Nikolaj Vasiljevič Věreščagin

Technology

12 hours ago

Author

Nikolaj Vasiljevič Věreščagin byl ruský malíř, historik a spisovatel ХIХ. století. Je známý jako jeden z předních umělců, kteří přispěli k rozvoji ruského realistického malířství. Věreščagin se narodil v rodině ruského duchovního a jako mladý chlapec projevil svůj umělecký talent. Studoval na Imperátorské akademii umění v Petrohradě a později se stal známým svými podrobnými a silnými malbami válečných scén a ruského života. Jeho práce dokázaly zachytit temné stránky války, destrukci a utrpení, které byly běžnou součástí válečných konfliktů té doby. Navštívil různé země, včetně Indie, Středního východu a Francie, aby získal inspiraci pro své obrazy. Věreščagin byl také vášnivým fotografem a dokumentoval nejen své vlastní práce, ale i své cestovní zážitky. V průběhu své kariéry získal mnoho ocenění a uznání za svou uměleckou práci. Bohužel, jeho život byl poznamenán několika tragickými událostmi. Zemřel v roce 1904 při plavbě na lodi knížete Suvorova, která se potopila v moři Japonska. Jeho geniální práce a odkaz však přetrvávají dodnes a dodnes jsou uznávány jako významný příspěvek ke světovému umění.

Nikolaj Vasiljevič Věreščagin (rusky Никола́й Васильевич Верещагин) byl ruský vědec a průmyslník, žák Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva. Zasloužil se o vývoj moderních mlékárenských provozů v Rusku po rolnické reformě v roce 1861. Je autorem receptury a technologie na přípravu másla s jemnou oříškovou příchutí, které se pod názvem Vologdské máslo zařadilo mezi proslulé kulinářské pojmy ruské kuchyně.

Život a dílo

Narodil se v roce 1837 jako první z celkem čtyř bratrů v rodině šlechtického majitele půdy v Čerepovci. V duchu doby byli všichni bratři posláni na vojenská učiliště. +more Alexandr Vasiljevič a Sergej Vasiljevič zemřeli v hodnosti generála, bratr Vasilij Vasiljevič Věreščagin dosáhl světového věhlasu jako malíř bitev a hrůz války. Malý Nikolaj však už jako chlapec neměl rád hony na divokou zvěř. Pozornost věnoval domácím zvířatům a zajímal se o hospodářství. Přesto byl v deseti letech zapsán do kadetní školy v Moskvě. V období Krymské války (1853-1856) sloužil na parním dělovém člunu u Kronštadtu a později mu bylo již jako námořnímu důstojníku umožněno studium přírodních věd v Petrohradu. Studium probíhalo v režimu, který bychom dnes označili jako individuální studium a mezi nejoblíbenější přednášky patřila chemie vyučovaná mladým a nadšeným Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem. V Petrohradu se setkal s bývalým spolužákem s kadetky Vladimírem Ivanovičem Blandovem. Spolu se rozhodli opustit vojenskou námořní kariéru. Krátce po zrušení nevolnictví se Nikolaj Vasiljevič bez otcovského požehnání oženil s dcerou bývalého nevolníka a za finanční podpory mladšího bratra oba novomanželé spolu s Vladimírem Blandovem odjeli do Západní Evropy studovat technologie a organizaci výroby sýrů a másla. Studovali i pracovali v provozech v Německu, Velké Británii, Francii, Nizozemsku, Dánsku a Švédsku.

Zajímal se o organizační systém, ve kterém rolníci dávají mléko do zpracovatelského závodu, a pak se podílí na výnosu z prodeje sýrů a másla. Pracoval v malé továrně na sýry nedaleko Ženevy jako učeň a již po třech měsících dostal diplom sýrovarského mistra. +more Před návratem do Ruska napsal studii, která podle by moderních standardů odpovídá disertační práci.

Po návratu do Ruska na podzim roku 1865 vydal publikaci s názvem O výrobě sýrů a sýrárenských společnostech ve Švýcarsku (О сроделии и сыроварных ассоциациях в Швейцарии), která však byla zaznamenána pouze akademickou obcí. Nikolaj Vasiljevič se svou ženou Tatianou Ivanovnou se usadili ve dvou opuštěných a zanedbaných staveních ve Tverské oblasti na břehu Volhy. +more S finanční podporou Carské volné ekonomické společnosti a odborné výpomoci dánských imigrantů Friedricha a Idy Baumanů vybudoval v obci Otrokoviči na břehu Volhy První rolnickou družstevní továrnu na sýry a v roce 1868 v obci Jedimonovo první modelovou výukovou farmu mléčného skotu. V roce 1870 v Tverské gubernii již pracovalo 11 družstev.

Mezi obrovské množství experimentů zařadil i zahřátí zdrojové smetany pro výrobu másla na teplotu pod bodem varu. Výsledkem byla příjemná neobvyklá vůně a jemná oříšková příchuť. +more Tyto vlastnosti Věrješčaginovi připomněly máslo z Normandie z ochutnávky na světové výstavě v Paříži v roce 1870. Po stabilizaci technologie nazval svůj objev Pařížské máslo právě pod dojmem vzpomínky na pařížskou výstavu. A na Pařížské výstavě v roce 1878 získalo ruské Pařížské máslo cenu Grand prix a v zahraničí se úspěšně prodávalo pod názvem Petrohradské máslo či máslo Petrohrad. .

Výukové středisko v Jedorminu se stalo věhlasným vědeckým ústavem a veškerý odborný lidský potenciál pro mlékárenskou výrobu v zemi vznikal v tomto místě. Věrješčagin se zasazoval za podpory Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva o místní otužilá plemena skotu a díky jeho úsilí jsou dodnes nejúspěšnějšími plemeny v oblasti plemeno „Jaroslavl“ a „Cholmogorskoje“.

Veškeré získané prostředky opět investoval do svých velkolepých projektů. Zemřel v březnu 1907 ve věku 70 let. +more Pro rozvoj výroby sýrů na Kavkaze a másla na Sibiři jako i pro školení příslušných mistrů v Jedimonovu Nikolai Vasiljevič uvolnil všechny své úspory a zároveň zajistil splacení carských půjček ručením rodinného majetku. Dva roky po smrti se jeho syn Kuzma Nikolajevič odvážil obrátit na premiéra Stolypina se žádostí o zproštění rodiny Nikolaje Věrješčagina z povinnosti splatit dluh. Žádost byla vyřízena kladně a vdovský důchod byl více než zdvojnásoben.

Odkazy

Literatura

Velká sovětská encyklopedie, heslo Волого́дское ма́сло * Казанский М. М. +more Влияние кормления коров силосом из клеверной отавы на качество сливочного масла / М. М. Казанский, А. А. Ломунов // Труды Вологодского молочно-хозяйственного института. - Číslo 81. - Vologda, 1929. - strana. 105-115. * Владимирская А. Вологодское масло // Русский Север. - září 1995. strana 6 * Вологодское маслоделие. История развития: Monografie / Г. В. Твердохлеб, В. О. Шемякин, Г. Ю. Сажинов, П. В. Никифоров. - Petrohrad, 2002. - 245 stran * В. Шульгин: Творец масла «вологодское», Сельская жизнь, Moskva 2004 * Менделеев Д. И. «Беседа об артельном сыроварении» // «Труды ИВЭО», (Petrohrad, 1869. Zpráva Volného ekonomického společenství Ruského impéria * Менделеев Д. И. «Проблемы экономического развития России» (Moskva,1960, strana 591-604).