každý svou cestou a nikdy se už nespatřili. Po válce se Nikola vrací domů do rodné Koločavy, kde také bydlí jeho milá Eržika, se kterou se pravidelně schází, a kterou velmi miluje. Jenže po válce je Koločava v totální bídě, a tak její obyvatelé začínají řádit. Vyrabují místní notářství a židovské obchody, sesadí starostu a nastolí nový řád. To se ale nelíbí četníkům, tak na ně druhý den posílají ozbrojenou eskortu vojáků, kterou je chtějí přinutit k poslušnosti. V tuto chvíli se však Nikola stává obávaným loupežníkem a zároveň legendou. Bohatým bere a chudým dává a nikdy nikoho - mimo sebeobranu nebo ze spravedlivé msty - nezabije. Se svými kamarády a mladším bratrem Jurajem přepadává poštovní vozy, bohaté Židy, krade zboží a peníze, které pak dává lidem. Četníci se ho pořád pokouší lapit, ale nedaří se jim to, tak lapí Eržiku. Přestože všechny, co s ním kdy promluvili, bijí a pronásledují, nikdo nejde proti němu. Nakonec četníci spolu s Židy vypisují odměnu na jeho hlavu. Nikolovi kamarádi se odměnou nechají zlákat - zčásti i proto, že Jura, Nikolův mladší bratr, zabil otce jednoho z nich. Vylákají ho na louku, jeden z jeho kamarádů mu zatne zezadu sekyru do hlavy a Nikola umírá. Nakonec však stejně žádnou odměnu nedostanou. Eržika se po jeho smrti znovu vdá a porodí jeho dceru Anču. Nikola je pohřben na Koločavském hřbitově, bez náhrobku a bez rakve, ale jeho legenda žije dál v Koločavských lesích.

Ukázka děje

„To vůbec nedělá Nikola. “ Kapitán zůstal na zlomek sekundy jakoby přimrazen. +more Neboť ten chlap zde vyslovil jen jeho nejtajnější podezření. Ale pak vyskočil. „Lžeš. Lžeš, pse. “ Sápal se mu na hrdlo. „Lžeš. Lžeš. Lžeš. “ Ale kapitánovo dupání se změnilo v prudké pobíhání školní světnicí. „Jak to víš. “ vykřikl, znova se u něho postaviv, a nečekaje na odpověď, dal se opět v běh třídou, z rohu do rohu. Znělo to nepravděpodobně, nemožně, a přece vyslovoval Derbak Derbačok jen jeho myšlenku. Neboť opravdu: narostla Šuhajovi křídla, že mohl ráno loupit zde a v noci sedmdesát kilometrů odtud. Ta rychlost mu byla dávno podezřelá. Ale pak někdo vraždí na Šuhajův účet. Pak, hrůza. nemá co dělat s jedním banditou. Pak nemá co dělat ani s bandou zločinců. Pak má co dělat s celým okresem loupežných vrahů. Hrůza. Hrůza. S výslechem Derbaka započato nanovo. Kapitán znova usedl za stůl. „Jak to víš. “ „Nikola nikdy nevraždil. “ Ale hned se opravil. „Kromě četníků,“ dodal, jsa za to probodáván důstojnickým pohledem.

Ohlasy

Za tento román byl Olbracht v roce 1933 poctěn Státní cenou za literaturu. Udělení Státní ceny nebylo obecně schvalováno, ale vyvolalo i bouřlivý odpor, a to zvláště mezi četníky na tehdejší Podkarpatské Rusi. +more Některá periodika tvrdila, že „přiznání ceny v době, kdy 48 četníků bylo těmito individui sprovozeno ze světa, vzbudilo v řadách četnictva hluboké politování a udělení ceny stalo se patrně omylem".

Spisovatel reagoval na tyto negativní ohlasy článkem „Loupežník Šuhaj a ‚rozhořčení‘ četníci", který uveřejnil v týdeníku „Čin". Mimo jiné v něm napsal: „V Nikolaji Šuhajovi líčím poválečné poměry v karpatské vsi a také zuřivý boj mezi orgány státní moci a loupežníkem a jeho přáteli. +more Doba a kraj daly tomuto boji ráz, a z obou stran docházelo ke krutostem. Hledíme-li na postavu Šuhajovu staticky, zejména v době, kdy s ním měly co činiti úřady nově se tvořícího státu, a díváme-li se občansky, můžeme dáti četnickým orgánům klidně za pravdu, že Šuhaj byl bandita. Jenže literatura je něco jiného než bezpečnostní služba, oči umělcovy hledívají jinak než oči státních orgánů a Šuhaj z tvořící se legendy není Šuhajem z roku 1920 a 1921. Má kniha je román, a ne historická monografie, a rozumí se samo sebou, že věci v ní se neudály tak jako ve skutečnosti a osoby v knize vystupující že nejsou lidé opravdoví. ".

Kniha jako divadelní motiv

Kniha se od 70. let stala motivem pro několikanásobné divadelní ztvárnění, existuje i několik filmových a televizních verzi příběhu.

* Balada pro banditu ** Milan Uhde a Miloš Štědroň, divadlo Husa na provázku v Brně v 70. letech a znovu od roku 2005 ** Klicperovo divadlo v Hradci Králové ** +more_Dvořáka_Příbram'>Divadlo A. Dvořáka v Příbrami, režie Milan Schejbal * Koločava - Petr Ulrych, Městské divadlo Brno.

Filmová adaptace

V roce 1947 bylo natočeno filmové zpracování tohoto románu pod názvem Nikola Šuhaj českým režisérem Miroslavem Josefem Krňanským. * V roce 1977 vznikl televizní film Nikola Šuhaj loupežník s Petrem Čepkem v hlavní roli. +more Režie se ujal Evžen Sokolovský. * V roce 1978 byla natočena muzikálová adaptace Balada pro banditu v hlavní roli s Miroslavem Donutilem.

Hudební adaptace

V roce 1974 nahráli sourozenci Ulrychovi společně s Orchestrem Gustava Broma album Nikola šuhaj loupežník.

Reference

Související články

Ivan Olbracht * Nikola Šuhaj

Externí odkazy

[url=http://svet-literatury.wz.cz/autori/olbracht.htm]]- životopis Ivana Olbrachta

[[Kategorie:České romány[/url]] Kategorie:Knihy z roku 1933 Kategorie:Ivan Olbracht Kategorie:Knihy o první světové válce